kniha » Dračice
v Top10 3 | chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 52
hodnotilo: 77
85%
Dračice

Jan Hlávka
Jana Vybíralová

Dračice

Kategorie: fantasy - humorná - akční - meč a magie - draci

vydání: Epocha (web) 2010

odkazy: 5x [recenze], 1x [web], 1x [e-book]


Komentáře:
idle  | **** 28.03.2010 11:20

Mám takové nejasné tušení, že tenhle komentář tady bude ostře sledovaný, takže bych měla pečlivě volit slova, ale tak nějak se mi nechce. Místo toho mám chuť říct: je to konina. Ale konina zábavná a řadí se do (dlouhé řady) knížek, kvůli kterým jsem v tramvaji přejela zastávku.

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, protože zábavné to začalo být až ve okamžiku, kdy si člověk osahal situaci, pak teprv bylo z čeho si utahovat. Druhý příběh byl takový kompaktnější, což je dobře, akorát mi pak přišlo, že to všechno skončilo skoro až moc rychle.

A k probíhající diskusi: pravdu mají všichni :)

Majkl  | ***** 30.03.2010 11:13

No, táto kniha nie je ani tak koninou, ako drakovinou :) A veľmi zábavnou. Máme tu dva príbehy princa Kelema, ktorý by mal ako v každej správnej rozprávke dostať ruku krásnej princeznej. Dvojica autorov to však obrátila. Manželkou v dohodnutej svadbe je čarodejníčka čiernej mágie Sillion, ktorej kráľ sľúbil Kelemovu ruku. Navyše, je to ozaj dračica – dva rady špicatých zubov, oči čierne ako hlbina priepasti… a neutíchajúci sexuálny apetít. Dračice je vynikajúca oddychová fantasy. Zabával som sa od prvých stránok (hneď prvá veta ma prinútila k úsmevu), čierny humor v prvom príbehu vystrieda zložitejší príbeh v príbehu druhom. Vykreslenie postáv kráľovskej rodiny a nevydarený atentát mi pripomenuli Bujoldovej sériu Milesa Vorkosigana, ale to vôbec nevadí, pretože vyriešenie tohoto problému je iné. V súvislosti s postavami musím zmieniť, že takmer každá postava má v knihe úlohu, naznačené problémy popri hlavnej línii sa uzatvárajú a aj koniec záporných postáv nájde svoje uplatnenie. Dialógy sú úplne prirodzené, aj vďaka „hranej metóde“ autorov a v závere sa nachádzajú pôsobivé akčné scény. A mimochodom, meno Jany Vybíralovej nie je tak neznáme, ako by si niekto mohol myslieť (s Hlávkom spolupracuje už od prvej startrekovskej poviedky Průšvih a bez nej by neboli tak prirodzené dialógy s Annou v Odplate ;)). Čo sa týka drakov a s tým spojeným klišé, mne to nevadilo. Áno, ak sa nachádza vo fantasy drak, niektorí už hneď ohŕňajú nos… vďaka tomu sa už knihy s drakmi automaticky vnímajú ako niečo podradné a pozornosť nezasluhujúce. Ibaže je to dobre napísané a po všetkých moderných dielach fantasy som si drakov spokojne užil. Kniha ma nesklamala a teším sa na ďalšie diela Jana a Jany.

tomts  | ****1/2 02.04.2010 10:35

Příjemné oddechové čtení, které si na nic nehraje. Stylem psaní i samotným námětem mi to připomíná mou oblíbenou knihu http://www.legie.info/kniha/782-simon-richard-green-vychod-modreho-mesice . Ne snad, že by se autoři snažili knihu napodobovat, ale pocit jsem měl z obou knih podobný – obě vyvolávají převážně úsměv a jsou velmi dobře napsané. Dokonce i určité styčné body obou knih nalézám v jisté shodě – královský otec se „zbavuje“ mladšího potomka, který získává manželku o kterou nestál (Julie sice vypadá o poznání líp než Sillion, ale povahu má velmi podobnou :D). Také přerod Kelema a Ruperta přes utrpení až ve výsledně fyzicky a psychicky odolnějšího muže mají určitou shodu. Osobně mě trochu zamrzelo (a také u obou knih), když se děj ve své druhé části převáží do vážnější roviny. Ani mi nepřijde, že by vážnější část byla kvalitnější – je prostě jen vážnější, kvalitní byla kniha už od začátku. Dokonce si myslím, že napsat vtipnou stať, aby to zároveň nebylo trapné a neuráželo ničí vkus je těžší. Rád bych dal plný počet, ale bohužel (a zde musím konstatovat, že narozdíl od Greena) mě trochu zamrzelo, že vše proběhlo v příliš rychlém tempu. Důkladně jsem se mohl vcítit pouze do hlavní postavy, zatímco ty ostatní jsou spíše jen načrtnuty – a to zamrzí, protože potenciál mnohých z nich je velmi zajímavý (Gallety, Itkal, Tiamat, Frederick). Pokud by bylo pokračování, rád zakoupím, abych si rozšířil psychologický profil postav :DD PS: Tedy chudák princ, mít tak pitomé jméno (Melem Beďar z Nekromantů) a k tomu za manželku zombie… :DDD

edit 2013: Tak jsem knihu přečetl po těch třech letech znovu a přidávám ještě jednu hvězdičku hore – četlo se to snad ještě líp, než poprvé.

