LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Flashback nevim o cem bude, takze se necham prekvapit… ale SF od nej vitam, kazdopadne urcite s chuti prectu

@FerryH[19]: Simmons sa nedrží jednej témy, takže je to pochopiteľné (sám som zvedavý, ako sa mi bude páčiť Black Hills, téma ma veľmi neberie). Mám opačný názor, literatúru faktu veľmi nevyhľadávam, možno preto sa mi páči kombinácia faktov a fikcie v Simmonsových dielach (čítať nejakú lit faktu o Dickensovi by mi nikdy nenapadlo), ale často je ťažké rozlíšiť, čo je a čo nie je fikcia, lit faktu by mi dala iba fakty bez rizika, že vezmem autorov výmysel za fakt. :) A k scifi sa vráti – píše Flashback. Čo povieš na ten? Zaujala ťa téma?

@Majkl[17]: vis majku, valstne s Gaarqem souhalsim, ac se shodnem my dva malokdy, tak v tohle Simmonsovi je to 100%… mne se zatim libili veskere jeho knizky, ale na Terror, Drooda, Black Hills a v neposledni rade take na Černé léto jsem si dlouho netroufl… tak nejak vnitrne jsem z popisu a recenzi cejtil ze to neni muj salek kavy… naposledy ted jsem otevrel a rozecetl z nedostatku jineho cteniva toho zmineneho Drooda a mam naprosto stejne pocity jako Gaarq – mne to proste neskutecne nudi a asi to nedoctu A stejne jako Gaarq tvrdim ze by mne v te tematice asi vic zaujalo nebeletristicke podani – teda jako dobre napsana literatura faktu – i kdyz ji bezne moc nectu, zde by me pokazde asi dala mnohem vic…

a pritom treba superbichle ja ctu rad!! Ilion a Olymp jsme smls na kazde za necele dva dny! a bavilo me to…

musim rict ze tyhle hororove az jen fantaskne ladene dila Simmonse proste asi neni muj salek kavy a na tom jak tluste to je asi moc nezalezi, v tom to nebude, jde spis o zanr. A nemohu si pomoct – Simmons neni prvni liga v TOMTO zanru… jsou jini keri to dokazi zpracovat zajimaveji a ctenar se fakt bavi… u Simmonse se nebavim, u nej se ja osobne dost nudim..

totez ale v zadnem pripade neplati u jeho SF – ty me bavi vsechny.. mel by zustat u tohodle zanru, to mu jde nejlip a tam je fakt spice… :))

@Majkl[17]: nám, přemoudřelým upírům, již poučování netřeba :-p a vážně, radši bych si expedici terroru přečetl nějakou dokumentární knihu, přijde mi, že simmons vše moc rozmělňuje a to něco beletristického navíc, já nevím, nechytlo mě to.

@Gaarq[16]: :D čakal som takú reakciu :)) Metro vyzerá byť fajn, ale ja si teraz zarecenzujem (Ne)Šťastné konce – toto vyzerá na oddychovku, ako sa patrí :) Zaujímavé, u mňa je to naopak – začínam prichádzať na chuť Simmonsovi a do Kinga sa mi už veľmi nechce. Čo si na Simmonsovi cením, že aj tie „banality bez príbehotvornej funkcie“ sú na niečo dobré – naučia ma niečo ;)

@Majkl[15]: žambocha? kulhánka? ty ma chceš zabiť! teraz čítam „metro 2033“ a je to úchvatné. oddychová literatúra je pre mňa skôr populárne náučná ako lacné akčné tentononc ;) a naopak, hrubé tehly čítam rád. ale nesmú ma nudiť banalitami bez príbehotvorné funkcie. tož tak ;) milujem simmonsove SF diela, ale jeho mystické príbehy ma až tak neoslovujú, atmosféra hustne pripomali a kvalít kinga nedosahuje.

