kniha » Čas žít, čas zabíjet
v Top10 3 | chce si přečíst 7 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 100
hodnotilo: 164
89%
Čas žít, čas zabíjet

Miroslav Žamboch

Čas žít, čas zabíjet

série: Bakly
díl v sérii: 5
kniha patří do světa: Koniášův svět

Kategorie: fantasy - povídková sbírka

vydání: Triton (web), EF 2010

odkazy: 1x [info], 6x [recenze]


Komentáře:
Vlask  | **** 20.06.2010 22:37

Série krátkých i velmi dlouhých povídek. Všechny na standartní autorově úrovni – sklamán jsem nebyl, ale nic vyjímečného tam také nebylo. Aspoň motivace Baklyho se nám touto knihou posouvá do jiné roviny – už to vypadalo, že ho autor úplně odepíše (hned 2×), ale nakonec se našla trošku jiná motivace k dalšímu přežívání. Vypadá to, že by se Bakly mohl v budoucnu méně zajímat o peníze, ale více o mágy.

GeRony  | **** 13.07.2010 15:16

Miroslav Zamboch patri medzi mojich oblubenych spisovatelov a seria o Koniasovi mi priniesla velmi uspokojujuce chvile pri jej citani. S dalsim charakterom z tohto sveta – Baklym – som sa stretol iba v poviedke Fanusik. Spociatku mi tento charakter velmi nesedel, predsa len som cakal nieco na styl Koniasa, ale Bakly je „len“ (aj ked ma vlastne zasady) masina na zabijanie. Co masina, priam kombajn :) Dalsimi a dalsimi poviedkami, ako som Baklyho spoznaval, mi prestal byt nesympaticky a v dalsich poviedkach som si uz prial, aby prezil :) Takze ak mate radi akcne fantasy, v ktorych hlavny hrdina je takmer nesmrtelny zabijak, ktory holymi rukami dokaze rozbit celu skupinu bojovnikov (a vy tomu vsetkemu bez problemov uverite), je to kniha urcena pre vas. A este jedno plus, ktore musim spomenut – Zamboch skvele vystihol atmosferu situacii, v ktorych ma prepadala normalne klaustrofobia a takisto cestou Gutawskou pustou som takmer naozaj mal neustale vyprahle usta… Skvele oddychove citanie.

orson  | ***** 23.08.2010 22:42

Kniha obsahuje pět delších povídek se společným hlavním hrdinou, kterým je Bakly. Vše se opět odehrává ve světě, který čtenáři dobře znají z dalších knih tohoto skvělého autora zejména pak z románů a povídek o Koniášovi. Povídky mají dobré nápady, hodně rychlý spád a dobré zápletky (občas se objeví i nějaké překvapení).

Osobně si myslím, že příběhy ze světa Koniáše jsou to nejlepší od Žambocha – líbí se mi, že ten svět má svůj řád, historii a postavy, na které narážíte ve všech knihách a čtenář se postupně dozvídá další a další informace a spojitosti, příběhy postav z různých knih se potkávají a nové a nové informace se dostávají do nečekaných souvislostí…

Stojí také za zmínku, že povídky jsou chronologicky řazené a je vidět i nějaký posun v motivaci Baklyho, jsem opravdu zvědav, co bude následovat.

Jen tak dál!

KeB  | ****1/2 06.01.2011 18:24

Ohodnotil jsem každou povídku zvlášť a pak spočítal průměr. Dostal jsem se na 88% Povídka PASáK mě zaujala svou strohou jednoduchostí. Byla krátká a dobrá. Povídka V TEMNOTě byla klaustrofobická záležitost plná uhelného prachu a krve. Fuj. Dostala devadesát protože nevěřím tomu, že by se Bakly se svými rozměry něčím takovým protáhl. HON ZA RUDOU HVĚZDOU u téhle povídky jsem vypil snad hektolitr vody rovných 1oo% a dle mě nejlepsí povídka v knize. AŽ DO MORKU KOSTÍ nevím proč, ale přišla mi nejslabší. Možná proto, protože byla na můj vkus moc dlouhá, nebo protože nemám rád když se tane z hlavního hrdiny (spoilerovat nebudu). Nevím 8o%. A ZABIJÁK ČARODĚJŮ je slušná jednohubka na konec 9o%. Celkově je to jedna z nejlepších knih co jsem od Žambocha četl. Bravo mistře. KeB

