Ludvík Souček --- LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

autor » Ludvík Souček

Oblíbenost autora: v Top10 u 21 registrovaných

10 nejlépe hodnocených

Cesta slepých ptáků / Runa rider / Sluneční jezero [93%]
Případ Hitlerových zubů, ponorek, letadel, charakteru a sebevraždy [92%]
Cesta slepých ptáků / Runa rider [90%]
Případ ztraceného suchoplavce [89%]
Cesta slepých ptáků [89%]
Operace „Kili“ [88%]
Případ jantarové komnaty [88%]
Případ baskervillského psa [87%]
Hippokratův slib [87%]
Případ baskervillského psa a další příběhy [87%]

Ludvík Souček

pohlaví: muž

Život: * 17.05.1926 † 26.12.1978

Národnost: česká

odkazy: 1x [životopis], 2x [wikipedie], 13x [info], 1x [film]

Ludvík Souček se narodil v roce 1926. V roce 1951 vystudoval Lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Nastoupil na místo asistenta na zubní klinice, v roce 1954 vstoupil do armády, dva roky byl lékařem v Koreji, v letech 1955–1964 působil jako zubní lékař v Ústřední vojenské nemocnici, v letech 1964–68 pracoval na Ministerstvu národní obrany, v roce 1968 pracoval krátce na ÚV KSČ a v letech 1969–1971 v armádní redakci Československé televize. Nakonec zakotvil v nakladatelství Albatros, odkud v roce 1976 odešel do invalidního důchodu.

Neobyčejně plodný spisovatel, autor desítek populárních, vědecko-populárních a vědecko-fantastických knih. Jedním z jeho velkých koníčků byla fotografie, o níž napsal několik knih (mj. Speciální fotografické techniky, 1960; Jak se světlo naučilo kreslit, 1963), z dalších knih uveďme Kam nedosáhne hlas (1964), Co oko nevidí (1965), Velké otazníky (1967) či Blázniví vynálezci (1974).

Největší zálibou a téměř posedlostí Ludvíka Součka byla „dänikenovská“ témata – záhady v minulosti naší planety, návštěvy mimozemšťanů na Zemi, utajené vědomosti starých kultur a podobně. Na toto téma napsal dva oblíbené bestsellery Tušení stínu (1974) a Tušení souvislostí (1978). Rukopis třetího dílu Tušení světla se ztratil a jeho fragment vyšel ve stejnojmenné knize vydané v roce 1992 nakladatelstvím AF 167, v níž je i úvodní studie Františka Novotného pojednávající nejen o okolnostech zmizení rukopisu, ale i o podivínské osobnosti autora.

Souček také přeložil do češtiny kanonické dílo Ericha von Dánikena Vzpomínky na budoucnost. Z doslovu k románu Případ baskervillského psa je vidět, že jeho beletristická tvorba nevznikala ani tak k pobavení čtenářů, ale spíše jako reálné hypotézy převedené do prózy: „Sci-fi se dělá všelijak, ale já jsem proti fantazírování, to je snadné a nezajímavé. Jsem pro non fiction i v tomto žánru. Jeho dobři autoři ve mně pořád znovu budí úžas svou jasnozřivostí. Ovládají umění odvodit logické a seriózní argumenty z přísných faktů.“

K jeho pozoruhodné čtenářské oblibě přispěl zejména fakt, že Souček dokázal psát velice napínavě, čtivě a vtipně, a to v době, kdy se ostatní SF autoři zaměřovali často na vážné, společensky zaměřené romány pro dospělé.

