autor » Kurt Brand
foto autora

Kurt Brand

pohlaví: muž

publikuje i pod pseudonymy Lars Torsten; Robert Lamont

Život: * 10.05.1917 † 08.11.1991

Národnost: německá

odkazy: 1x [info]

Autor, který tato slova formuloval ve svém autoportrétu – vytištěném v Terra-Kleinband 221 – je Kurt Brand, který patří spolu s K. H. Sheerem a Walterem Ernstingem k nejdůležitějším autorům německé poválečné sci-fi, kdy tuto scénu trvale ovlivnil – což, přinejmenším v sešitovém sektoru platí dodnes. Kurt Brand se narodil 10. května 1917 ve Wuppertal-Barmenu a své mládí strávil v Rheinbachu. Navštěvoval gymnázium a nadšený románem 20‚000 mil pod mořem Julese Vernea se brzy pustil do vlastního psaní. Kromě toho v letech 1931 až 32 vydával studentské noviny, které byly po pěti vydáních zrušeny a ve kterých zveřejnil utopický román Der weiße Stern. Jeho první román Motoren donnern zum Ziel (1935) byl odmítnut a jeho druhé dílo Eisberge bekämpfen die Welt (o náhlém tání ledovců na pólech) padlo za oběť válce a s tím spojenému nedostatku papíru. Poslední válečná léta strávil u jednotek V2, takže byl pravděpodobně jediným sci-fi spisovatelem, který měl aktivně co do činění s prototypem všech raket. Po skončení války vybudoval v Kolíně jednu z největších soukromých půjčoven knih se zhruba 24‘000 svazky a kromě toho napsal román Türme in der Sahara a jeho pokračování Außenstation VII explodiert. Sci-fi romány a space opery sršící novými ideami publikoval Brand částečně pod svým pravým jménem a v budoucnu také jako C. R. Munro. Patří mezi ně Trans-Universum (1957 – transfer našeho vesmíru do jiného), Raum der schwarzen Sonne (1957 – kosmickou loď obalí energetické pole a brání jí v návratu), Gefesselte Planeten (1958 – trojice planet spojených energetickými drahami), Die geheimnisvolle Formel (1958 – robot se stane člověkem), Aus Weltraumtiefen (1958 – lidé nesou vinu za válku s jinou lidem podobnou rasou), Stern ohne Wiederkehr (1958 – loď ztroskotá na neznámé hvězdě) a Am Ende der Ewigkeit (1959 – objeví se před více jak tisíci lety zmizelá loď, čímž vyvolá novou záhadu). Pod pseudonymem Lars Torsten pak publikoval román Der Gral-Mutant (1959). jím navržené strhující galaktické scénáře patřily k nejoblíbenějším a měly i velký vliv na vývoj žánru. Od té doby patří Brand k malému okruhu sci-fi autorů, kteří jsou populární v německé jazykové oblasti. Když se musel kvůli finančním problémům vzdát své půjčovny knih a sci-fi mu kvůli své přeci jen omezené popularitě nabízela příliš malé pole působnosti, psal pod různými pseudonymy (jako Buster Brack, Buster Braek, Cherry Moss a Conny Cuba u. a.) westerny a detektivky. Jeho láska ale stále patřila science fiction. Když byly v sešitech u Moewig und Pabel nově vydány jeho nejdůležitější sci-fi romány, publikoval v jejich sci-fi řadě prvotisky jako Der Sternenjäger (1962 – velkolepé galaktické exposé včetně obrazu doby), Der Galaxant (1962 – záhadná bytost ohrožuje ztuhlé mocenské struktury galaktického impéria (mnoha kritiky označováno jako jeho nejlepší dílo)), Sterbliche Sternengötter (1965 – lidé je mají za legendu, ale oni skutečně existují), Gesetz 23 (1965 – otázka, jestli je dlouho žijící vládce pozemské hvězdné říše vůbec ještě šlověk) a Deserteure der Cosmic Police (1966 – oblíbené téma mutantů). V té době vydal také desetisvazkový cyklus Weltraumreporter Yal sestávající z románů Der Ewige, Kolumbus der Milchstraßen, Der Sternbaron, Falschmeldungen vom Sagittarius, Sondereinsatz Triffid-Nebel, Im Para-Dschungel, Herr über 1000 Sonnen, Das Geheimnis der Zyklopen, Verbindung kommt a Planet 987. Jde o razantní, napínavou a do hloubky jdoucí sérii, ve které experimentuje s technikami vyprávění a obohacuje