Roman Tomasz Alojzy Jaworski se narodil v Klicku. Prozaik, dramaturg a publicista, jeden z nejvýznamnějších představitelů modernismu v polské literatuře.
Studoval na univerzitách ve Lvově a Krakově . V roce 1905 cestoval po Evropě , Asii a Africe . Působil jako učitel (mimo jiné francouzština ) na státních juniorských středních školách a jako soukromý učitel synů prince Lubomirského. Zabýval se také žurnalistikou a překlady (překládal mimo jiné knihu GB Shawa „Ansosocialistický socialista“, kterou dal polskému titulu „Socialista – amatér“). V meziválečném období pracoval jako diplomat a také jako úředník ministerstva vnitra.
Jeho vášní byly hazardní hry s kartami, které způsobily rozpad jeho prvního manželství se Stefania Klemensiewiczówna. Později se Jaworski oženil s maďarskou Foeldesiovou, která zemřela na neurózu. Jeho poslední partnerkou byla Irena Czarnoży, která se o něj starala po ochrnutí, které v roce 1939 utrpěl, a která – jako židovská žena – byla zavražděna v roce 1944. Ve stejném roce na podzim zemřel v Góra Kalwaria v úkrytu pro ochrnutí i Roman Jaworski.
Debutoval v roce 1903 článkem „Zpěv o bdělé duši“, který vyšel v týdeníku „Przyczesność“ vydaném v Krakově. Jeho první kniha byla vydána v roce 1910 – sbírka příběhů „ Maniac Stories “, ke kterým ilustrace připravoval Witold Wojtkiewicz , se kterým udržoval Jaworski dlouholeté přátelství ( Stanisław Ignacy Witkiewicz , Karol Irzykowski a Leon Chwistek také patřili k Jaworského přátelům). „Příběhy maniaků“ – oddané lidem žijícím ve světě klamů – ohlašují charakteristické prvky přítomné ve všech Jaworských dílech: „estetika ošklivosti“, kombinující prvky dvou realit – skutečná a založená na halucinacích, hraní s různými jazykovými konvencemi, kombinující grotesknost s krutostí. V roce 1925 vydal Jaworski Svatbu hraběte Orgaze. Román na hranici dvou realit "- příběh o setkání dvou milionářů, což je ve skutečnosti popis krize civilizace po první světové válce. Drama „Hamlet II.“ (1911–1924), které je modernizovanou variací drama Shakespearea , je věnováno stejnému tématu. Kromě toho Jaworski napsal nedokončený román „Františekk Pozór, syn Tomáše“, stejně jako nepublikované „Zprávy z pavilonu neustálé radosti“ a „Příběhy smutku čtyř zdí“.
V mnoha jeho dílech se Jaworski zmiňuje o étosu dandy – elegantních mrtvol, člověka žijícího „vzad“. Od roku 1913 spolupracoval s Dziennikem Lwowskim, v roce 1914 po vypuknutí první světové války odešel do Vídně , kde napsal pro vídeňského polského kurýra. Po návratu do Polska v roce 1919 navázal spolupráci s „ Literárními zprávami “, „Robotnikem“, „ Skamanderem “, v roce 1934 editoval týdenní „Ster“.
Jaworského práce byla na mnoho let zcela zapomenutá, teprve až v 70. letech se začaly objevovat články o něm, obnovení jeho děl a divadelní adaptace.