V roce 1964 vyšel první díl trilogie, kterým Ludvik Souček vstoupil na pole SF. Cesta slepých ptáků (SNDK 1964) popisuje nález podivných mimozemských artefaktů na Islandu. Hlavní hrdinové – doktor Kameník, jeho přítelkyně a později manželka Alena a dva Islanďané, lékař Bjelke a horský průvodce Thorgunn – se pokoušejí odhalit všechna tajemství spojená s těmito podivnými nálezy a noří se do hlubin islandských jeskyní stejně jako hrdinové Verneova románu Cesta do středu Země. V druhém svazku Runa Rider (SNDK 1967) se ukáže, že tito návštěvníci z hvězd s sebou odvezli část kmene Vikingů, kteří v době jejich návštěvy dopluli ke břehům amerického kontinentu. V poslední části trilogie Sluneční jezero (SNDK 1968) startuje mezinárodní výprava k Marsu… Trilogie je psána polyfonním deníkovým stylem, který spolu s „dokumentárními“ fotografiemi přispívá k neobyčejné sugestivitě a věrohodnosti popisovaného dobrodružství. První díl byl odměněn Cenou Marie Majerové za dětskou knihu roku 1964.

Dalším SF románem je příběh Krotitelé ďáblů (SNDK 1965), pojednávající o pátrání po tajemném pouštním červu v mongolské poušti a střetu s šíleným vědcem, který se zde ukrývá.

Na pomezí fantastiky stojí soubor dvou detektivních novel Případ ztraceného suchoplavce (SNDK 1968). V roce 1969 vychází první Součkova povídková sbírka Bratři Černé planety (Albatros). Obsahuje čtyři delší příběhy: Desetioký pojednává o himalájském klášteru, ve kterém kněží přetvářejí lidi do podoby pověstných sněžných mužů, Bubáci v Deception Bay líčí tragikomické setkáni s mimozemšťany během výcviku kosmonautů, příběh Modrý oříšek se točí kolem malých „oříšků“ – vysílaček jiné civilizace, a povídka Kraken popisuje zničení lodi Rip Van Vinkle obrovskou krakaticí, zvětšenou účinkem experimentu s feromony.

Případ Jantarové komnaty (Albatros 1970) volně navazuje na Případ ztraceného suchoplavce. Autor zde spekuluje o tajném úkrytu nacistů v Grónsku a také o podstatě létajících talířů -jsou to stroje času vysílané našimi potomky. (Toto téma se v Součkově díle vyskytne ještě několikrát.)

Operace „kili“ (Obzor 1970) je sbírka tří novel Kursk 7/6/43/1207, Návrat domů a Kili. První z nich, humorně líčící přistání stroje času z budoucnosti uprostřed tankové bitvy u Kurska za druhé světové války, popudila tehdejší cenzuru svým svérázným líčením heroické historické události natolik, že kniha byla dodatečně stažena z prodejen a jen část nákladu se dostala mezi čtenáře.

Na Případ Jantarové komnaty navazuje Případ baskervillského psa (Albatros 1972), v němž lékař Karel osvětluje okolnosti, jež vedly A. C. Doyla k napsání jeho nejslavnějšího díla Pes baskervillský. Ukáže se, že vůbec nešlo o psa, ale o…

Téhož roku vychází ještě soubor dvou novel Pevnost bílých mravenců (Profil 1972). Obsahuje novelu Ďáblův prsten o francouzském vojáku Komuny uneseném mimozemšťany (jejím základem se stala Součkova divadelní hra Záhada SM, Dilia 1970) a titulní prózu, která je dobrodružným příběhem z africké džungle, v níž po návštěvě mimozemšťanů zůstali záhadní „bili mravenci“ – umělé napodobeniny termitů, určené k vysílání zpráv na domovskou planetu návštěvníků. Kolonie bílých mravenců se pokusil zneužít šílený nacistický vědec, ukrývající se před spravedlností. Pevnost bílých mravenců vyšla ve druhém vydání (Albatros 1976) bez Ďáblova prstenu.

Poslední SF knihou vydanou za autorova života byla sbírka dvanácti povídek Zájem Galaxie (Mladá fronta 1973). Na rozdíl od Bratrů Černé planety, autorovy nejlepší sbírky, obsahuje Zájem Galaxie vesměs krátké hříčky se stereotypními pointami. Knihu uzavírá „malé tušení stínu“ – doslov o různých záhadách, které musí věda vyřešit. Tento text již předznamenává, že pro následujících několik let se Souček vzdá psaní beletrie a bude se věnovat svým „Tušením“, o nichž jsme se zmínili výše.