žánr. Brandův společnost kritizující román …Denn der Potomac erzählt (1962) který publikoval jako Harry S. Kingston zůstal v této oblasti výjimkou. Od roku 1963 patřil mezi spoluautory mladé série Perry Rhodan. Jeho prvním románem v ní byl Levtan, der Verräter a až do svého náhlého odchodu z tohoto týmu v roce 1966 kvůli rozporům napsal celkem 38 sešitových románů. Tento pro Branda rozhodující rozchod měl za následek to, že pro nakladatelství Verlag Kelter napsal svou vlastní konkurenční sci-fi sérii Ren Dhark a k ní i všechna exposé (rámec děje) a několik románů. Zajímavé je, že jméno Ren Dhark nepochází od Kurta Branda, jak se často nesprávně tvrdí. Cesta do vesmíru (Weg ins Weltall) Rena Dharka nedosáhla magické hranice 100 svazků, protože série byla ukončena svazkem 98. Dočkala se ale ještě tří vydání, což znamená, že patří k nejúspěšnějším sci-fi sériím všech dob. Co tato sci-fi série přinesla žánru science fiction je to, že Kurt Brand v exposé pro svazek 48 stvořil začátkem roku 1967 kyborgy. Jeho kyborgové nestojí mezi člověkem a robotem, ale vedle/v lidech, protože mohou zachovat svou existenci jen ‚v‘ člověku. Když byla série Ren Dhark zastavena – rozhodnutí padlo velmi náhle a Kurt Brand musel uzavřít osud celé série mnohem dříve, než bylo původně v plánu (děj měl připravený až do dvoustého svazku) – psal pro Zauberkreis, Bastei a Pabel a různé detektivky vztahující se k sériím jako Fledermaus, Komisař X a Jerry Cotton. Tady se mu naskytl nápad na sci-fi kriminální řadu. Předložil svůj návrh Kelter-Verlag, rozvinul osnovu a hlavní postavu ve „zkušebním díle“ série. Že jeho další čistokrevná sci-fi série Raumschiff Promet stojí za dveřmi v té době ještě netušil. V roce 1971 četl v burze listu Deutschen Buchhandels inzerát nakladatelství, které hledalo nějakého zkušeného sci-fi autora pro sestavení nové science fiction série. Krátce nato seděl Brand v Kolíně v jemu až do té doby neznámém nakladatelství Dino Ramondini a předložil svou představu, sepsal základní koncept, vykreslil protagonisty a napsal první Raumschiff Promet exposé (tehdy ještě pod starým označením série „Arn Borul – Von Stern zu Stern“). Pro tento nový projekt vytvořil nejen vojenské kulisy, ale i vše ostatní. Bohužel poměry v Andromeda/Astro Verlag které několikrát změnilo majitele se zhoršily natolik, že Kurt Brand odmítl kvůli nezaplaceným honorářům odevzdat již oznámený román č. 42 Orffs Sternstunde. Zatímco jeho kolegové pokračovali 42. svazkem Raumschiff Promet (v nelicencované sérii) – iniciátor a myšlenkový otec série šel mezitím před soud a bylo mu uděleno výhradní dispoziční právo na sérii. Ta v té době už ale byla mrtvá – až do finančního zhroucení nakladatelství, napsal Brand v letech 1973 až 74 pro Kelter pod pseudonymem Jänos Vereb množství uzavřených kriminálních románů, publikoval šest románů navazujících na sérii Ren Dhark (druhé vydání proběhlo v roce 1990) a dva díly Monstrula – Die Nächte der Bestien a Fanal der Vampire (oba 1974). Byl aktivní i v sériích Zeitkugel a Monstation 1999. Erber-Verlag vydalo v letech 1976 a 77 jeho nové práce – Die Monster von Polaris a Die Skorpione aus dem Silur a jeho práce pod pseudonymem Ted Scout Der Boß – Welten sterben wie Fliegen, Geheimnis der schwarzen Lilie a Der Sternenjäger. Na Perry Rhodan-Weltconu v roce 1986 v Saarbrückenu se Kurt Brand rozloučil se svými fanoušky a čtenáři. V té době žil už dvě desítky let se svou ženou Marií v Kaltern v Itálii (Jižní Tyrolsko). V roce 1991 se v Karlsruhe na Perry Rhodan-Weltconu usmířil s jeho autory, což tehdy fanoušci ocenili mocným potleskem. Krátce na to, 8. listopadu 1991 zemřel ve svém domově po dlouhé a těžké nemoci



WebArchiv - archiv českého webu