autor » Ivan Antonovič Jefremov
foto autora

Ivan Antonovič Jefremov

pohlaví: muž

Život: * 22.04.1908 † 05.10.1972

Národnost: ruská

odkazy: 14x [info], 1x [web], 1x [životopis]

Geolog a paleontolog, spisovatel. Literárně začal pracovat v r. 1942, kdy dlouhodobě onemocněl. Tehdy napsal první cyklus povídek, obsahující: Vstreča nad Tuskaroroj (Setkání nad Tuscarorou), Sumasšedšij tank (Šílený tank), Ellinskaja tajna (Helénské tajemství; č. in: Chlapík z pekla, 1986), Ozero gornych duchov (Jezero horských duchů), Olgoj-chor-choj, Puťami starých gornjakov (Cestami starých havířů). V knižní podobě vyšly v r. 1944, v překladu do č. spolu s dalšími povídkami ve výborech Bílý roh (1947), Stín minulosti (1949, 1950), Sedm podivuhodných příběhů (1956, 1968) a Setkání nad Tuscarorou a jiné povídky (1959, 1964). Další J. povídky vyšly č. a s. též v antologiích Třetí povídky z vesmíru (1963) a Severná hviezda (1987). První SF knihou s kosmickým námětem byly Zvjozdnyje korabli (Hvězdné koráby, 1948; č. 1949, jako Návštěvníci z hvězd, in: Sedm podivuhodných příběhů, 1956; s. jako Lode vesmíru, 1948, jako Koráby vesmíru, 1950). Autor zde prohlašuje, že vývoj hmoty k rozumnému životu probíhá všude ve vesmíru za velmi úzce vymezených podmínek a v důsledku toho jsou si myslící bytosti v základních rysech podobné, a tedy i kontakt mezi nimi je možný. Nejvýznamnějším J. dílem je román Tumannosť Andromedy (Mlhovina Andromedy, 1957; č. jako Mlhovina v Andromedě, 1960, 1962, 1968; s. 1960), jehož děj je situován do vzdálené budoucnosti, kdy na Zemi již dlouho existuje komunistická společnost. J. se snažil popsat formy lidských vztahů v beztřídní společnosti i nově vzniklé etické, právní a estetické normy jejich života. Jde o román utopický, anticipační, filozofický, sociálně-psychologický i SF zároveň, který znamenal ve vývoji sov. SF kvalitativní skok. Myšlenku o možnosti vzájemných kontaktů a o biologické podobnosti myslících bytostí ztvárnil v novele Cor Serpentis /Serdce Zmeji/ (Cor Serpentis /Srdce hada/, 1959; č. in: Povídky z vesmíru, 1961; s. jako Hadie srdce, in: Hadie srdce, 1961). J. koncipoval novelu jako polemiku s tehdy módním pojetím kontaktu, který je naplněn nedůvěrou a nepřátelstvím lidí a mimozemšťanů. Do románu Lezvije britvy (Ostří břitvy, 1964; č. 1967) vložil autor množství hypotéz z oboru biologie, psychologie, etiky, estetiky atd. Román Čas byka (Hodina býka, 1970; č. 1973, 1987) je výstrahou před nesprávnou cestou vývoje společnosti. Poslední J. historicko-fantastický román Thais Afinskaja (Athéňanka Thais, 1971; č. 1982; s. 1979) se obrací k antické látce. Jeho hrdinkou je vynikající řecká tanečnice, jejíž dobrodružný a strastiplný život autor sleduje. Kromě uvedených SF děl napsal J. i romány na historická témata, cestopisy a mnoho vědeckých studií. Výb. bibl.: sbírka Buchta radužnych struj (Zátoka duhových vod, 1959; s. 1963).

In: Neff, Olša – Encyklopedie literatury science fiction 



WebArchiv - archiv českého webu