Po předčasné smrti Ludvíka Součka zůstalo v pozůstalosti několik prací, které knižně vyšly v následujících letech. První z nich byl román Blázni z Hepteridy (časop. Letectví a kosmonautika, 1972, č. 1–22; Albatros 1980), jiskrná space opera, jejíž hrdiny jsou pracovníci filmové společnosti ze vzdálené budoucnosti. Na planetě Hepterida probíhá natáčení „polyvizního“ filmu. Herce doprovází redaktor Mark, ve skutečnosti agent tajné služby mající za úkol pátrat po záhadném zmizení kosmické lodi nedaleko Hepteridy. Záhadné věci se dějí znovu – štáb pracující na planetě je přinucen k nedobrovolnému trosečnictví a Mark s filmovou hvězdou Károu potkávají tajemného starce, zástupce skupiny pozemšťanů, kteří před stovkami let tajně přesídlili na Hepteridu z Tibetu. Ukáže se, že obyvatelé Hepteridy jsou v kontaktu se Zemí již delší dobu a mezi pozemšťany, kteří se na této planetě ocitli, byli i H. G. Wells a J. Hilton, kteří vylíčili místní život ve svých utopiích.

Posledním knižně vydaným románem Ludvíka Součka jsou Bohové Atlantidy (časop. Svět v obrazech, 1970, č. 22–36; Ml. fronta 1983), v němž dvojice hlavních hrdinů, český lékař a anglický fyzik, navštíví s pomocí stroje času bájnou Atlantidu a stanou se nakrátko jejím božstvem. Román postrádá fabulační lehkost a jistotu autorových nejlepších prací. Kniha je doplněna torzem nedokončeného románu Mnémosyné Inc.

Dalším torzem, které bylo v autorově pozůstalosti objeveno, je Železo přichází z hvězd. Vyšlo ve stejnojmenné antologii české SF (1983).

Reprezentativním průřezem Součkovy povídkové tvorby je sbírka Hippokratův slib (Čs. spisovatel 1985), do níž byly zařazeny některé povídky z předchozích sbírek, jakož i povídky do té doby publikované pouze časopisecky. Ve sbírce Velký rekonstruktér (Art-Servis 1991) vyšel román Pevnost bílých mravenců a několik již publikovaných i dosud nepublikovaných povídek. Sbírka Ďáblův prsten (I. Železný 1992 [1993]) obsahuje titulní novelu a polovinu sbírky Operace „kili“. Druhá polovina sbírky a článek o tajemstvích kolem osoby Adolfa Hitlera tvoří obsah knihy Případ Hitlerových zubů, ponorek, letadel, charakteru a sehevraždy (I. Železný 1992 [1993]).

Ludvík Souček přispěl i k formování základů českého SF fandomu článkem Přímluva za budoucnost (LM, 1978, č. 6), v němž se přimlouvá za založení českých SF klubů. O stálé oblibě jeho románů svědčí i skutečnost, že v anketě časopisu Ikarie se v letech 1990 i 1994 umístil dvakrát jako druhý nejoblíbenější český SF autor a v roce 1990 stála trilogie Cesty slepých ptáků na prvním místě jako nejlepší česká SF.

Ivan Adamovič

Tagy

a jejich definice platící pro zařazování na tomto serveru

fantasy

Literární žánr zobrazující imaginární svět, který je založený na magii a mystice. Společenské zřízení bývá feudální a předtechnické, klíčovou roli v něm hraje i náboženství. Příběhy jsou plné magů, bájných stvoření (elfové, trpaslíci, trollové, draci, jednorožci) a hrdinů. Existuje mnoho podžánrů: Meč a magie; Hrdinská fantasy; Dark fantasy; Městská fantasy; Vědecká fantasy, Humorná fantasy …

sci-fi

(angl. science = věda, fiction = fikce). Žánr fantastiky zobrazující hypotetický svět, zkonstruovaný s využitím vědecko-technických znalostí. V české literatuře se můžeme setkat s výrazem vědecko fantastická literatura. Světy tohoto žánru jsou založeny na vědě a technice (lety do vesmíru, mimozemšťané, cestování časem, umělá inteligence, genetická mutace). Děj je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie. Existuje mnoho podžánrů: Space Opera; Kyberpunk; Hard sci-fi; Military sci-fi; Steampunk …

horor

(angl. horror = hrůza, zděšení) má vyvolat pocit hrůzy, strachu a napětí. Často použivá SF&F prvky. Pokud je nepoužívá, tak sem nepatří.

