LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Pri prekopani karty autora prestalo fungovat nastaveni, na jake zalozce se ma karta otevrit. Ja tam mam nastaveno knihy a vzdycky se mi to otevre na zakladnich informacich.

Knihy v knize jsou vyborne, bylo to potreba, bezva prace.

Bohuzel taky netusim, jak vyresit knihy, ktere nebyly vydany samostatne. A aby toho nebylo malo, tak pridam jiny priklad – Lukjanenko je u nas obcas vydavan tak, ze v jedne knize je uveden roman a k nemu povidka nebo novela ze stejneho sveta. Napriklad Vladcove iluzi obsahuji roman Vladcove iluzi a novelu Stiny snu. Lziva zrcadla obsahuji roman Lziva zrcadla a povidku Pruzracne vitraze. Povidku jde ke knize pridat jedine, kdyz je to povidkova sbirka, ale to neni. Na druhou stranu by slo roman i povidku pridat jako knihu v knize, ale to asi taky neni nejstastnejsi. Navic by tim vzniklo to, ze tu bude 2× uvedena kniha Lziva zrcadla (jedna skutecna obsahujici roman+povidku a druha jako jen samostatny roman, ktery nebyl samostatne vydan).

Dal bych mel drobnou poznamku – pokud k nejake knize do anotace pisete, ze byla vydana jako soucast nejake antologie, dejte prosim nazev te antologie jako odkaz, vypada to lip. Viz treba zde, kde jsem to opravil: http://www.legie.info/kniha/7103-otrantsky-zamek

K tomu se jeste vztahuje jeden muj dotaz: Otrantsky zamek byl take vydal na Slovensku jako soucast antologie http://www.legie.info/kniha/7099-zamok-otranto-vathek Prakticky to jsou opet dve knihy v knize, ale slovensky a teda i pod jinym nazvem. Muzu ke slovenske antologii pridat, ze obsahuje knihu Otrantsky zamek, ktera je cesky a ma cesky nazev na rozdil od slovenskeho nazvu Zamek Otranto?

@Hyperion[2154]: U Ikarie bych nechal jako autora pouze Vlada Ríšu, ať v tom není zmatek.

Hyperion: Když jsme u těch editorů, nevěděl bys náhodou datum narození Ann VanderMeerové?

S editorem je to možná složitější z historického pohledu, ale stejně jako ISBN tu dneska máme i editory a jde o slovo, které věrně odpovídá významu, které má i v zahraničí. Lidé jako Ondřej Jireš jsou editory v plném znění významu toho slova. Jazyk se vyvíjí jen proto, aby uderžel krok s vývojem na literárním trhu. Chápu, že Ivo Železný antologii v té době pouze sestavil, ale dneska už jsou v téhle oblasti významy zcela jasně vymezené i u nás, dokonce se tu uváději některá jména na obálkách knih jako „obchodní značky“, třeba takový Gardner Dozois je zárukou vcelku slušného prodeje :-)

@Hyperion[2136]: Podle mě je to trošku složitější a souvisí to s tím, že je jazyk živá záležitost, která se vyvíjí. Když v osmdesátých letech Ivo Železný sestavoval antologie „Stvořitelé nových světů“ a později „Lidé ze souhvězdí Lva“ a „Železo přichází z hvězd“, určitě se necítil editorem, protože to slovo v češtině zkrátka neexistovalo – v tiráži „Stvořitelů“ ovšem opravdu najdeme „odpovědného redaktora“, což nebyl Železný, ale ten, kdo na to za nakladatele dozíral. K Železnému pak přidali „Ukázky uspořádal a přeložil, průvodní texty a vysvětlivky napsal…“ což je vážně strašlivé a nekonečné. Myslím, že později se ujalo slovo „sestavil“.

Po listopadu 89 se tady myslím slovo editor začalo používat dost zmateně a živelně. Leckdo ho přejímal, aby jím nahradil redaktora, dlouho nikomu nebylo moc jasné, v čem je rozdíl, protože u nás prostě nikdo zas tak moc práci editorů nedělal – přebíraly se texty ze zahraničí, na nichž není tolik práce, a ty většinou vybíral sám nakladatel. Slovo editor však postupně vytlačilo většinu jiných termínů, jako spousta dalších amerikanismů. Holt se s ním asi budeme muset smířit… :/

@tomts[2150]: Tak jsem si přečetl anotace a zdá se mi, že to v sobě má prvky fantastiky. Při nejhorším to pak smažeme.

