autor » Alfred Elton van Vogt
foto autora

Alfred Elton van Vogt

pohlaví: muž

Život: * 26.04.1912 † 26.01.2000

Národnost: kanadská

odkazy: 17x [info], 3x [web], 1x [životopis]

Tento americký spisovatel patří mezi tři nejslavnější americké spisovatele sci-fi, tím netvrdím, že patří mezi Velkou trojku. Těmi dalšími spisovateli jsou R. A. Heinlein a I. Asimov. První dva zná český čtenář, řekl bych jako své boty, ale dílo van Vogta je u nás téměř neznámé. Kromě několika románů vyšlo i pár povídek, z nichž nejznámější bude Jako bájný Fénix (The Monster) a Začarované vesnice s nezapomenutelnou pointou (netvrdím, že jsem to četl). Van Vogt se narodil 26. dubna 1912 na farmě jižně od Winnipegu v Kanadě (provincie Manitoba) svým holandským rodičům. Jako dítě se uzavřel do sebe a horlivě četl. V deseti letech se jeho rodina přestěhovala do Winnipegu, kde Alfred van Vogt prožil svá mladistvá léta. Jeho záliba ve čtení byla neuvěřitelná, denně četl až dvě knihy! Ve věku 14 let objevil existenci Amazing Stories a ihned se stal fanouškem sci-fi. Jak ostatně o sobě tvrdí už od prvních čísel SF magazínů byl tímto druhem literatury naprosto fascinován. K psaní ho prý přivedla Campbellova povídka Who Goes There? (Byla zfilmována. Ostatně tento slavný sci-fi horor určitě znáte. Film se jmenoval Věc), kterou přečetl v Astoundingu v roce 1938. A toto o tom tvrdí sám van Vogt: „Nejdřív jsem si přečetl půlku přímo u kiosku,“ píše v jednom dopisu, „a zbytek jsem zhltl doma. Tímto vynikajícím příběhem jsem byl tak nadšen, že jsem se hned rozhodl poslat Campbellovi nápad na povídku. Kdyby mi tehdy neodpověděl, asi bych se spisovatelem nikdy nestal.“ Ve věku 19 let se stal státním zaměsnancem na úřadě pro sčítání lidu v Ottavě zatímco tvořivě psal. Nejprve psal různé zamilované příběhy pro ženy a byl velice úspěšný, poté začal psát, ve věku přibližně 24 let, rozhlasové hry, kterých napsal kolem šedesáti. O čtyři roky později se začal věnovat science fiction. Jeho Vault of the Best byla považována za jednu z nejpodivuhod­nějších sci-fi povídek a k použitému tématu se vracel i později. Přitom ji sám Campbell (ovšem v roce 1940 vyšla v Astoundingu – Campbell byl šefíkem, tuším) odmítl a později (v roce 1939) přijal jeho povídku Black Destroyer. Druhá světová válka zasáhla Kanadu dříve než Spojené státy, ale van Vogt nemohl nastoupit do armády, kvůli slabému zraku. Pracoval tedy pro oddělení národní obrany (Department of National Defense) a po večerech psal román Slan, který vyšel po částech v Astoundingu v roce 1940. Od roku 1941 začal psát na plný úvazek. Po napsání The Weapon Shop začal Astounding kupovat většinu jeho povídek. Do USA přišel v roce 1944 a státní občanství získal v roce 1952. V roce 1944 tedy přešel do USA a bydlel v Los Angeles, kde získal roztomilou španělskou vilku na svahu Hollywoodu. Tam bydlel až do své smrti. Měl bych se také zmínit o van Vogtově osobním životě. S první ženou Ednou Mayne Hullovou se oženil 9. května 1939. Napsal s ní dokonce několik povídek (viz bibliografie) a románů (Okřídlený muž, viz recenze). Bohužel v roce 1975 zemřela na rakovinu. V roce 1979 se podruhé oženil s Lydií Braymanovou. O dětech nic nevím, sorry. Pokračujme v jeho díle… Nejvíce jsou ale z van Vogtova díla ceněny romány Slan (1940 v Astounding Stories a 1946 v knižní podobě v nakladatelství Arkham House) a podivný The World of Null-A, jeden z nejslavnějších, nejrozpornějších a nejméně srozumitelných SF románů vůbec. Když vyšel v roce 1945 časopisecky v Astounding, čtenáři mu v anketě bez výjimky udělili první místo. Knižně vyšel roku 1948 a jeho pokračování The Players of Null-A v roce 1956. Protagonisté příběhu vytvořili zvláštní nearistotelskou filozofii (odtud Null-A – ne-A), která jim dává mimořádné schopnosti. Jeden z nich, Gilbert Gosseyn, obdařený záhadným způsobem dvěma mozky, je schopen se mžiknutím oka přemisťovat na vzdálenosti stovek světelných let, za různých okolností se převtěluje a je řízen záhadnou silou, po jejímž původu marně pátrá. Na nátlak francouzského vydavatele Jacquese Sadoula napsal van Vogt třetí díl pod názvem Null-A 3, který vyšel nejprve ve Francii v roce 1984 a v USA teprve o rok později. I třetí díl je napsán ve stejném duchu jako první dva. Gosseyn získá druhého dvojníka, zatímco ten první jde hledat po galaxiích nový domov pro lidstvo a vyvolá galaktickou válku. Jinou známou serií je The Weapon Shops of Isher (Išerské obchody se zbraněmi, 1951) a The Weapon Makers (Výrobci zbraní, 1946). Příběh začíná tím, že novinář McAllister vstoupí do jednoho podivného obchodu se zbraněmi a tak začíná barvité dobrodružství politických intrik v budoucích Spojených státech, jehož se McAllister chtě nechtě zúčastní. Z van Vogtových jednotlivých románů jmenujme například Masters of Time (Vladci času, 1950), patřící opět do superfantastické kategorie. Dvě kosmické rasy mezi sebou bojují ve vzdálené budoucnosti a pod pláštíkem obyčejné náborové kanceláře zřídily v současném New Yorku středisko, v němž získávají nedobrovolné bojovníky pro tuto válku. Ti jsou zbaveni vůle a vrháni do bitev, které nikdo nepřežije. Tuto kancelář vede dívka, která, když pozná její pravý účel, dosáhne s pomocí svého milence-vědce časového skoku zpět, kdy ještě náborová kancelář nebyla zřízena. Nejlepší van Vogtovy povídky vyšly ve sbírce The Best of A. E. Van Vogt (1974). Prakticky všechna nejznámější díla van Vogta vyšla časopisecky ve 40. letech, což byla doba autorovy největší slávy; od té doby ztratil mnoho příznivců, neboť i z jeho nejnovějších děl stále dýchá styl 40. let. Autor získal v roce 1996 nejvýznamnější cenu, která se uděluje pouze velmistru žánru a to Grand Master Nebula. Alfred van Vogt zemřel 26. ledna 2000 na Alzheimerovu chorobu spolu s těžkým zápalem plic. Každý určitě ví, jak těžká choroba to je, navíc pro intelektuála.


Jiné ocenění :
1973 – Locus Poll Award – Nejlepší autor všech dob – 19. místo




WebArchiv - archiv českého webu