Setkání nad Tuscarorou [81%]
Mlhovina v Andromedě [81%]
7 podivuhodných příběhů [76%]
Hvězdné koráby [70%]
Stín minulosti [55%]
Ostří břitvy [20%]
Ivan Antonovič Jefremov
pohlaví: muž
Život: * 22.04.1908 † 05.10.1972
Národnost: ruská
odkazy: 3x [wikipedie], 11x [info], 1x [web], 1x [životopis]
Иван Антонович Ефремов
Geolog a paleontolog, spisovatel. Literárně začal pracovat v r. 1942, kdy
dlouhodobě onemocněl. Tehdy napsal první cyklus povídek, obsahující:
Vstreča nad Tuskaroroj (Setkání nad Tuscarorou), Sumasšedšij tank
(Šílený tank), Ellinskaja tajna (Helénské tajemství; č. in: Chlapík
z pekla, 1986), Ozero gornych duchov (Jezero horských duchů),
Olgoj-chor-choj, Puťami starých gornjakov (Cestami starých havířů).
V knižní podobě vyšly v r. 1944, v překladu do č. spolu s dalšími
povídkami ve výborech Bílý roh (1947), Stín minulosti (1949, 1950), Sedm
podivuhodných příběhů (1956, 1968) a Setkání nad Tuscarorou a jiné
povídky (1959, 1964). Další J. povídky vyšly č. a s. též v antologiích
Třetí povídky z vesmíru (1963) a Severná hviezda (1987). První SF knihou
s kosmickým námětem byly Zvjozdnyje korabli (Hvězdné koráby, 1948; č.
1949, jako Návštěvníci z hvězd, in: Sedm podivuhodných příběhů, 1956;
s. jako Lode vesmíru, 1948, jako Koráby vesmíru, 1950). Autor zde
prohlašuje, že vývoj hmoty k rozumnému životu probíhá všude ve vesmíru
za velmi úzce vymezených podmínek a v důsledku toho jsou si myslící
bytosti v základních rysech podobné, a tedy i kontakt mezi nimi je možný.
Nejvýznamnějším J. dílem je román Tumannosť Andromedy (Mlhovina
Andromedy, 1957; č. jako Mlhovina v Andromedě, 1960, 1962, 1968; s. 1960),
jehož děj je situován do vzdálené budoucnosti, kdy na Zemi již dlouho
existuje komunistická společnost. J. se snažil popsat formy lidských vztahů
v beztřídní společnosti i nově vzniklé etické, právní a estetické
normy jejich života. Jde o román utopický, anticipační, filozofický,
sociálně-psychologický i SF zároveň, který znamenal ve vývoji sov. SF
kvalitativní skok. Myšlenku o možnosti vzájemných kontaktů a
o biologické podobnosti myslících bytostí ztvárnil v novele Cor Serpentis
/Serdce Zmeji/ (Cor Serpentis /Srdce hada/, 1959; č. in: Povídky z vesmíru,
1961; s. jako Hadie srdce, in: Hadie srdce, 1961). J. koncipoval novelu jako
polemiku s tehdy módním pojetím kontaktu, který je naplněn nedůvěrou a
nepřátelstvím lidí a mimozemšťanů. Do románu Lezvije britvy (Ostří
břitvy, 1964; č. 1967) vložil autor množství hypotéz z oboru biologie,
psychologie, etiky, estetiky atd. Román Čas byka (Hodina býka, 1970; č.
1973, 1987) je výstrahou před nesprávnou cestou vývoje společnosti.
Poslední J. historicko-fantastický román Thais Afinskaja (Athéňanka Thais,
1971; č. 1982; s. 1979) se obrací k antické látce. Jeho hrdinkou je
vynikající řecká tanečnice, jejíž dobrodružný a strastiplný život
autor sleduje. Kromě uvedených SF děl napsal J. i romány na historická
témata, cestopisy a mnoho vědeckých studií. Výb. bibl.: sbírka Buchta
radužnych struj (Zátoka duhových vod, 1959; s. 1963).