Chtěl bych se zeptat, zda bys nemohl nějak zakouzlit a upravit, aby na kartě autora šlo vložit k pseudonymu pravé jméno také pouze ručně (aby nebylo klikací), aniž by se muselo samostatně vkládat do systému. Dost mi vadí, že jsou tu velmi často autoři, kteří u nás pod vlastním jménem nic nevydali a zbytečně mají v profilu třeba jen datum narození, které je ale stějně psané u toho pseudonymu. Dík

Např. Steven Erikson/Steve Rune Lundin http://www.legie.info/autor/227-steven-erikson a http://www.legie.info/autor/4121-steve-rune-lundin

@magio[2148]: Některé díly dávali v televizi, ale tam to byly jen dobrodružné filmy

Náhodou jsem na Daemonu.cz našel sérii „Young Indiana Jones“. Myslíte, že to sem patří?

http://daemon.cz/index.php?action=search&serie_id=1147&menu=-1&page=0&clr=y

@Hyperion[2140]: Ufff, hotovo, už mi ze jmen Kocián a Svoboda pomalu začínalo hrabat :). Ještě by to chtělo nějaké fotky, ale tito pánové nejsou zřejmě moc „internetoví“.

http://www.legie.info/index.php?sekce=casopis&filtr=Fantasy%20&%20Science%20Fiction%20-%20Jaro

Mnohokrát děkuji :-)

@Hyperion[2142]: Vymaž tu původní (v růžku nad fotkou je X) a vlož novou. Pak jen refresh. Vymazal sem jí. Stačí vložit a F5

Na kartě autora – přidej foto autora – admin – nové obálky/fotky – zeleným čtverečkem potvrdit a pak jen na kartě autora dát aktualizovat.

BTW – nezjistil jsem, jak mám přidat/změnit fotku, přiznám se, že bych začal u té svojí, protože tam vypadám jako kyborg ruské výroby. :-)

@Hyperion[2140]: Díky moc, přidám

Tady není pochyb, v každém čísle je uvedeno – sestavili a vydali: M. Kocián & B. Svoboda. Takže jsou to editoři, redaktoři a dokonce i vydavatelé, kdo tedy jiný?

@Hyperion[2136]: Když už jsi tu Hyperione:)), koho bys ty uvedl jako svého předchůdce na postu No.1 u magazínu FaSF (Polaris)?

Taky mám nějaké zkušenosti s prací editora i redaktora a dovolím si tedy napsat následující:

Editor a redaktor jsou dvě naprosto různé věci.

Práce editora je v literární oblasti prací tvůrčí. Editování je dlouhý proces, během kterého se člověk snaží vytvořit knihu/časopis. Zahrnuje mnoho činností. Na počátku je ediční záměr, poté shánění přispěvovatelů (u knižních edic jsou to jednotlivé tituly, u antologie či sbírky povídek je to výběr autorů/a a jejich/jeho prací, u časopisu jsou to články a povídky). Poté co dá editor dohromady podklady, čeká ho ještě spousta práce – u zahraničních povídek je to shánění práv a zadávání překladů, pak také obstarání obálky (ať už původní nebo převzaté), může to zahrnovat i určení rozpočtu a z toho vyplývajícího stanovení honorářů, prostě finanční stránka, výběr grafika a dohled nad jeho prací, to samé případně i u sazby, ilustrací atd. Prostě editování je souvislá činnost a snad proto může být editor uváděn i jako autor knihy (ona by bez něj stejně nevznikla). U nás se to vcelku logicky dělá pouze u antologií (kam víceméně spadá i magazín F&SF, u nové edice dokonce chybí ISSN a jde tedy čistě o knihu/antologii či spíše literární revue, ale přesto je magazín asi správně chápán jako časopis). U povídkových sbírek se jméno editora většinou neuvádí ani v zahraničí. U časopisů je to složitější, byl bych pro, kdyby se jako editor/autor uváděl šéfredaktor.