@Gaarq[12]: ešte k prekladu – na niektorých miestach som sa pristihol, že nechápem o čo ide (zo päťkrát), najviac vrások mi robila tá vzduchovka, keď jej účinky boli brokovnicové :)

@idle[14]: som zvedavý na komentár :) Príjemné čítanie ;)

Takže dneska pomlouváme Simmonse? :)

Já teda zatím moc mluvit nemůžu, zrovna čtu Terror (a jsem asi tak ve třetině), a je to první, co jsem od něj vzala do ruky. Určitě nemůžu tvrdit, že bych měla chuť to odložit, ale na druhou stranu nějak výjimečně dechberoucí mi to taky nepřijde, uvidíme, jak dál.

@Gaarq[12]: asi je to subjektívne, v poslednej dobe sa nebojím hrubých tehál, ty máš zas rád poviedkové zbierky, ktoré čítam dlhšie než inú hrubšiu knihu. :) Možno by si mal pre zmenu zvoliť niečo jednoduchšie – nejakého Žambocha či Kulhánka :) – oddýchnuť si a potom sa ľahšie začítaš.

hm hm hm, nějak těmhle simmonsovým dílům nemůžu přijít na chuť. terror mě nudil a čtení jsem nechal, žena nedávno dočetla hladové hry a brblala, že kdyby to autor seškrtal na polovinu, mohlo by to být i zajímavé. u hyperionu či ílionu mi to zdaleka tak nepřišlo, ale u terroru ani endymionu ten příběh nebyl moc nosný. nemám nic proti řečným autorům, ale čeho je moc, toho je příliš. drood mě docela odradil (a to nejen pověstmi o ne zrovna povedeném překladu).

Všem kdo nemůžou přenést přes srdce zprofanovanou shotgun alias vzduchovku bych doporučil návětěvu Luxoru na Václavském náměstí, kde je paperback od nakladatelství Quercus k dostání za velmi milých 149kč.

@Doubravka[8]: Já jsem teď zhruba ve třech čtvrtinách Drooda. Nemůžu říct, že by mě překlad vyloženě vyhazoval z příběhu, ale občas zaškobrtá a trochu to ruší. Některé věty (ale nemnoho) jsem musel číst dvakrát, abych se v nich neztratil. Je fajn, že Simmons dokázal napsat něco, co se tak liší od Terroru. Tam člověk celou dobu věděl, že to musí dopadnout blbě, ale stejně postavám držel palce, aby to tak nebylo. U Drooda zatím stále nevím, jak se to dál vyvine a špatný konec by mi vůbec nevadil (docela by sednul). Postavy z Terroru mi přirostly k srdci,Wilkieho, Dickense a spol. vnímám se značným odstupem, jako vyloženě nezaujatý divák. Co se však nezměnilo, je síla Simmonsova vypravěčského umu. Vtáhne vás a nepustí, ani když odložíte knihu. Zatím mám jen jedinou výtku. Logika IMHO občas pokulhává. Jenže stále nejsem na konci, proto nechci předčasně soudit, ještě do sebe může vše zapadnout. Navíc to může být dáno tím, kdo je vypravěčem. Narkoman.

@Doubravka[8]: Já tu nedůvěru k překladům úplně chápu, taky mám občas podobné sklony, i když asi ne zas až tolik, jak popisuješ. Pro sebe jsem si to vyřešila tak, že všechno, co je napsané anglicky, čtu pokud možno v originále a nedůvěřovat pak můžu jedině sama sobě, což je zcela v pořádku a vlastně docela motivační :) Neřeší to ostatní cizí jazyky, ale to je jen menšina případů.

(Že já už se docela opakuju, co? Mlčím radši.)

Tak si Droodem zpříjemňuji již několikátý večer (skorobatole mi přes den moc čtení neumožní ;) a jako milovnice Britských ostrovů, literární historie a chmurné atmosféry si skutečně užívám :) Zatím jsem někde v polovině, ale tuhle knihu bych neváhala doporučit jakémukoliv obdivovateli Ch. Dickense a jeho díla či zájemci o jeho dobu, protože Simmonsovi skutečně věřím, že své reálie dobře zná.

