Vystudoval ekonomickou fakultu na Ósacké univerzitě, pracoval v továrně na výrobu šamotových cihel, dnes spisovatel. Do literárního dění vstoupil už ve 14 letech, kdy přispíval do comicsoveho časopisu Manga šónen. Jako autor SF debutoval v r. 1960 ve fanzinu Učúdžin. O rok později získal 2. místo v soutěži o nejlepší SF povídku časopisu SF magadžin s dílem Kakjú aideaman (Hledač idejí nižší hodnosti, 1961), která byla později zfilmována. Po úspěchu románu Moeru keiša (Hořící svah, 1963) opustil zaměstnání a začal se živit psaním. Hořící svah je klasickou dobrodružnou vesmírnou operou o boji pozemšťanů s mimozemskými bytostmi. Zajímavý je i M. román Expo '87 (1968), ve kterém popisuje Japonsko nedaleké budoucnosti, jehož ekonomika je cele ovládána nadnárodními monopoly. Za román Šómecu no kórin (Vyhaslá svatozář, 1980) získal cenu Kjóky Izumiho. M. je také autorem SF pro mládež. Nejznámější je povídková sbírka Čikjú e no tói miči (Dlouhá cesta zpět na Zem, 1970), nazvaná podle rozsáhlé novely odehrávající se po zničující atomové válce. Lidskou společnost v budoucnosti popisuje v sérii příběhů Šiseikan širízu (Státní správce). Píše také eseje. S. vyšla M. povídka ve sborníku SF 01 (1989). Výb. bibl.: Sangjó šikan kóhosei (Kandidát na velitele průmyslu, 1974), Kimjó na cuma (Tajemná žena, 1975), C-seki no kjaku (Cestující ze sedadla C, 1971), Džúrjoku džigoku (Pekelná gravitace, 1973), Boku no sunadokei (Moje přesýpací hodiny), Ge’i no kósei (Fantastický útvar), Nubatama no… (Černočerný…), Waga sekusoidu (Náš sexoid) ad.
