Psí srdce [83%]
Psí srdce a jiné povídky [80%]
Diaboliáda [78%]
Osudná vejce / Psí srdce [74%]
Osudná vejce [70%]
Adam a Eva [20%]
Michail Bulgakov
pohlaví: muž
Život: * 15.05.1891 † 10.03.1940
Národnost: ruská
odkazy: 31x [info], 5x [wikipedie], 6x [web], 2x [životopis], 1x [rozhovor]
Narodil se v Kyjevě 1891. Vystudoval lékařskou fakultu kyjevské univerzity. V letech 1916–1919 pracoval jako lékař, později jako novinář, spisovatel, asistent režie v Moskevském uměleckém divadle a libretista Velkého divadla SSSR. Autor románů a divadelních her. Autor se ocitl v nelibosti Stalinova režimu, jeho hry byly prohlášeny za „neproletářské“ a B. dílo nemohlo být v Sovětském svazu vydáváno od konce 20. let až do roku 1961. Mnohé z jeho prací vyšly nejprve mimo území SSSR. K nejpopulárnějším románům sov. literatury patří Mastěr i Margarita (Mistr a Markétka, psáno 1928–1940, čas. 1966–1967, kn. 1967 [Paříž], 1968; č. 1970, 1980, 1987; s. 1968, 1972), fantastický román o podivuhodných událostech a projevech černé magie v současné Moskvě. B. je však také autorem několika čistě SF děl. Ve sbírce fantastických povídek Ďjavoliada (Diaboliáda, 1925; č. 1985) je obsažena novela Rokovyje jajca (Osudná vejce, 1925; č. 1929, in: Diaboliáda, 1985). Vypráví o profesorovi, který vynalezl paprsek života, mnohonásobně urychlující procesy v biologických organismech. Tragickou záměnou však dojde k tomu, že místo obyčejných slepičích vajec jsou při experimentu paprskům vystavena vejce plazů a ještěrů, určená pro zoologickou zahradu. Katastrofa nastane, když se tato zvířata mimořádné velikosti vylíhnou a zaplaví město. V novele Sobačje serdce (Psí srdce, psáno 1925, čas. 1968 [Londýn], kn. 1969 [Paříž], čas. 1987; č. 1990) profesor Preobraženský vyvine chirurgickým zákrokem z psa Baryka lidskou bytost. Do SF patří také tři B. divadelní hry: v dramatu Adam i Eva (Adam a Eva, psáno 1931, kn. 1974 [Paříž], čas. 1986; s. in: SL 1988/7) se objevuje motiv budoucí války a přístroje, které člověka uchrání před účinky bojového plynu. Téma cesty časem obsahují hry Blaženstvo (Blaženost, psáno 1934, čas. 1966) a Ivan Vasiljevič (psáno 1935–1936, kn. 1964 [Mnichov], 1965). V B. prózách se mísí každodenní realita s prvky fantastiky, SF a společenské satiry.