box

Vyšlo jako souborné vydání několika knih v kartonové krabici - samostatně neprodejných.

divadelní hra

Kniha psaná formou divadelního scénáře (postavy s dialogy). Motiv fantasy a sci-fi musí být žánrově jasný a převažující.

dobrodružná

Dobrodružná literatura je souhrnné označení pro epický literární žánr vyznačující se poutavým a napínavým dějem odehrávajícím se často v exotických krajinách a sloužící převážně pro zábavu čtenáře.

LitRPG

První polovina složeného slova je zkratka pro literaturu, RPG je pak obecně užívaným termínem pro hry na hrdiny vycházející z anglického Role Playing Game. V dnešní době už má spousta hráčů RPGčka spojená s online multiplayerem, a stejně je pojímají i LitRPG knihy. V praxi tento žánr nabízí přepis dění v počítačovém RPGčku do textové podoby, a to se vším, co k tomu patří. U postav či předmětů se dozvíte statistiky, hlavní hrdina leveluje, plní questy, buduje si reputaci u ostatních postav a může se stát součástí guildy…

bizarro fiction

definice

antisemitismus

díla s prvky nepřátelství či diskriminace židů

náboženská

Náboženství je v knize důležité, kniha je silně náboženská, často jsou autory kněží, kteří ji píší jako varování pro věřící. Náboženství ve fantasy a například ve slovenských knihách do roku 1950 je běžné, tyto knihy se k tomuto tágu nezařazují.

gamebook

Gamebook je kniha, ve které není čtenář stoprocentně vázán napsaným dějem, ale může si ho do jisté míry sám vytvářet. Jedná se tedy ve své podstatě více o textovou hru než o knihu. Volba vlastního příběhu je umožněna tak, že všechny odstavce jsou očíslovány a za každým odstavcem je na výběr z několika možností, včetně čísel příslušných odstavců. Volba je ovlivněna buď náhodou, nebo logickým úsudkem.

non-genre

Není SF ani fantasy, ale je zde ponechán proto, aby se to vědělo a nebyl sem zařazován znovu, protože něco (název, autor, nečí anotace a podobně) se zdají svědčit, že sem patří.

hry na hrdiny

Hra na hrdinov (ang. Role Playing Game, skr. RPG) je typ spoločenskej hry, pri ktorej sa hráči vžívajú do úloh imaginárnych osôb, alebo postáv, umiestnených do fiktívneho, alebo historického prostredia a snažia se ako tieto postavy konať. Daná postava môže, ale nemusí predstavovať virtuálnu reprezentáciu hráča (tzv. avatar), a hra umožňuje zdokonaľovanie schopností tejto postavy a jej rozvoj (hráč predstavuje určitú rolu). Zmyslom hry na hrdinov je vytvoriť pre hráčov umelý (neskutočný/virtuálny) svet, v ktorom môžu získať neskutočné schopnosti a zažiť neskutočné dobrodružstvá.

humorná

To hlavní, o co tu jde, je humor. Ať už to jsou většinou nezdařené parodie, nebo vtipně vyprávěné příběhy – cílem autorů je rozhýbat čtenářovy bránice.

poezie

Básnický text psaný ve verších, mnohdy též používajících rýmy. Motiv fantasy a sci-fi musí být jasný a převažující.

akční

V knihe je veľký dôraz na akciu. Na súboje mečov a vrhanie kúziel vo fantasy alebo galaktických súbojov a vystrieľaných zásobníkov vo scifi.

dark

Dark (angl. dark fantasy = temná fantasy) fantasy hraničící s hororem nebo šířeji díla spadající zároveň do fantasy i hororu. Lze sem zařadit i horory o upírech nebo prostě jen temné a depresivní fantasy příběhy.

