autor » Arthur C. Clarke
Oblíbenost autora: v Top10 u 142 registrovaných
foto autora

Arthur C. Clarke

pohlaví: muž

Život: * 16.12.1917 † 19.03.2008

Národnost: britská

odkazy: 3x [životopis], 17x [info], 1x [web]

Podstatnou část tvorby sira Arthura Charlese Clarka prostupuje pocit kosmična, který se projevuje v celém spektru podob: v počítačem akcelerovaném řešení proroctví v povídce The Nine Billion Names of God [č. Devět miliard božích jmen-Světová literatura 6/78, Zpráva o třetí planetě/Práce 1982 a Devět miliard božích jmen/Baronet a Knižní klub 2002], v myslící telekomunikační síti obdařené jiskrou života v povídce Dial „F" for Frankenstein [č. Haló, tady Frankenstein-Stvořitelé nových světů/Albatros 1980 a .. .a ozve se Frankenstein-Zpráva o třetí planetě/Práce 1982 a Devět miliard božích jmen/Baronet a Knižní klub 2002] a v záhadných mimozemských dozorcích usměrňujících osud lidstva v novelizaci autorova vlastního scénáře filmu 2001: A Space Odyssey [2001: Vesmírná odysea]. Clarkův nejznámější příběh, 2001: A Space Odyssey [č. 2001: Vesmírná odysea/Svoboda 1971, Odeon 1982, Baronet 1997 a Alpress 2002] a jeho pokračování 2010: Odyssey Two [č. 2010: Druhá vesmírná odysea/Práce 1991, Baronet 1997; a, Alpress 2003], 2061: Odyssey Three [č. 2061: Třetí vesmírná odysea/Práce 1991, Baronet 1997 a Alpress 2003] a 3001: Last Odyssey [č. 3001: Poslední vesmírná odysea/Baronet 1997]; představují vrchol představ o místě lidstva v kosmu, jež uvedl v povídce The Sentinel [č. Hlídka-Oceánem hvězd/SNKLU 1962, Od Heinleina po Aldisse/AFSF 1994, Hlídka/Knižní klub 1994 a Devět miliard božích jmen/Baronet a Knižní klub 2002] z roku 1951 a plněji rozvinul v románu Childhoods End [č. Konec dětství/Laser 1992], elegickém díle o dozrání lidstva jako druhu a jeho vzestupu k větší roli v schématu univerza. Clarke ukotvuje kosmické mystérium těchto příběhů v empirické vědě. Clarke, který vystudoval fyziku a matematiku, přispíval do řady vědeckých časopisů a jako první přišel v roce 1945 s představou geosynchronního komunikačního satelitu. Některá z jeho nejznámějších děl se zabývali jí řešením vědeckého problému či záhady. Román A Fall of Moondust [č. Měsíční prach/SNKLU 1965, Odeon 1989, Baronet a Knižní klub/2000] líčí snahy zachránit vozidlo uvězněné pod nezvyklou formou měsíčního povrchu. V románu Fountains of Paradise [č. Rajské fontány/Odeon 1982 a Baronet a Knižní klub/2000] se řeší technické problémy, s nimiž se lidé střetávali Dři budování pozemského výtahu, jenž má zásobovat kosmické stanice na oběžné dráze. Clarkův Hugem a Nebulou oceněný román A Rendezvous with Ráma [č. Setkání s Rámou/Svoboda 1984 a Baronet 1993] extrapoluje jeho důkladné vědecké bádání do provokativní nové oblasti a vypráví o objevu zdánlivé opuštěné mimozemské vesmírné lodi a lidských snahách pochopit její pokročilé vědecké principy. Mezi další Clarkovy romány patří Prelude to Space [Předehra ke kosmu]. The Sands of Mars [č. Marťanské písky/Baronet 1998], Earthlight [č. Světlo Země/Laser 1992], Imperial Earth [č. Impérium/Baronet 1996] a The Deep Range [č. Hluboké pastviny/Baronet 1997], futuristické zkoumání podmořského života podobné Clarkovým spekulacím o cestách vesmírem. Pro mladší čtenáře napsal Islands in the Sky [Ostrovy na obloze] a Dolphin Island [č. Ostrov delfínů/Mustang 1997] a jeho povídky byly shrnuty ve sbírkách Expedition to Earth [Výprava na Zemi], Reach for Tomorrow [Přiblížit se zítřku], Tales from the White Hart [č. Historky od Bílého jelena/Polaris 2001], The Wind from the Sun [Sluneční vítr] a dalších. Mezi jeho početné vědeckopopulární tituly se řadí Exploration of Space [Průzkum vesmíru], jenž vyhrál Mezinárodní cenu fantasy, a autobiografická kniha Astounding Days [Úžasné dny]. V roce 2000 byl Clarke pasován na rytíře.

viz Mistrovské kusy


Jiné ocenění :
1973 – Locus Poll Award – Nejlepší autor všech dob – 3. místo
1977 – Locus Poll Award – Nejlepší autor všech dob – 3. místo
1989 – Interzone Readers' Poll – Nejlepší sci – fi autor všech dob – 2. místo




WebArchiv - archiv českého webu