LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Vím, že je to dystopie, ale i tak mi to přišlo až moc depresivní.

@Honzeecheck[45]: myslíš, proč je název slovně? originál byl (nineteen eighty-four) a martínková a argo název do dvojjazyčné verze převedli v posledním překladu i česky slovně a teď to vydávají jen česky, určitě v rámci stejných práv, afaik.

Devatenáct set osmdesát čtyři? proč?

@barbar[43]: Proč? Dokud měli nazgulové jen koně, tak by to šlo ;-) Ale myslel jsem to jako příklad, nechci rozpoutávat zanícenou diskusi na téma PP (nebo kdyžtak v drbárně). Chtěl jsem jen říct, že forma kolikrát stejně důležitá jako obsah, jehož trivialitu může i šikovně zamaskovat. Nepochybuji, že vzniklo víc děl jako je 1984. Mohl je koneckonců napsat každý, kdo nebyl od roku 1940 slepý a hluchý. Ale jen Orwell se stal klasikou právě proto že „je napsané dost umně“.

@louza[41]: PS: A to s těmi orly je pěkný nesmysl; možná vtipný kreslený klip na youtube, ale myšlenka postrádající smysl v Tolkienově světě, který není počítačovou hrou.

Orli by se Prstenu ani nedotkli! Ať by jim Elrond sliboval sebevíc ptačího zobu! A letět s Prstenem po obloze, kterou vševidoucí Oko hlídá nejlépe; to je taky nápad! .)

@louza[41]: Pro mě tvoří osa Hobit – Pán prstenů – Silmarillion jakousi pomyslnou trilogii, kde jedno plně nefunguje bez druhého. (Myšlenku jsem přejal od Zdeňka Neubauera, ale je myslím pro Tolkienovo dílo plně platná.)

@barbar[40]: Ale o to jde. Vydavateli jistě nemusím vysvětlovat, že publikum nechce číst neumětelský knihy. Přinejmenším většina z něj. Je to typicky ten bezprostřední dojem, který čtenáře vtáhne a který v něm něco zanechá. Hmátnu-li si na totem, tak Pán prstenů je zbožňovaný masou, přestože jde o volovinu o tom jak jde banda čundráků pěšo přes půl kontinentu hodit prstýnek do díry i když mají orly. Je to ale dobře podaný, v lidech to zanechá stopu a uhrnane je to atmosférou. Naproti tomu neskutečně propracovaný Silmarlion, který je mistrovou životní prací (a vejde se do 300 stran!) čte jen hrstka vyvolených, protože to je i přes své nesporné kvality prostě z masového hlediska nečitelný suchý blábol.

@Honzeecheck[39]: 1984 asi je napsané dost umně; ale prostě mi přijde přeceňované.

@lamahe[38]: na tom co je dobrý se tu nikdo neshodne, ale v tom co je špatný maj všichni jasno

@Dilvermoon[35]: súhlas, ale zas lepší akčný a hláškujúci hrdina ako násť-ročný upír s s tŕpnym výrazom a ofinou vygelovanou do podoby tichooceánskej tsunami ;)

@barbar[36]: To jsi mě špatně pochopil. Nemyslel jsem tebe. Jen jsem dával příklad. Tebe mám v úplně jiné pixle :-)

@Dilvermoon[35]: Špatně sis mě zaškatulkoval; pokud akční a hláškující hrdinové, tak leda od Sergia Leoneho! :)

@barbar[34]: Podle hodnocení většiny antiutopií je vidět, že legie je přímo přecpaná hlučnými a vlivnými intelektuály. :-)

Lepší než banda příznivců akčních a hláškujících hrdinů, kteří slouží jen jako krmné čtivo pro dlouhou chvíli. Tohle totiž zase nebaví mě a podobnou četbu považuji za zbytečnou ztrátu času.

@Dilvermoon[33]: Pro mě to jsou knihy kultovní u jisté skupiny čtenářů (která je poměrně hlučná a vlivná), ale nevím, zda nějak svět mění k lepšímu. Spíš se autor potřebuje vyzvracet a člověku z četby zbyde chandra.