U redaktora jsou při práci v časopise dva významy – redaktor jako člen redakce/přispě­vovatel a redaktor jako ten, co obsah rediguje. Plete se to proto, že redigování může být součástí editování, ale jde pouze a jen o podmnožinu. Redaktor ale nemusí být editorem.

Redigování je úprava textu do přijatelné a publikovatelné podoby (u překladu je to např. hlídání reálií, oprava správnosti překladu, ať už formální nebo významové). U původní tvorby jde v podstatě o to samé, ačkoli redakce tu může mít větší význam, tzn. zasahovat hlouběji do textu, většinou po dohodě s autorem buď samostatně, nebo jen formou poradního hlasu, tzn. pokynů k přepracování.

U časopisů je to složité, ale v těch současných vcelku jasné – Pevnost (Tomáš Němec), Ikarie (Vlado Ríša). V současnosti je u Ikarie na legie uváděn i Jaroslav Jiran, tj. člověk starající se obsahově o českou povídku a recenze. Není chyba ho uvádět (v podstatě určuje tvář velké části časopisu prakticky bez větších zásahů šéfredaktora), ale pak by tam měl být i člověk starající se o tvorbu zahraniční (v historii Ikarie po většinu času Ivan Adamovič). Radím tam dát jen šéfredaktora nebo se v tom utopíme. Ale pokud tam chcete dát i editora zahraniční sekce, pak vám seženu jména u jednotlivých čísel. (BTW – tady jde o editora/redak­tora, protože u Ikarie je tahle funkce spojena. Ten kdo povídky vybírá tak může činit s nějakým edičním záměrem, obstarává si překladatele a ilustrátora a nakonec povídku i rediguje). Je v tom trochu zmatek, ale když v tom děláte, tak je to vcelku jasný.

To jen tak „velmi stručně“ a omlouvám se za přednášku :-)

@Nekra[2134]: neviem ci myslis toto ale: Příznaky v posledním sloupci: H = kniha tebou hodnocena K = kniha tebou komentována T = kniha ve tvých TOP10 E = kniha v knihovně – elektronická forma P = kniha v knihovně – papírová (knižní) forma D = kniha DEAKTIVOVANÁ

Je tu někde seznam příznaků, co který znamená?

ISBN Systém mezinárodního standardního číslování knih – ISBN (International Standard Book Numbering) vznikl koncem 60. let ve Velké Británii původně jako národní systém. Postupně se rozšířil do více než 180 zemí. V České republice je zaveden od roku 1989 ( tehdy ještě Československá socialistická republika). Systém používá třináctimístného čísla ISBN k jednoznačné identifikaci knih (neperiodických publikací). Číslo ISBN slouží především knižnímu obchodu (jeho prostřednictvím lze knihy objednávat a vést skladovou agendu), knihovnám (pro jednoznačnou identifikaci titulu v bibliografických databázích, ale i pro potřeby meziknihovních služeb) i nakladatelům (pro kontrolu vlastní produkce i pro vedení skladu). –tolik citace. V letech předchozích tedy ISBN nebylo a tudíž to co doplňujete jsou numera nakladatele (číslo knihy, číslo nakladatelství a rok vydání) . Doplňovat něco jen kvůli vyplnění kolonky je pitomost a ztráta času, který lze smysluplněji napnout jiným směrem. Stále zde chybí zhruba 1000 obálek,, u mnoha autorů nejsou fotografie, nacionále atd atd

@Pelegrim[2131]: priznaky sa momentalne nezobrazuju, knedle pridava upravy. Ale vzdy lepsie, nez by sa mala znovu objavit chyba 500 ;)

Nazdarek.. nefunguje mi nastavení, u autora se nepřepnu do záložky knihy, u knih se mi nezobrazují popisky (knihovna, hodnoceni atp.)… Jak to jak to? :)

@tomts[2129]: Oni většinou ty knihy samostatně vyšly, těch výjimek bude velmi málo, ale bohužel jsou

@knedle[2127]: Knedle ta třetí možnost možná nebude tak úplně hloupá. Jen jsem to vydání doplnil, napsal zde název antologie a kromě anotace také do „Poznámky u vydání“ jsem vypsal: „Román vyšel jako součást antologie“. Okoukni to např. zde: http://www.legie.info/kniha/7103-horace-walpole-otrantsky-zamek

@knedle[2127]: A pomůže, když Ti popíšu, jak by to mělo vypadat a navzájem fungovat?

