V letech 1922–26 vystudoval brněnskou techniku. Do r. 1928 pracoval jako nakladatelský lektor a úředník, 1931–43 v Melantrichu jako redaktor Českého slova v Ostravě (1932–40) a Nedělního Českého slova v Praze (1941–43). Po válce byl redaktorem tělovýchovného časopisu Naše cesta, 1948–50 spisovatelem z povolání, 1951 pomocným dělníkem, 1952–64 technickým úředníkem. Zabýval se též uměleckou fotografií. Psal prózy, reportáže o protifašistickém odboji a akcích německé špionáže (75 000 km za svobodu, Vyzvědačka B 7 aj.) a dramata, po válce také redigoval knižnici Knihovna druhého odboje. Na některé knihy se podepisoval Eda Cenek.
In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction
--------------------------------
Edvard Cenek (*18. března 1904, Staré Město u Karviné – †26. července
1971, Praha) byl nedostudovaný technik, úředník, redaktor, spisovatel a
fotograf. Používal také pseudonym Eda Cenek a E. C. Ken.
V letech 1932–40 šéfredaktor Ostravského Českého slova, 1941–43
redaktor Nedělního Českého slova v Praze, po válce časopisu Naše cesta;
tehdy také redigoval Knihovnu druhého odboje. Po únoru 1948 literaturu
nuceně opustil a uchytil se jako technický úředník.
Debutoval jako student roku 1925 vědeckofantastickým románem TSF,
tištěným na pokračování v ostravských novinách, knižně brzy nato
románem téhož typu Nekonečno (1928). K beletrii se pak vrátil až po
osvobození náměty z protiněmeckého odboje. Sestavil jednu z prvních
sbírek okupačních anekdot (Smích v bodláčí, 1945), do dobrodružného
cestopisu zpracoval zážitky mladého důstojníka západních jednotek Oty
Šachra (Velel jsem černochům, 1947), podobně naložil se vzpomínkami čs.
delegáta u norimberského procesu Bohuslava Ečera (Jak jsem je stíhal,
1946). Zabýval se uměleckou fotografií a napsal také několik divadelních
her s detektivní zápletkou.
(zdroj životopisu: Encyklopedie Osobnosti česko)