PS: Když nad tím tak přemýšlím, možná obsahují frustraci z toho, že intelektuál by rád měnil svět kolem sebe, ale většinou toho není schopen…

@barbar[32]: Samozřejmě, že happyend najdeš málokdy, to snad k tomu patří, ne? A neberu to jako hanobení modly, jen když čtu z mého názoru pomýlený příspěvek, tak se ho snažím uvést na pravou míru. Kmínka a Hlavičku znám samozřejmě taky, ale ti mne zrovna nenapadli. Utopie, nejlepší verze mě kdysi taky hodně zaujala, totéž Blažený věk a Hlavičkovy povídky.

@barbar[31]: PS: Třeba u Kmínka a Hlavičky (načetl jsem tohoto tématu o dost víc, než bych chtěl), našich poněkud zapomenutých autorů z konce totality, je postavení intelektuála/vě­deckého pracovníka ve společnosti stejně silným paralelním motivem jako sám dystopický příběh; jinak to ovšem tak běžné není, protože s podobným hrdinou se těžko pracuje. :)

@Dilvermoon[30]: Četl jsem jich poměrně hodně; včetně Blaženého věku od Jiřího Marka, nějaké ty Pecinovské, který se k tomuto tématu často vrací, Zajdela v polštině a Philipa K. Dicka též. (Neřekl bych, že většina těch knih má nějak zvlášť dobrý konec.) Ale Orwell je opravdu kultovní a výjimečný, ostatní jsou o něco příběhovější a ne tak diagnostické.

Žádné světové spiknutí jsem nezmiňoval; že se občas nějaký typ lidí shodne na jednom titulu jako dokonalém čtivu, aniž se dotyční kdy potkali, mi po těch letech s literaturou připadá celkem přirozené. (Ale intelektuálové holt píší učebnice.)

A ano – pokud člověk nějakému kmeni sáhne nemytou rukou na totem, obvykle se ten začne rojit! :)

@barbar[29]: To je (hledám správný výraz) pěkná blbost. Sorry :-) Čtení pro intelektuály… Nevím kolik antiutopií nebo dystopií jsi četl, ale ať už mnou zmiňované Plástev jedu, 1984, Edenie, Ten báječný den, Limes inferior nebo třeba Konec civilizace, Příběh služebnice… a další jsou normální dějové knihy s dobrým příběhem. Pokud tebe nebaví nebo jim nerozumíš, to nutně nemusí znamenat, že jsou příliš náročné. Prostě seš zaměřený na jiný žánr a baví tě něco jiného. Fakt netuším, v čem by zmiňované knihy měly být čtením pro intelektuály. A navíc zmiňuješ jakési celosvětové spiknutí. Opravdu zábavný příspěvek. Děkuji :-))

@Dilvermoon[28]: To „varování“ se používá dost běžně a zní to hrozně vznešeně, ale otázka je, čemu kdy takovéhle knížky svým varováním skutečně zabránily… :) Podle mě je to spíš čtení pro intelektuály, kteří si jím potvrzují svou odlišnost (ať domnělou či skutečnou) od zbytku světa. Celosvětově je intelektuálnů hodně a mají dobrý kulturní marketing, tak si to málokdo troufne zpochybnit. Ale rozdíl od Stmívání (kde si některé pubertální dívky potvrzují SVOU odlišnost od zbytku světa), není podle mě zas tak zásadní. :)

@barbar[27]: Sice jsem měl na mysli hlavně literární zpracování, ale o filmech platí obdobné. Antiutopie nečtu kvůli tomu, abych sledoval akci a jedinečné hlášky hrdinů (což je věc, která mě nebaví vlastně nikdy), ale vidím v nich jakési varování před dobou minulou a před tím, co může opět přijít. Bývají to obvykle poměrně komorní příběhy bez svištících mečů a kulek, bez zběsilých honiček nebo magie, ale zase se tam najdou zajímavé myšlenky.

@Honzeecheck[26]: Dicka bych tam skoro ani nepočítal, ten má radši příběhy než teze!

@Dilvermoon[25]: Osobně to považuju za dost nudný subžánr. Ještě tak 12 opic, pač je to Terry Gilliam.