@tomts[2125]: ja bych to nejak vyresil, ale me vubec nenapada jak to rozumne vyresit

@knedle[2124]: Zvolím nakonec formulaci- vyšlo jako součást antologie xyz

@knedle[2124]: 2 a 3 nic neřeší, navíc je to další zbytečná práce navíc

1. je to takové šalamounské, ale asi zvolím tuhle možnost, byť ta formulace „nikdy nebyl vydán samostatně“ je mi proti srsti. Plánuješ do budoucna to opravit úplně? Já sice vím, jak by to vizuálně mělo vypadat, ale nakolik je to technicky proveditelné samozřejmě nevím…

@tomts[2111]: hmm hmm hmm – to je blba komplikace

nicmene bych zvolil jednu z techto variant

1/ romany pridat jako knihy, ale bez vydani, do anotace napsat, ze nidky nebyly vydany samostatne (coz je proti pravidlum, ale co uz) a pridat je jako knihy v knize – bude moci je vyhledat

2/ nechat je jako povidky, do info napsat, ze je to roman :) – bude moci je vyhledat

3/ zrusit jako povidky a napsat to jenom v anotaci – vyhledany nebudou

@Nelson[2121]: Ok, sloučím to, díky moc K těm chybějícím povídkám – knihy postupně doplňujeme, ale jde to pamalu, takže trpělivost :)

Ty informace o Jordanovi jsem trochu poopravil.

Bylo by dobré kdyby někdo poopravil údaje v medajlonu o Robertu Jordanovi. Myslím, že takový velikán si naši pozornost zaslouží. Stále je tam uvedeno, že žije se svou ženou… Přitom v záhlaví u své fotky má uvedeno datum smrti..

Povídka Báječný Fahrenheit je podle mě totožná s povídkou Příjemná teplota. U povídky Příjemná teplota je uveden i její anglický název Fondly Fahrenheit a stejný anglický název je uveden i u té druhé povídky (čerpáno z knihy Od Heinleina po Aldisse). Chtěl bych ještě upozornit někoho kompetentního, že v knize Od Heinleina po Aldisse je u některých autorů uveden seznam jejich děl v češtině a slovenštině a například některé povídky zrovna od Bestera nejsou tady na Legii u něj uvedeny (např. Čas je zrádce).

@tomts[2119]: Souhlas, k těm časopisům a magazínům – Knedle psal, že se to v budoucnu bude snažit nějak odlišit, tak to snad bude vyřešené.

@magio[2118]: No jak se to vezme. Redaktor musí bý i editorem, to vím z vlastních zkušeností:))), ale problém je jinde, že se smysl toho slova používá v různém kontextu – sbírky povídek, antologie, almanachy atd. někdo sestavil, ale nemusí se nazývat zrovna editor a mnohdy také nenazývá. Časopis či magazín sestavuje spíše šéfredaktor (odpovědný redaktor). V žádném případě však dotyčný není autorem, tak jak ho zadáváme zde. Podle mého názoru by tam neměl být uváděn nikdo.

@tomts[2117]: No jo, stejně s tím ale radši ještě počkám. Redaktor přece není to samé jako editor.

@magio[2116]: Redakce: Miroslav Kocián, Bohuslav Svoboda http://www.daemon.cz/kniha/5640/purtill-richard-rogers--magazin-fantasy-science-fiction-01-1995.htm http://www.daemon.cz/kniha/5647/shea-michael-bradley--magazin-fantasy-science-fiction-01-1994.htm atd, atd, špatně koukáš:))))

@tomts[2115]: Tam o editorech není bohužel ani slovo :( , nicméně mám pocit, že jsem někde četl, že tento časopis sestavovali Bohuslav Svoboda a Miroslav Kocián. Ale radši počkám, až mi to někdo potvrdí…

@magio[2114]: Údaje by měly být i na deamon.cz

@tomts[2113]: Nevadí, přesto díky.