Kótaró Tanaka
pohlaví: muž
Život: * 02.03.1880 † 01.02.1941
Národnost: japonská
Japonský prozaik, esejista. Pracoval zprvu jako pomocný učitel, novinář, počátkem 20. století se přestěhoval do Tokia, stal se žákem básníka Ómačiho Keigecua, pracoval jako korektor listu Džimmin šimbun, poté se stal asistentem spisovatele Taoky Reiuna. Byl autorem části jeho díla „Meidži hanšin den“ (1912, O odbojných pánech období Meidži). Uměl čínsky, překládal z čínštiny, psal životopisy známých osobností, měl samostatnou rubriku v literárním časopise Čúó kóron, do níž sbíral strašidelné a tajuplné příběhy „kaidan“ a staré legendy, jež později vydal v několika sbírkách, jako „Kaidan zenšú“ (1928, Sebrané strašidelné příběhy) a Šina kaidan zenšú (1931, Sebrané čínské strašidelné příběhy). Zákulisní politikou bývalého jihošikokského klanu Tosa v době restaurace Meidži se zabýval v románu „Sempú džidai“ (1929–33, Období vichřic).
Byl svéráznou osobností v oblasti lidové literatury „taišú bungaku“, psal stylem ovlivněným střídmostí čínské literatury i elegancí poezie haiku, jíž se také aktivně věnoval. Za své životné dílo byl roku 1940 vyznamenán cenou Kikučiho Kana.
_________
In: Vlasta Winkelhöferová: Slovník japonské literatury, Nakladatelství Libri, Praha 2008