antiutopie

Antiutopie je myšlenka fiktivní společnosti, která se vyznačuje jednak zdánlivou, původně zamýšlenou rovností všech členů, ale především totalitní formou vlády. Je protikladem utopie.

romantika

V knize je výrazná dějová linie zaměřená na více či méně opětovanou lásku hlavní postavy (většinou ženy) a popis sexuálních aktů není vyjímkou. Typickým znakem je i rozbor vnitřních pocitů a zapovězená láska k nadpřirozené bytosti.

urban fantasy

Převážná část knihy se odehrává s městském prostředí a hlavní postava zde většinou hledá ztracenou osobu, předmět, popřípadě vyšetřuje kriminální případ. Typické zaměstnání je soukromý vyšetřovatel, ale může to být i policista, nebo člen podsvětí.

historická

Děj se odehrává v historickém období země. Často se setkáváme s významnými postavami z dějin, či mýtickými tvory.

alternativní historie

Knihy alternatívnej histórie sa zaoberajú častou otázkou: Čo by bolo, keby... Autori popisujú svety, kde sa historické udalosti odohrali inak ako v skutočnosti. Častou témou je víťazstvo Nemecka v 2. svetovej vojne.

meč a magie

Tímto titulem lze označovat i fantasy obecně, ale v užším smyslu se jedná o díla, která kladou důraz na meč, tedy na fyzické nebezpečí a akci. Narozdíl od vysoké fantasy jde jejím hrdinům více o vlastní prospěch než o abstraktní dobro.

hrdinská fantasy

Hrdinská fantasy sleduje osud hlavného hrdinu, jeho cesty, príhody a útrapy. Archetypom takého hrdinu je Conan.

cyberpunk

Dílo orientované na symbiózu člověka a techniky v silně globalizované společnosti. V kyberpunku hrají nezanedbatelnou roli informační technologie, počítače a zejména umělá inteligence. V příběhu obvykle jde o činnost hackerů v undergroundovém prostředí v nepříznivém kybernetickém světě. Vznik tohoto žánru souvisí s okouzlením naší „před-internetové“ společnosti kouzlem sítě, která spojuje celý svět. Ale dnes už se mnohé z představ kyberpunkerů stalo skutečností.

space opera

(angl. space opera = vesmírná opera) dobrodružství odehrávající se ve vesmíru obvykle na pozadí nějakého vesmírného konfliktu.

postkatastrofická

Apokalyptická a post-apokalyptická sci-fi je speciálním podžánrem sci-fi, který operuje s katastrofou, která postihne lidstvo. V případě, že se děj odehrává během této katastrofy či krátce po ní, ocitají se hrdinové žánru v mezních situacích, v nichž je těžké, nemožné, popřípadě krajně nevhodné (z hlediska přežití) dodržovat zvyky a morální zásady, kterými je vybavila civilizovaná společnost. Pokud se děj odehrává delší dobu po katastrofě, je v post-apokalyptické sci-fi popisovaná společnost na nižší technologické úrovni než společnost před katastrofou, která je buďto zapomenuta či nějakým způsobem mýtizována. Autoři se často soustředí na jimi předpokládané proměny civilizovaného chování v chování odpovídající drsnější situaci, odhaduji důsledky a dopady katastrofy na uspořádání společnosti a modelují (často i odlišné) strategie a taktiky jak se s nimi vypořádat.

pro děti a mládež

Detská literatúra je určená pre mladších čitateľov. Hrdinami sú často deti, ktoré sa ocitajú v iných svetoch. Niektoré knihy boli pôvodne písané pre deti a mládež, no stali sa populárnymi aj u dospelých. Opačným prípadom sú knihy napísané pre dospelých, ktoré neskôr prebrali deti (J. Verne).

utopie

Utopie (z řečtiny ú = ne, topos = místo) líčí alternativní model společenského uspořádání v pomyslné zemi. Právě díky umístění děje do neexistující či neznámé reality se řadí do fantastiky. Slouží obvykle k popisu, jak si autor představuje ideální společenské zřízení.

