kniha » Barrayar
chce si přečíst 3 | má v knihovně 32
hodnotilo: 27
91%
Koupit knihu:
Minotaur
Barrayar

Lois McMaster Bujold

Barrayar

série: Cordelia Naismith
díl v sérii: 2

Kategorie: sci-fi

originál vyšel: 1991

vydání: Talpress (web) 2008

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
tomts  | ***** 28.11.2008 13:18

Pět let odstupu je znát, autorka dozrála a tudíž je pokračování daleko čtivější než první díl.

BorgDog  | ***** 16.12.2008 04:57

Zatímco Cáry cti místy přece jen působí lehce rozpačitě, tohle už je jiný nářez. Prakticky dokonalý „prolog“ k prvnímu dílu Milesovy série vysvětlující mnoho věcí, na které se odkazuje později. Navíc vynikající postavy co zdaleka nejsou jen černé a bílé (Bothari…) i přehledně plynoucí děj a jako koření občas velmi vyvedený černý humor (Cordeliin „nákup v hlavním městě“). Ačkoliv jde o prolog, hravě se to vyrovná těm nejlepším dílům Milesovy ságy a přitom ho může bez problémů přečíst a ocenit i ten, kdo o ní neví vůbec nic. Jasných *****.

Majkl  | ****1/2 25.04.2009 15:48

Druhý diel prológu je oveľa lepší než diel prvý a preto som hodnotenie prvého zmenil :) Zo začiatku sa to ale nezdá, dej ja zameraný na Vor-niečo spoločnosť, na predstavovanie nových postáv, na Cordeliino spoznávanie sveta. Koudelka a Bothari majú väčší priestor ako v prvej knihe a nové postavy (najmä Drou) zaujmú. V polovici knihy nastane zvrat a dej je už dynamickejší a zaujímavejší. A oproti prvej knihe oveľa viac. :) Postavy si obľúbite, dej je celistvejší a vzťahy medzi postavami naberú na obrátkach. Nie sú len nejakým doplnkom príbehu, ale sú veľmi dôležité pre skvelý čitateľský zážitok. „Nakupovanie“ je ozaj pamätná scéna :) V rámci epilógu si stihnete obľúbiť aj samotného Milesa. Som zvedavý ako budú pokračovať vzťahy postáv starých (Koudelka, Bothari, Pjotr) a nových (Miles, Gregor, Elena, Ivan) v hlavnej Milesovej sérii. Rozhodne doporučujem :)

shpina  | ***** 13.06.2009 09:13

Opravdu mega posun od cárů cti. Výhodou je i to, že autorka mezitím napsala i prvních pár dílů milese, takže byť je toto chronologicky před, autorka víceméně navazovala na budoucí události, a proto z hlediska logiky skvěle milosově sérii předchází. Co se týče děje, první polovina staví spíše na prokreslení charakterů a vystavění Barrayaru jako takového, druhá část je pak dobrodružně odsýpající čtivo.

Doubravka  | **** 09.03.2010 09:33

Tady je krásně vidět, jak situace čtenáře dokáže ovlivnit vnímání knihy :)) Po přečtení Barrayaru jsem zmateně kroutila hlavou a přemítala, jak mohlo dát normální SF osazenstvo tak vysoké hodnocení „románu o jednom těhotenství“ :)) Pak jsem si přečetla komentáře ostatních a usoudila, že jsme buď četli jinou knihu a nebo se mi z těla ještě neodplavily všechny hormony a jednu dějovou linii jsem evidentně pokládala za mnohonásobně významnější než ty ostatní.

Z jistého úhlu pohledu by se dalo dokonce říci, že mě předcházející Cáry cti oslovily o něco více – přišly mi trochu hlubší, fatalističtější, ošklivosti byly ošklivější a tak dále, ale je možné, že ve dvojce mě jednoduše převálcovaly Cordeliiny starosti o nenarozeného potomka a vše ostatní před tím bledlo ;-) Měla jsme prostě pocit, že Cordelia je těhotná, má problémy, hraje si na dohazovačku, je těhotná, bojí se o dítě, pokouší se zprostředkovat vztah dvou lidí, bojuje za dítě.. Občas zahlédneme i nějakou jinou těhotnou, kdyby nám jich bylo málo ;-)

Takže radši končím, zcela jasně jsem oslepena vlastní nedávnou minulostí a četla jsem úplně jinou knihu. Místo toho se budu těšit na prvního Milese, tam snad nic podobného nehrozí (FerryH, FerryH, jdi na poštu a pošli Milese! :-P)

Madam Brbla  | **** 08.07.2014 14:15

Můžu jen zopakovat postřeh většiny ostatních komentujících, že „Barrayar“ je čtivější než „Cáry cti“. Postavy už čtenář zná, ví, co od nich může očekávat, stihl si je oblíbit. Cordelii není dopřáno trávit klidný život s penzionovaným důstojníkem Vorkosiganem, místo toho se ocitá ve víru intrik a úskalí nejvyšší barrayarské politiky. V ohrožení se ocitá každý, kdo je jí blízký a ona přitom musí chránit nejen sebe, ale taky své nenarozené dítě. Tentokrát nedojde na žádné vesmírné bitvy, spíše na partyzánské války. Příběh je podán příjemně civilně, nejde ani tak o kolotoč akce jako o lidské drama. Děj není nijak komplikovaný, místy působí malinko přeslazeným dojmem, nechybí však nadsázka (hlavní hrdinka vše vidí ze své kulturně odlišné perspektivy), hlavním kladem knihy pro mě jsou sympatické postavy. Přesto nemůžu jít s hodnocením do závratných výšin, zase tolik mě román o mateřství a komplikovaných vztazích mezi muži a ženami nestrhnul. 79%



WebArchiv - archiv českého webu