Izmalius  | ***1/2 11.12.2011 13:51

Sbírka povídek mého oblíbeného mistra fantasy, pana Žambocha. Na tuto knihu jsem se opravdu těšil, jelikož mám Koniáše i Baklyho rád. Popravdě se dle mého nejedná o úplnou špičku tohoto autora. Na druhou stranu to není ani špatné, takový lepší nadprůměr. Je fakt, že překonat Na ostřích čepelí nebo Vlka samotáře je a bude nadliský úkol. Povídek tu máme pět, mě nejbližší je Zabíják čarodějů a v jejím závěsu je Hon za rudou hvězdou. Ostatní povídky mě přišli slabší, přičemž Do morku kostí mě skoro unudila k smrti. Docela mi vadila přehnaná brutalita a nesmrtelnost Baklyho. Na druhou stranu mě bavily jeho myšlenkové pochody. Průměr mi vyšel na 74%. Jinak doporučuju přečíst, mistr si to zaslouží a třeba to ostatní osloví víc než mě.

Speedemon  | **** 17.03.2015 08:44

Sbírka povídek je chronologicky seřazená a osobně jsem se dozvěděl dost novinek (mimo jiné skutečnou totožnost hraběte Daska). Úvodní Pasák je perfektní začátek. Takové krátké seznámení s Baklym a pak už následuje další kousek V temnotě. Dost klaustrofobické, špinavé a krvavé. Někdy mi dělalo problémy si představit, jak se takový obr dokáže protáhnout úzkým tunelem a ještě přelézat mrtvoly. Hon na Rudou hvězdu je poté dost dlouhý příběh o přechodu Guttawské pouště. Dobře napsané a napínavé. Za to Do morku kostí už byla až příliš dlouhá a často nudila. Konec se mi však docela líbil. Závěrečná jednohubka Zabiják čarodějů je skvělý konec. Celkově jsem spokojený a je jen škoda, že se neplánuje nějaký další román (nebo třeba trilogie) z tohoto světa. Bakly a Koniáš je totiž perfektní dvojka a zaslouží si více prostoru.

Sirius  | ****1/2 08.05.2018 13:58

prokousat se k téhle knížce mi trvalo asi osm let. A teď jsem ji dal asi za 14 dnů. V tomhle špalíku se vrací na scénu Bakly, hrdina románu Bez slitování a je to vlastně sbírka s jeho dalšími pěti příběhy. Pasák – je to taková jednohubka z dob, kdy Bakly sháněl ještě pořád prachy. Má to takovou tmavou bahnitou atmosféru a příjemně to upomíná právě na Bez slitování. Do temnoty – popravdě se to mělo jmenovat asi spíš Jatka v podzemí. Baklymu tak trochu nevyšel jeden kšeft, je naštvanej, utíká. A cestu z podzemí /mimochodem, tohle prostředí má asi Mirek Žamboch rád, když mu pak zasvětil i samostatnej román/ si musí prosekat vším, co má po ruce. Je to vlastně takovej literární Útok na věžák. Hon za Rudou hvězdou – první ze dvou půlrománů v týhle sbírce. Atmosférou a tak trochu tématem to připomíná Na ostřích čepelí. Bakly a parta vojáků utíkají do pouště s nebezpečným artefaktem. Jednoznačně je to nejsilnější text v knížce. Je to strašně temný (nápad se speciálními vojáky parádní). Má to úžasnej drajv, skvělý akční scény i atmosféru. Horko pouště cítíte každým pórem. Do morku kostí – druhý půlromán. Noir temnej jak dehet. Opium, války gangů, skvělý kombo drsný školy a drsný fantasy. Jako kdyby se u jedný klávesnice sešli Abercrombie a Hammett. Bohužel ke konci to solidně drhlo. Zabiják čarodějů – asi nejslabší věc. Vyvražďovací jednohubka, která by v tý knížce ani být nemusela. Docela bordel jsem měl v reáliích světa, kde jsem se krapet neorientoval a nechápal jsem některý souvislosti. Na druhý straně jsem se bavil, kniha je dobrá a pokud letošní román s Baklym bude na stejný úrovni, mohla by to být paráda.

