Více vydání = více obálek.
Michel Faber
Fahrenheitova dvojčata
Kategorie: horor - sci-fi - povídková sbírka
originální název: De Fahrenheit tweeling en andere verhalen
originál vyšel: 2005
vydání: Kniha Zlín (web) 2008; Kniha Zlín (web) 2016
odkazy: 2x [recenze]
- Komentáře:
-
Gaarq | ***** 28.10.2008 09:56
neobvyklé čtení. skvělý jazyk, úchylné nápady, balanc mezi realitou a podivnem. sice jsem párkrát postrádal jasnější pointu (nebo ji nepochopil), ale už jen čtení samotné stálo 100% za to.
BorgDog | **** 22.12.2013 17:18Tentokrát nebudu psát komentáře k jednotlivým povídkám, protože jsou většinou nežánrové, příliš krátké nebo obtížně zařaditelné – jako celá kniha. Přiznávám, že jsem k ní přistupoval jako k experimentu, neboť reputace „velké hvězdy,“ která Fabera provází ve mně obecně nebudí důvěru, tentokrát je však zřejmě zasloužená. Povídky se vyznačují výborným stylem a hlavně originálními nápady. Z některých dýchá raný Palahniuk, z jiných nejlepší Stephen King. Ryze fantastických je jen několik, spíše je zdařile budován pocit „něco tady je HROZNĚ špatně,“ jako v úvodní povídce o zvláštním útulku pro bezdomovce, kde ošklivý konec přímo dýchá na krk, čtenář čeká, jaká sekera spadne… a ono nic. Kupodivu to však nevadí a mrazení v zádech se nevyhnete ani u krotších jako „Oči duše“, stačí přemýšlet nad důsledky. Nejlepší je zřejmě „Jak málo stačí“, kingovský horor, ze kterého člověku není postupně nijak dobře, a „Zkoumání kokosů“, což je pro změnu skvěle napsaná ujetost takového kalibru, že jakýkoliv popis děje by mohl vést k nepěkným spekulacím o duševním zdraví. Autora i komentujícího.
Jediný výrazný nedostatek zmínil ve svém komentáři Gaarq, a to je nedotaženost mnohých povídek. Občas je vidět, že Faber prostě dostal nápad, sedl, začal psát… a přestal. Některé povídky připomínají spíš koncepty, pointa je tušená, anebo v horším případě žádná – jen ta hezky napsaná myšlenka. Někdy stačí, častěji ovšem ne, a do ztracena díky tomu končí i jinak výborná titulní „Fahrenheitova dvojčata.“ Přesto jsem byl celkově spokojený. A až zatoužím po něčem jen okrajově fantastickém, vím který autor přijde na řadu první.
V hodnocení váhám mezi čtyřmi a čtyřmi a půl, ale asi zůstanu přece jen u nižšího – těch promarněných nápadů mě tam mrzelo dost…
jirikk | ****1/2 25.08.2022 11:58Pestrá směs povídek je jasným dokladem Faberova talentu – zvládá psát o hrdinech různého pohlaví, sexuality i věku naprosto uvěřitelně. Mezi povídkami není žádná slabina, často v nich nich sleduje protagonistu v nějaké vypjaté situaci, která překračuje hranice normality. Většina z nich je víceméně realistická a i ty fantastické se pohybují většinou jen na okraji žánru. Kniha je jasným důkazem toho, že Faber opravdu není pouze autorem Kvítku karmínového…
