LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Simon R. Green

Muž se zlatým torkézem

série: Tajná historie
díl v sérii: 1

Kategorie: urban fantasy

originální název: The Man With The Golden Torc
originál vyšel: 2007

vydání: Polaris (web) 2008

odkazy: 1x [ukázka], 2x [recenze]

Komentáře:

weBRA  | ***** 04.12.2008 17:43

Tahle kniha me vazne chytla, ma uzasnej spad. Podle me je v ni mnoho napadu, ktere sami o sobe by vystacili na solo knihy nebo alespon povidky. Po delsi dobe me mrzelo kdyz jsem knihu docetl.

biker11  | ***** 22.12.2008 12:04

Kniha ma spad, super dej a vyborne napady,len je mi smutno, lebo to asi znamena ukoncenie Taylora a jeho Temnej strany- je to vlastne rozvinutie predchadzajucej serie. jasne top

shpina  | **** 06.03.2009 17:53

Bál jsem se další variace Noční strany (viz. otřesné Pití půlnočního vína), které se ke třem hvězdičkím přiblíží spíš ze spoda. dostal jsem však super dávku akce a humoru. Samozřejmě styl i kompozice je z jedné šablony už od dob Jestřába a Rybářky, ale tenhle příběh je opravdu hodně vtipný a povedený.

Madam Brbla  | ***1/2 18.12.2009 15:35

Pokud bych se k této knize měla vyjádřit jedinou větou, zněla by: bláznivá akční jízda se spoustou humoru. Otřepaná fráze, leč v tomto případě dokonale výstižná. Eddie Drood patří k mocné rodině tajných ochránců lidstva, Droodům, jejímž členům zajišťuje speciální nákrčník (tzv. torkéz) supermanské schopnosti – od nadlidské síly, přes turborychlost k nesmírné odolnosti a nezranitelnosti. Eddie je polní agent, tak trochu vyvrhel, věčný individualista bažící po nezávislosti. Tento sarkastický hrdina plní pro rodinu různé úkoly, likviduje lidské i nelidské padouchy, eliminuje rozličná nebezpečí a občas vykonává i nějakou tu špinavou práci – samozřejmě pro dobro rodiny a tedy i veškerého člověčenstva;-). Vlastně je to takový Bond, Šaman Bond, jak si přezdívá, aby nevyšla najevo jeho pravá totožnost;-). Jenže není vše takové, jak se zdá… Eddie se z neznámých příčin stává skutečným odpadlíkem, prchá před rodinou, hledá odpovědi a nachází nové přátele i nepřátele. Knize rozhodně nelze vyčítat nedostatek akce, v podstatě jde o skoky z jedné zběsilé honičky či rvačky do druhé. Není nouze o všemožné nadpřirozené bytosti, magické předměty, bláznivé situace a ujeté nápady. S.R. Green si jako obvykle neláme hlavu s realitou či logikou (to první je v pořádku, nad tím druhým by se měl autor zamýšlet poněkud hlouběji). Zápletku nelze označit za kdovíjak povedenou a závěr je kýčovitý až hrůza, některé patetické projevy skoro fyzicky bolí.

Jednoznačně kladnou stránkou knihy je všudypřítomná nadsázka; jako příklad uvedu rozhovor Eddieho s čarodějkou Molly po ne zcela úspěšné teleportaci: „Do hajzlu," řekla Molly. „No právě," zabručel jsem a přitom jsem se snažil uvolnit nohu z mísy.:-D

O více či méně vtipné hlášky čtenář zakopává takřka neustále. V poslední třetině černého humoru trochu ubývá, nahrazen je bohužel nejapnými sbližovacími rozhovory. Romantika Greenovi jaksi nejde. Sečteno a podtrženo: kvalitní odpočinkové čtivo, když potřebujete nechat mozek odpočinout. Mohlo by to být kratší (až příliš často se běhá od ničeho k ničemu a především by neuškodilo méně rádobydojemných keců), ovšem bavila jsem se většinu času dobře. 72%

tomts  | **** 25.02.2010 20:20

Nenáročné čtivo, které bohužel (v mých očích) nedosahuje kvalit Jestřába a Rybářky. Přesto stále nadprůměrný příběh (na vyloženě nepovedenou knihu je Simon Green přece jen příliš dobrý autor) s několika velice zajímavými nápady a proložený sarkastickým humorem.

Lordgod  | *** 27.04.2013 21:16

Dobrá knížka, hodně čtivá, obsahuje spoustu vtipných hlášek a perfektní nadsázky. Ale hrozně mi vadí ta kulhající logika, chtělo by to trošku propracovat motivy a jednání nejrůznějších osob. Hlavně v mých očí si autor podrtrhl nohy tím že hned na začátek napíše že zbroj je neproniknutelná, tak o čem pak jsou všechny bitvy? To tam může hlavní hrdina běhat sem a tam a tančit kozáčka, at po něm jdou čímkoliv:-( Opravdu odpočinková knížka, kterou si určitě ale znovu nepřečtu

trudoš  | *** 01.01.2016 02:27

Standardní Simon R. Green se všemi svými nešvary, které se u něj v dílech tlustších nad dvě stě stran dokola opakují. Rozjede prostinkou zápletku, následně nechá hrdinu potácet se z místa na místo, čímž má úspěšně splněno, co se týče vývoje událostí, a pak v rychlosti vyřeší vše, co vyřešit chtěl. Zatímco u kratších románů se tahle stavba dá skousnout, u těch delších je ta vata dost otravná. V důsledku je pro děj podstatných prvních a posledních padesát stran, vše mezi tím je jen pestrobarevný příběhový mišmaš.
Autorovo plus však je, že stále dokáže být zábavný, svižný a plný neotřelých nápadů. Navíc jej mám rád právě pro tu jeho typickou pulpovitost. Jenže všechno už tu v různých obměnách bylo a na nové imaginaci je znát, že začíná postrádat jakoukoliv logiku. Rychle jsem tak o vývoj příběhu ztratil zájem, stejně jako o hrdinu samotného, protože to bylo v různých obměnách pořád to samé. Nějak ta šablona už začíná být opotřebovaná z toho neustálého obkreslování.