nonfiction

Díla představující se jako pomocná - příručky, průvodce, mapy, atlasy, ...

zombie

Musí být jako podstatný prvek.

podle videohry

definice

mimozemská invaze

definice

kolonizace vesmíru

definice

fantaskní

Žánr knih, které mají v sobě určité prvky fantastiky, ale pouze jako podružnou složku. Označovaly se takto knihy, které byly lehce do tajemna, ale né natolik, aby mohly být označeny jako horor a lehce do fantastična, ale nikoli natolik, aby mohly být zařazeny jako fantasy.

steampunk

Subžánr fantastické literatury, děj bývá zařazen do viktoriánské éry, do doby průmyslové revoluce, do doby okouzlení novými technickými vynálezy, ale i do doby kdy společenské poměry otřásají dosavadním řádem a mění jej. Typickými prvky kromě reálií viktoriánského období jsou magické stroje, létající města, složitá technologická zařízení poháněná párou apod. Časté je také použití reálných postav a alternativní historie.

cestování časem

Cestovanie časom zahŕňa témy cestovania do budúcnosti, návratov do minulosti. Častá téma je aj zmena budúcnosti prostredníctvom zvrátenia výsledku udalosti z minulosti (pr. vojna).

hard sci-fi

Podžánr science fiction charakteristický svým zaměřením na vědeckou správnost a přesnost. Termín hard SF byl poprvé použit Peterem Schuylerem Millerem v roce 1957. Původně se používal pro označení čisté science fiction ze zlatého věku science fiction, později se začal používat pro veškerou klasickou SF literaturu, která se opírá o poznatky tzv. tvrdých (hard) věd. Mezi tyto vědy se počítá: fyzika, astrofyzika, astronomie a podobné disciplíny. Nejtypičtějším příkladem hard SF je román Hala Clementa Těžká expedice. Autoři hard science fiction se soustřeďují na popis nových technologií, fyzikálních a astronomických jevů a jejich případných dopadů na okolní svět. Tak mohou méně ortodoxní autoři použít například cestování nadsvětelnými rychlostmi a popsat, jak by vypadal svět, v němž by cesta mezi hvězdami trvala pouhé měsíce. Autoři se snaží o konzistentnost svého díla se soudobými vědeckými poznatky. Dokonce i v alternativním vesmíru s odlišnými přírodními zákony se autor tohoto žánru literatury bude snažit o věrohodnost takového vesmíru. Příkladem je Stephen Baxter

fanzin

Časopis vydávaný fanoušky převážně sdruženými pod SFK (Science Fiction Klub), zejména v době do roku 1990. Nejde o oficiální tiskoviny vydávané profesionálními nakladatelstvími, ale o ryze amatérský tisk.

fanbook

Kniha (román/antologie/sbírka povídek) vydaná fanoušky(em) na vlastní náklady.

military

Podžánr sci-fi, kde hlavní linií příběhu je meziplanetární konflikt a jeho vojenské řešení. Hlavními postavami tohoto žánru jsou vojáci a podstatnou část příběhu tvoří vojenské operace – od potyček několika nabušených rváčů až po plasticky vylíčené střety meziplanetárních vojsk. V případě fantasy žánru je hlavní postava podstatnou část knihy vojákem v armádě, nebo se dílo zaměřuje bitvu několika armád, popřípadě celou válku.

audiobook

Knihy označené tímto tagem byly převedeny do zvukové podoby - ať už čtení textu, či rozhlasová hra aj. - je možné je tedy získat (CD, mp3 či jiný nosič, formát) a knihu si místo přečtění poslechnout.

detektivní

Detektivky mají zápletku založenou na zločinu, nejčastěji vraždě, po jehož pachateli, detailech způsobu provedení nebo motivu pátrá detektiv - může jím být jak profesionál, policista nebo soukromý detektiv, tak osoba se zcela jiným zaměstnáním. Autor musí postupovat logicky, aby čtenář mohl sledovat postup dedukce ze stop. Velmi časté je, že postava téhož detektiva vystupuje opakovaně v řadě děl jednoho autora.