Matěj Kopecký
pohlaví: muž
Život: * 24.02.1775 † 03.07.1847
Národnost: česká
Ve dnech, kdy Libčanami na Královéhradecku táhli vzbouření selští rebelové, narodil se tu kočovnému loutkáři Janu Kopeckému syn Matěj. V mládí získal jen nepatrné vzdělání. V roce 1795 se oženil a usadil v jihočeských Miroticích. Se svou ženou, dcerou pláteníka, se živil nejprve kočovným kramářstvím. Ale pouta rodinné tradice byla příliš silná. A tak v roce 1797, poté co získal svou první loutkářskou licenci, se pokusil využít zkušenosti získané od otce. Záhy však do jeho života zasáhly napoleonské války, v nichž bojoval v letech 1797–1808. Po propuštění z armády se živil jako cestář, kramář i jako hodinář. Teprve v roce 1820 se vrátil k loutkoherectví, kterému se pak věnoval až do své smrti. Loutkám zůstali věrní i jeho čtyři synové, vnučka Arnoštka Kopecká a jeho potomci hrají loutkové divadlo dodnes.
Dochovaná data z života Matěje Kopeckého jen spoře osvětlují jeho životní osudy. Nicméně alespoň vyvracejí tradované legendy o zámožném mirotickém měšťanu, kterého teprve zhoubný požár města (1811) přiměl, aby se s loutkami vydal na pouť českým venkovem. I když byl později Matěj Kopecký označován jako „patriarcha“ českého loutkářství, je historickou skutečností, že společně s ním v té době působila celá řada loutkářských rodů (Maiznerové, Kočkové, Viničtí a další). A ti všichni společně se podíleli na formování českého lidového loutkářství jako jedinečného kulturního fenoménu. Jejich historický význam byl nesporný – pro většinu lidového publika byli jedinými nositeli české divadelní kultury. Svým stylem navazovali na živé barokní tradice – k nim patřila především potřeba silného emocionálního prožitku. Zároveň však divákům zprostředkovávali nové myšlenky osvícení i národního obrození.
Teprve ve druhé polovině 19. století se z této skupiny českých loutkářů začalo souhrnem různých okolností vydělovat jméno Matěje Kopeckého jako nejvýznamnějšího loutkáře své doby. Kopeckého popularitu podpořilo zejména vydání her z jeho repertoáru sepsané synem Václavem (1862) a také kresby mirotického rodáka M. Alše. Ten dal fiktivnímu obrazu Matěje Kopeckého symbolickou platnost. Matějovská legenda se stala součástí národního povědomí a zájem o ni ožíval zejména v dobách těžkých národních zkoušek. Na základě moderního bádání hodnotíme Kopeckého dnes především jako jednoho z několika desítek obrozeneckých loutkářů, má pro nás význam „typu“ a s jeho jménem je spojeno ocenění zásluh celého českého loutkářství z dob národního obrození. (ad)
http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=2&name=KOPECK%DD+MAT%CCJ