trudoš  | ****1/2 23.05.2019 12:35

„Moudrý člověk by se potichu vytratil, i chytrý člověk by se potichu vytratil, i naprostý idiot by se potichu vytratil. Ale já jsem speciální kategorie, jmenuji se Bakly a nerad řeším složité problémy.“
Sbírka povídek Čas žít, čas zabíjet představuje pět příběhů, v nichž hromotluk Bakly nijak nešetří krveproléváním. Kvalitou přitom z knihy nejvíce trčí kratší texty, které jsou rychlé a úderné. Hrdina je postaven před problém, pročež ho začne řešit po svém – hrubou silou. U zbylých povídek (Hon za Rudou hvězdou a Do morku kostí) už mi přišlo, že se děj zbytečně zamotává a vleče, přestože to jediné podstatné stejně přinese až závěrečná bitka. Navíc Bakly zde najednou nevystupuje pouze jako hloupé monstrum, ale po vzoru kolegy Koniáše se snaží vlastním rozumem zorientovat v nepřehledné síti zločineckých intrik.
Ačkoliv netvrdím, že se jedná o vrchol tvorby Miroslava Žambocha (tím je pro mě stále Na ostřích čepelí), rozhodně mi to v mnohém připomnělo, proč jsem jeho knihy začal zbožňovat.

Durgas  | **** 11.12.2023 00:02

Zaujímavý kus v baklyovskej sérii. Zložený je z poviedok, ktoré sú časovo široko rozprestreté do rôznych období jeho života. – Pasák – čítavá anekdota o tom, ako sa Bakly chtiac nechtiac zapletie do biznisu s ľahkými ženami. Konkurenční pasáci netušia, čo sa na nich hrnie… V Temnote – Žamboch má veľký talent na opis prostredia. Keď je Koniáš v legendárnej poviedke v dažďovom pralese, potíte sa s ním a škriabete si neexistujúce štípance. Tu s Baklym prežívate naháňačku v podzemí bane a opäť je to veľmi intenzívny zážitok. Hon za Rudou Hviezdou – návrat do prostredia Gutawskej púšte ako sa patrí. V najsilnejšej poviedke knižky je to o unikaní s nebezpečným artefaktom až do centra vyprahnutej planiny a ak som predtým písal o autorovej sile vo vykresľovaní prostredia, tu ide opäť naplno. Bonusom je silná bočná postava, ktorá prinesie zaujímavý dejový zvrat. Do Morku Kostí – v prvej polovici ide o netradičnú, zaujímavú, priam až detektívno-špionážnu bakyovku. Po súboji s Rosenom je to už ale celé také čudné, prekombinované a s nie úplne uspokojivým záverom. Zabiják Čarodějů – dej sa odohráva v pomerne ďalekej budúcnosti. Vojna medzi cisárstvom a „tajomným“ vojvodom Daskom už vypukla. Bakly sa tu vrhá do krvavého stretu, v ktorom naplno prebudí svoj skrytý dar. – Jednotlivé poviedky majú rôznu kvalitu, no žiadna samozrejme nejde do podpriemeru. Napriek rozdielom v časoch a prostrediach jednotlivých kusoch sa nimi prechádza plynulo a ide rozhodne o čítavý počin.



WebArchiv - archiv českého webu