@Honzeecheck[24]: Stmívání? :))

@Dilvermoon[25]: Však je taky 1984 lepší kniha. Zamjatinova kniha vyšla veřejně tuším až 1988 a Stalin mu dokonce umožnil volně opustit zemi. Já mam v tomhle žánru temný budoucnsoti nejradši Dicka

Řekl bych, že antiutopie a dystopie jsou si jistým způsobem podobné velmi často. Většinou jde o boj jedince proti totalitní mašinerii. Totalita může mít mnoho podob, ale zmítání se v tom soukolí bývá dost podobné. Ať už jde o Plástev jedu, 1984, My, Edenii, Ten báječný den nebo třeba Limes inferior. Rád čtu tenhle subžánr, asi kvůli mému naprostému odporu k dobám již nějakou dobu minulým. Je ale pravda, že My je nesrovnatelně méně známa než 1984, která spolu s Farmou zvířat soudruhy na východě přinutila běsnit a klesat pod tíhou srdečních příhod. Což je samo o sobě již důvod k postavení sochy oběma těmto knihám :-)

@barbar[23]: to jsem zvědavej čemu spěje tahle epocha :-)

@Honzeecheck[21]: Ono je to podle mě vždycky tak, že jednotlivé nápady jedné epochy spějí k nějakému vrcholnému dílu.

V tom je pro mě hodně novátorský Tolkien v Pánovi prstenů – ale třeba Silmarillion jsou (aniž by to někdy zakrýval) silné inspirace severskými mýty; čímž nám je Tolkien kulturně přiblížil a vrátil do literatury, což byl ostatně jeho záměr…

A sem tam si holt dodnes někdo střihne nějakou orweliádu. Kdysi jsem četl i Zamjatina, ale nepřišel mi moc působitý; on je (asi schválně) takový hodně odlidštěný.

@Honzeecheck[21]: tak, originálnych tvorcov treba pamätať a ctiť…

@Gaarq[20]: ne, jen tak tady plácam z nudy… jasně, že to myslim vážně. Nějakej pátek to bude, takže promiň jestli se někde budu mýlit (My jsem četl pozdějc, a 1984 už proto rozhodně číst nikdy nebudu, i když Orwella mam jinak rád). Každopádně je to obé o totalitní společnosti, kde si hlavní hrdina pomocí vztahu s holkou uvědomí, jak je to špatný ale po psychickym mučení nakonec obnoví svojí víru ve stát. My je o zhruba dvacet let starší, a Orwell na to tři roky před napsáním 1984 psal recenzi. Ono stačí dát ty dvě jména vedle sebe do googlu a najdeš toho mraky, trochu odcituju z guardianu:

The characters in We are numbered rather than named: its Winston Smith is D-503, and its Julia I-330. Its Big Brother is known as the Benefactor, a more human figure than Orwell's almost mythical dictator, who at one point phones D-503 („D-503? Ah … You're speaking to the Benefactor. Report to me immediately!“). Where Orwell's apartments come complete with an all-seeing „telescreen“, Zamyatin's bu­ildings are simply made of glass, allowing each of the residents – and the „Guardians“ who police them – to see in whenever they want. We's Airstrip One, or Oceania, is called OneState. Instead of puzzling over 2+2=5, its lead character is disturbed by the square root of –1.

Asi jsem se vyjádřil až moc zle, ale štve mě když se o Orwellovi mluví jako o vizionářskym géniovi a 1984 je často hodnocenej jako nejlepší kniha všech dob. Nezpochybňuju význam tý knihy, ale fakt je, že je to jen rozvedení dvacet let starýho nápadu.

@Honzeecheck[19]: to myslíš vážně? četl jsem oboje a nemám ten dojem. ta „kopírka“ spočívá v čem?

@Laxik[18]: hm… podle mě jedna z těch nejvíc přechválenejch, jelikož je to jen kopírka – http://www.legie.info/kniha/2794-jevgenij-ivanovic-zamjatin-my

Absolutně nejlepší kniha, jakou jsem kdy četl.

@Gaarq: A můžu se zeptat které dvě nesrovnalosti v ději o kterých píšeš v komentáři to jsou?

Moje recenze zde: http://profiblog.cz/2011/08/31/citarna-1984/

Nádherná obálka německýho vydání z roku 1950:

(Na Aukru do neděle za 29 Kč.)

Mě se líbí obálka u vydání od Slovartu (2000). V roce 2007 knihu vydali s touhle obálkou ve slovenštině a tady koukám chybí. V češtině ji ve knihovně maj jen dva lidi, takže se asi nebude moc snadno shánět. Jak to vypadá s kvalitou překladů?

Paráda,předtím prakticky nesehnatelná kniha a nyní ji vydaly Levné knihy za krásných 99 korun.:)

Nesuďte knihu podle obalu…;)

@knedle[8]: Oni jsou šílené skoro všechny :o))

co je to za silenou obalku?