Sirius  | ***1/2 19.04.2010 09:40

Dobrá a hlavně čtivá oddechovka na jeden večer. Pravda, po Odplatě jsem od Honzy čekal něco jiného, ale tohle taky nebylo špatné. Hlavní hrdina sice nebude mým knižním favoritem, Silion mi připomínala Asenat z Odplaty, ale to nevadí. I tak jsem se královsky bavil, vypnul jsem u toho na pár hodin mozek. Takže, Jane a Jano, těším se na vás další společný počin.

Polinius  | ***** 22.05.2010 08:39

Tahle kniha si na nic nehraje, nic neslibuje a přesto dává přesně to co potřebujeme a chceme. Fantasy ve světě, který tak nějak všichni známe, ve světě, který každému něco připomíná. Připomíná trochu svět Dračího doupěte, Gooku, Might and Magic, Warhammery od Kinga hlavně svým humorem. Připomíná trochu dobrodružné knížky co jsme četli v dětství. Hlavní pár hrdinů je natolik sympatický a jejich slovní přestřelky jsou tak zábavné, že jsem se přistihl, že mě nezajímají draci, lední medvědi a ani polonahá kuchařka Julie v seníku, ale zajímá mě jen to, co si zase Silion a Kelem řeknou. Je dobře, že se autoři nesnaží na čtenáře machrovat tím, že si přečetli na wikipedii článek o historii a najednou jsou z nich odborníci na Kelty či Slovany. A pak se nesnaží čtenáře historii nudit a nebo případně na velkou dávku historie nabalit banální příběh a pak to vydávat za fantasy událost roku. Tenhle fantasy svět je prokreslen dostatečně na to, aby se čtenáři líbil, pochopil ho a zároveň neviděl a nebo neměl možnost hledat logické chyby. Dávám palec nahoru a doporučuji k přečtení.

Renča  | **** 13.08.2010 07:37

Líbilo, druhá (jak tu někdo psal vážnější) část víc jak první. Možná proto, že nezodpovědný floutek Kelem konečně dospěl, či spíše byl zkrocen svou dračicí, a neváhal pro ni a své dítě riskovat život. Jejich slovní přestřelky byly skvělé.

malarkey  | ***1/2 27.09.2010 16:31

Edice Pevnost kniha č. 57 – Dračice. Jsem rád, že alespoň někdo tu dokáže s fanoušky časopisu Pevnost komunikovat. To také okamžitě samotné knížce přidává nejen na popularitě ale především na kvalitě, kterou rozhodně má. Není to nic objemného, ale svojí tloušťkou na propršené dny zaujmout dokázala. A víc se jí vytknout ani nedá. Fantasy světy je totiž hrozně obtížné zkonstrovat tak, aby byly originální a zajímavé. Takže tu zůstala především ta atmosféra, a ta je v knize parádní. Kdyby vycházelo tak kvalitních fantasy knih více, jenže je těžké je oddělit od těch průměrných. A o chlup těžší je to právě v edici Pevnost.

Madam Brbla  | **** 05.11.2010 08:53

Jsem ráda, že se mi „Dračice“ líbila a nemusím svůj komentář zjemňovat vatou diplomacie:-). Počáteční lehounce nadprůměrný dojem stoupal s přibývajícími stránkami. Rozmazlený hejsek Kelem není zrovna tím typem hrdiny, kterého by čtenář zbožňoval, mé pocity vůči němu oscilovaly mezi škodolibostí a lítostí. Ke konci prvního příběhu a ve druhém už se dostavily i nějaké ty sympatie. Sillion je skvělý, zábavný charakter a klidně bych uvítala, kdyby dostala o něco více prostoru. A jak říká Tomts, určitě by nezaškodilo více přiblížit vedlejší postavy – osobně jsem čekala třeba větší roli princezny Tiamat. Mile pobavil Fred a jeho osud:-). Čtivost knížky (pravda, ne hned ze startu) byla dost velká na to, abych zůstávala v tramvaji sedět dvě zastávky navíc a poté spěchala do práce delší trasou. Prostě výborná odpočinková fantasy s příjemným nadhledem a černým humorem. Malá perlička na závěr: měla jsem na návštěvě starší ségru, co fantasy nečte. Uviděla „Dračici“ ležet na stole, jen tak pro zajímavost nakoukla… a než druhý den odjela, měla za sebou přes polovinu knížky (času na čtení přitom neměla moc:-)). Nesla dost nelibě, že nemám dočteno a nehodlám jí „Dračici“ půjčit hned:-). Za mě jednoznačně palec nahoru a ráda se do tohoto světa někdy vrátím, takže díky za zážitek a pište, bardi;-). 80%