Bohužel ale asi trpím nějakou obsedantně-kompulzivní poruchou či co, ale ať již čtu cokoliv, jedna moje část je věčně na číhané a neustále vyhledává v překladu různé nesrovnalosti. Třebaže se mi překlad Drooda čte celkově velice hladce a dobře, občas se tam vyskytne něco, co mě vyhodí z ponoření do děje a já se pak musím zarazit a zuřivě přemýšlet, co se mi na přeloženém textu vlastně nezdá a jestli to má své opodstatnění. V porovnání s valnou většinou knih z žánru se mi to u Drooda děje skutečně málo, ale i tak mě to vždycky vyvede z míry a bohužel i ze soustředění na příběh. Moc by mě zajímalo, jestli má tenhle problém i někdo jiný :)

Nakonec ještě porovnání s Terrorem. Souhlasím, že v Terroru Simmons nasadil laťku neskutečně vysoko a jen tak něco se mu nevyrovná, ale Drood se mi čte o něco lépe z toho důvodu, že Terror byl pro mě osobně prostě jedna veliká deprese, kdežto u Drooda si můžu i jen radostně užívat klepy z uměleckých kruhů Dickensovy éry, mistrné vyobrazení tehdejšího Londýna (který, jakkoliv v mnoha ohledech nevábný, na mě působí nesrovnatelně lépe než ledové a marné pustiny z Terroru) – pro mě to jsou prostě diametrálně odlišné knihy. A opakovaně a ráda budu zajisté číst obě :)

@Majkl[6]: Tak to budeš mít velice příjemné léto :-)

@Sered[5]: uži si ho :) Ja si Drooda spolu s Jonathanom Strangeom… nechávam na jeseň, v lete vládne pán Erikson :) (Prečítam Přes tvář světa a vrhnem sa na Vzpomínky ledu)

Konečně mám před sebou klidný víkend a ještě prodloužený. Přes den jen já, kolo a silnice, večer a v noci (možná i hodně brzo ráno) jen já, pan Simmons a Drood. Ó, my se máme

Dnes som si bol kúpiť Drooda a príjemne ma prekvapil vzhľad knihy – magnetická červeň, obálka nádherná, masívny (Terror to ale nie je) hardback s prebalom a červenou látkovou záložkou. Mňam. Síce momentálne čítam Trochu divné kusy ale po prečítaní necelej prvej stránky – hneď ma zaujala – mám sto chutí pustiť sa do čítania Drooda. (ale toho si dám až po skúškovom; ak vydržím, tak na jeseň) A mimochodom, kúpil som si aj Za zrcadlem od Johna Ringa, vyzerá to na veľmi príjemnú, odľahčenú military. Ešte splašiť Řeku bohů a nateraz budem mať pokoj :)

Zhodnotit knihu trefněji než se to povedlo Avatarovi se snad ani nedá. Jsem zatím v polovině, takže nechci hodnotit formálně, ale předem můžu říct, že pod jeho výrok bych se s chutí podepsal. Pro obezřetné jen dodám, že překlad je podle mého názoru na dobré úrovni (až na „vzduchovku“). A přestože kniha přesně vystihuje atmosféru sto let starého Londýna včetně archaičtějšího výraziva, čte se, jak už je u Simmonse zvykem, doslova jedním dechem. Kniha je opravdu na kvalitativní úrovni Terroru a to že někomu sedne víc, to nebo ono, je už opravdu jen záležitost vkusu. Jsem vážně zvědav jak si povede mistr mezi indiány. Jeho dva poslední zářezy se budou těžko překonávat.

to avatar2: Taky děkuju a taky jsi mě navnadil. Ale vlastně ani nevím, jestli ti mám zač děkovat, protože poslední měsíc sem neměl čas vzít jakoukoli knižku do ruky a počítám že se to asi tak ještě čtvrt roku nezmění. Budu muset vydržet, protože číst Simmonse jako bokovku by byl hřích :-)

Jéé avatare, díky moc za tvůj komentář, opravdu mě navnadil! Hodlám knihu co nejdříve opatřit! :)