kniha » Malí bohové
v Top10 7 | chce si přečíst 5 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 162
hodnotilo: 218
87%
Malí bohové

Terry Pratchett

Malí bohové

série: Úžasná Zeměplocha
díl v sérii: 13
kniha patří do světa: Zeměplocha

Tato kniha je částí i jiných knih: Malí bohové / Dámy a pánové

Kategorie: fantasy - humorná

originální název: Small Gods
originál vyšel: 1992

vydání: Talpress (web) 1997; Talpress (web) 2007

odkazy: 1x [recenze], 1x [info], 1x [ukázka]


Komentáře:
Gotrek  | *****

Pro mě po Sekáči druhá nej kniha od T.Pratchetta… Gotrek syn Gurniho

Hugo  | *****

Výborná kniha ale druhé místo bych ji určitě nedal, nicméně nebyla by ani nikde v posledních řadách. Pro mě trošku nostalgie – první kniha co jsem od Pratchetta četl …

blue_elf  | ****

No ja neviem, je to super ale mierne roztahane.

psykkoman  | *****

Pratchetta čtu vysloveně pro oddych, přednost dávám trochu jinému typu knížek, nicméně Malí bohové jsou pro mne nejlepší pro silný myšlenkový náboj, zcela nezvyklý ve většině Pratchettových knih.

firen  | ****

Co dodat. Zajímavý příběh z úžasného světa Terryho Pracheta. Nebyl zase tak špatný ale ani né nejlepší. Zkrátka zlatý střed.

Speedemon  | ****

Skvělá Zeměplocha jako vždy. Narážky na naší historií jsou témeř všudypřítomné. Vše se točí okolo víry a jak je jí bůh živ. Příběh neztrácí ani z absence známých postav. Hlavní postavou je hloupý věřící Bruta, který má však neuvěřitelnou paměť (jeho první vzpomínka je jak vylezl z černého tunelu a viděl světlo). Kniha mě pobavila a víc jsem po ní ani nepožadoval. „A přece kráčí.“

Const.ex  | *****

První kniha co jsem od Pratchetta četl a musím uznat, že zatím nejlepší. U žádné jiné jsem se tak dobře nepobavil jako právě u této. Příběh byl zajímavý, originální a ani na chvilku nenudil. Pro mě jednoznačně Top z úžasné Zeměplochy!

Polinius  | ****1/2

Jasně je to dobré. Docela by mě zajímalo, jestli existuje někdo kdo začal číst Zeměplochu od posledního dílu a teď se zpětně vrací. Co si třeba o sérii myslí, že ano. Přece jen rozdíl mezi první a poslední Zeměplochou je znát. Tohle je „starý“ Pratchett. Tenkrát byla kniha vnímána, že se trefuje přímo do černého a že se otírá o náš reálný svět a nastavuje mu zrcadlo více než bylo tou dobou v sérii běžné. Ale z dnešního pohledu je to takové zábavné kratochvilné čtení.

Madam Brbla  | ***1/2

Dostala jsem chuť se zasmát a „Malí bohové“ jsou jedním z mála zeměplošských románů, které dosud unikaly mé pozornosti. A tak jsem zavítala k Omniáncům, spoutaným vírou v mocného boha Oma a jeho dogmata: Země je kulatá, otáčí se kolem Slunce a kdo tvrdí něco jiného (třeba ten nesmysl o placce na hřbetech slonů stojících na krunýři želvy), protiví se církvi a péče inkvizice ho nemine. Víra novice Bruty v boha Oma je neochvějná, když mu ovšem ono božstvo přistane na kompostu a osloví jej, má poněkud problémy pochopit, že tato popudlivá želvička je skutečně tím, za koho se vydává. Jednoduchý mládenec je stržen do víru událostí – Om nehodlá zůstat ingrediencí do polévky navždy a Brutova fenomenální paměť se také hodí do krámu exkvizitora Vorbise s dobyvačnými plány.
První polovinou knihy jsem se prochechtala, nádherně se trefuje do náboženských bludů. V druhé polovině bohužel ubývá humoru na úkor vznešených myšlenek a už to není taková zábava. A jelikož nečtu Pratchetta pro jeho filozofii, nýbrž pro jeho vtip, mé dojmy od silného nadprůměry klesly na solidních, byť nenadšených 70%.

Efebci zastávali názor, že volební právo by měl mít každý.* Pokud pochopitelně nebyl chudý. Nebo cizinec. Nebo mu v tom nebránila jiná nepřekonatelná překážka, třeba to, že je blázen, lehkomyslník nebo žena.



WebArchiv - archiv českého webu