GeRony  | **** 08.03.2011 17:19

Plati vsetko to, co v predchadzajucich komentaroch. Zo zaciatku som sa trosku potreboval zacitat, ostatne, hrdinov, ktori nie su dokonali je viacero a cakal som iba klasicke ako sa nezodpovedny hochstapler zodpovednym stal. Ale ako dej ubiehal, neslo neoblubit si Kelema a jeho nastavajucu :) Tiez sa mi pacilo, ze pred cim jeden clovek uteka, to druheho pritahuje a vyriesilo sa to vskutku unikatne (a k spokojnosti vsetkych). Postavy, humor, svet, to vsetko je velkym plusom tejto utlej knizocky a rozhodne by som navrat autorov uvital.

Duirin  | ****1/2 03.04.2011 17:47

Hlavní hrdina princ Kelem ve mně zpočátku zbuzoval silnou nechuť. Ovšem po návratu na hrad svého otce se svou nastávající Sillion – nejsilnější čarodějkou černé magie na světě – si začal získávat mé sympatie (nejprve díky lítosti, také se stále méně začal chovat jako rozmazlený floutek, poté se dokonce stal cílevědomým a v druhé části již zcela dospěl). Sillion byla od počátku výborná.
Kniha je rozdělena na 2 části. Mně více zaujala část první, která je podle mého názoru akčnější, svižnější i mnohem vtipnější. Na druhou stranu znenadání velmi rychle končí, ale to je dost podobné i v druhé části. Nicméně uznávám, že oba rychlé konce nejsou na škodu, skoro naopak, pouze spíš vyjadřuju lítost, že najednou obě části skončily.

Celkové hodnocení 87 %. Subjektivně dodávám:
Nejrozporuplnější postava – princ Kelem (stal se z něho oblíbenec), princezna Tiamat (té se to nepovedlo, očividně byla až příliš po tatínkovi).
Nejsympatičtější postava – rytíř Richard Gallety (v první části) a velmistr Itkal (v druhé části).
Nejzábavnější postava – Sillion.

Pavly  | ****1/2 08.04.2011 21:00

Moc pěkné, četlo se mi jedním dechem!

Schramm  | ***** 15.06.2012 09:04

Draci nepochybně představují jedno z největších klišé žánru – román Dračice je ovšem všechno jiné než klišé. Příběh Jana Hlávky a Jany Vybíralové nepostrádá napětí ani spád, disponuje solidními postavami, je sepsán poutavým jazykem a obsahuje velké procento humoru. Třebaže se vlastně jedná o dvě obsáhlejší povídky v jednom, příběh je šikovně sklenut dohromady a dobře drží při sobě. Ve výsledku se kniha čte jedním dechem a čtenář je od ní nemůže odtrhnout. Postavy by jistě šly ještě více prokreslit, na druhou stranu střízlivě vzato knihy téhle edice jsou jasně limitovány prostorem. Po mém soudu se oba autoři s tímto omezením vypořádali se ctí. Dávám 10/10, neboť mě při veškeré snaze kritického recenzenta :) nenapadá nic, co bych titulu vytkl. Dračici jsem přečetl na jeden zátah a skvěle jsem se při tom bavil.

knedle  | **** 01.07.2014 10:24

Přemýšlím co tohle vlastně bylo – test, zda autoři můžou psát dohromady? Vyplnění dlouhé chvíle? Tak či tak to dopadlo docela dobře. Kdybych používal širší hodnotící škálu, dal bych 7/10, ale nepoužívám – za *** to není, takže musím dát 4*.

Je to takové dětské čtení. Naivní styl, ze kterého na mne (hlavně začátek první povídky Dračice) dýchl opar zahraniční fantasy, co nás zavalila po revoluci. Princ, čarodějové, království, draci, klerici – jako by vypadli třeba ze stránek Conana…

Dokonce jsem se na konci druhé části přistihl, že by mi další povídky z tohoto světa nevadili. Nicméně raději mi dejte Algor…

breughel  | ***1/2 30.05.2015 13:13

Jak se z humorného příběhu postupně stane milostná romance. Ošklivá čarodějnice a pohledný princ. Autoři vytěžili vše, co námět poskytoval. Téma běžné, psaní lehké.



WebArchiv - archiv českého webu