kniha » Hovězí v žaludku 1 - Pekelný nářez
v Top10 1 | chce si přečíst 1 | má v knihovně 43 | antikvariát
hodnotilo: 45
78%
Koupit knihu:
Minotaur
Hovězí v žaludku 1 - Pekelný nářez Více vydání = více obálek.

Martin D. Antonín

Hovězí v žaludku 1 - Pekelný nářez

série: Daemonica
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - humorná - akční

vydání: Straky na vrbě (web) 2010

odkazy: 1x [info], 8x [recenze]


Komentáře:
Svarec  | **** 28.06.2010 09:16

Šílené, nicméně pořád v mezích, aby to nepřešlo do nečitelné blbosti. Autor využil tradičního souboje mezi Nebem a Peklem, nicméně na původním motivu nezůstal kámen na kameni. Antonín si Nebe i Peklo upravil k obrazu svému, takže například v Pekle bydlí v panelácích, v Nebi mají demokracii a úředníky… Nebyl by to Antonín bez pořádného humoru, proto i tentokráte mnohdy nezůstalo u pouhého pousmání. Popravdě, vážně nechápu, kde autor na ty nápady chodí. Těch nápadů je tam tolik, že některým autorům by to vystačilo na celý život, Antonín to narval do jedné knihy, potažmo trilogie. Prostě čtenář nemá šanci, Antonínovu stylu naprosto propadne a vysvobozením je až konec knihy, kdy se budete modlit, abyste měli po ruce další dva díly. Nicméně i taková výborná kniha jako Daemonica má své zápory. Podobně jako v Zelené, ke konci pomalu humoru ubývá, naopak přibývá akce a erotiky (ne že by ta v Zelené byla). Obojího je možná v závěru až příliš. Dobrý dojem z knihy to ale nemůže pokazit a doufám, že další díl vyjde co nejdříve.

Vlask  | ****1/2 03.07.2010 21:38

Správná humorná fantasy, která si dělá srandu ze všeho (i předmluvy). Stejně jako u předchozí Zelené dochází na konci dech humoru a přebírá ho akce, ale nestihnete se nudit. Kniha je totiž pro nadrženého čtenáře dost ďábelsky utnuta. Každopádně „must have“ pro každého příznivce humorných fantasy. PS: tímto oficiálně zbavuji autora odpovědnosti za potencionální příznaky šílenství způsobené touto knihou, když už jsem před započetím čtení neposlal ten reverz.

Mrowka  | **** 05.07.2010 18:20

S autorem této knihy se to má tak, že buď vám jeho humor sedí nebo ne. Když nesedí, je to pro vás sračka, když ano, dílo neklesne pod osmdesát procent. Mě jeho humor sedí :-)

Renča  | ** 10.08.2010 09:36

Pro mne to bylo moc ujeté a ten humor příliš jednolitý, jako bych četla v každé kapitole totéž, a bylo mi jedno, jak to dopadne, takže mě to vůbec nenutilo, abych to dočetla.

SiriusChico  | ****1/2 04.09.2010 14:49

Tohle dílko pro mě bylo malé překvapení. Pořídil jsem si ho snad jenom proto, že v knihkupectví nic lepšího nebylo a proto že tak trochu fandím Strakám. Už od počátku jsem čekal, že to bude stěží stravitelná ulítlost (něco jako Fikané jezinky chiswické) a v tom mě utvrdila i recenze od Davida P. Stefanoviče. Jaké pak bylo příjemné překvapení, když jsem zjistil, že jsem asi četl jinou knihu než recenzent. Vtipy jsou dobré, vypointované a takhle nahlas jsem se naposledy smál u a Asfaltu. Autor s citem míchá humor a akci i když na konci akce již převažuje není to rozhodně na škodu. Taky nevím jestli jsem tak otrlý, zvrhlý nebo úchylný, ale sexu tam rozhodně moc nebylo :-)

Sirius  | *** 20.09.2010 15:15

Knihu jsem si koupil před časem hlavně kvůli obálce a faktu, že se mi Antonínovy knihy líbí a že mám rád české autory. Jenže kvůli nedostatku času jsem se ke knize nedostal. Před nedávnem mě na jisté nejmenované stránce zaujala diskuze týkající se právě Daemonicy. A tak jsem si řekl, že mi nezbývá nic jiného než se sám přesvědčit o kvalitách knihy. Výsledek: spíše rozpačité dojmy. Předeně mi chyběl Antonínův úžasný smysl pro humor, který mě v jeho předchozích dílech zaujal. Tady je bohužel nejvtipnější jen předmluva a pokud se vyskytoval dál, tak jsem ho bohužel nedokázal dešifrovat. Příběh – je sice ujetý, ale líbí se mi a svým způsobem je i originální. Postavy mě taky zrovna dvakrát nezaujaly, nejlepší mi přišel Arnošt,částečně i Kariel. Problém jsem měl i s tempem vyprávění – zatímco první půlka se četla sama, do druhé jsem se musel už spíše nutit. I přes spíše negativní dojmy jsem ale odhodlaný jít do druhého dílu. Přeci jen se jedná o první část a ty obvykle doprovázejí porodní bolesti. Tady to bude spojené hlavně s tím, že jsme zatím byli spíš zvyklí na Antonína coby autora samostatných románů odehrávajících se spíše v kulisách klasické fantasy. Věřím ale, že všechny neduhy v Andělských rakvičkách zmizí a užijeme si jízdu, která tentokrát nebude obsahovat zasvěcování čtenáře do pravidel nové hry a světa.

Neja  | ***1/2 22.09.2010 08:32

Protože ve mně autorovo Křivé ostří a jeho povídkové pokračování vyvolalo dojem, že tenhle styl humoru je „můj“, přečetla jsem i hodně ujetou Daemonicu s hodně ujetou obálkou. Když se tady ocitnete v pekle, budete místo fantastických sklepení plných fantastických mučidel a erotických pomůcek ( že by to pro autora nebylo peklo? :) chodit po šedivém sídlišti do nudné práce bez nároku na dovolenou. Představa je tak otřesná nejspíš tím, že si ji dovedete narozdíl od mučírny živě představit. Malí démonci na pískovišti, sídištní byt svůdné sukkuby, úplně blbý anděl Kariel, přerod znuděného floutka ve filozofujícího superhrdinu smiřujícího se s životem v ženském těle na podpatcích a polemizujícího s tím božím zoufalcem a spousta tajných agentů… Všechno je to hodně šílené, ale čte se to skvěle a vážně jsem se pobavila. Trochu jsem musela ke konci přežít stylizaci do nějaké počítačové hry ve stylu dvacet demagů – další level – zabít démona vpravo… Ne proto, že by to byl úplně špatný nápad, ale protože je to delší, než by muselo a počáteční humor to tu moc nezpestřuje. Ovšem dá se to přežít. Určitě jdu do dalšího dílu.



WebArchiv - archiv českého webu