LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Frank Herbert

Božský imperátor Duny

série: Duna
díl v sérii: 4
kniha patří do světa: Duna

Kategorie: sci-fi

originální název: God Emperor of Dune
originál vyšel: 1981

vydání: Svoboda 1996; Baronet (web) 2001; Baronet (web) 2010; Baronet (web) 2015; Premedia (web) 2021; Baronet (web) 2022; Baronet (web) 2023

odkazy: 1x [ukázka]

Komentáře:

firen  | ***** 19.11.2007 18:13

A máme tu velký skok v historii. Po třech tisících letech se Leto Atreides spíše podobá červu než Atreidovi. Všichni červi vymřeli ale duna se znova stala pouští. Společnost lační po melanži a jen Božský Imperátor ho má gigantické skryté zásoby. Božský Imperátor červ Leto Atreides je všemi nenáviděn. On sám však chce vytvořit novou generaci červů. Inteligentnějších a tak aby se stala těžba koření nebezpečnější.

Dilvermoon  | **** 04.06.2011 20:10

Frank Herbert prostě umí. Čtvrtá Duna se sice nese převážně v duchu dlouhých a spletitých dialogů, nechybí ani slušná dávka filozofování, děj se posouvá rychlostí parního válce a akce moc nenajdeme, ovšem i přesto jsem se nenudil a místy náročný text mě do sebe dokázal vtáhnout. Ale rozumím tomu, když akčněji založení čtenáři knihu raději odloží, než aby se v ní utopili. Zkrátka pokračuje propracovaná a fascinující historie Duny – Arrakisu – Rakisu. No, abych se přiznal, na několika místech mi myšlenková smršť tak úplně nesedla, resp. mi asi unikla pointa probíhaného dialogu, ale předpokládám, že problém bude na mé straně. A na závěr – co se týče překlepů, tak jsem si nevšiml ani jediného.

Tua  | nehodnoceno 03.10.2011 19:23

Ani čtvrtý díl Duny nezklamal. Opět jsou zde nejednoznačné postavy se svými tajenými záměry a báječně propracovaný fungující vesmír. Herbert posunul děj o (tuším) dva a půl tisíce let dopředu. Získal tím více prostoru k manévrování, ale tento posun se nejeví samoúčelně, neboť přesně zapadá do schématu, kterým se sága už předtím ubírala. Po syndromu nastavované kaše ani památky. Naplno jsem si také uvědomil paralely se starověkými říšemi, tedy nikoliv se středověkem, jak jsem se mylně domníval. Starověké báje a pověsti musely být pro Herberta nevysychajícím zdrojem zájmu a inspirace.

Bohatství je nástrojem svobody, ale honba za bohatstvím vede k otroctví.

Já jsem v podstatě jediný jejich rodič, kterého moji lidé mají. Rodič nesmí být jen přísný, ale někdy také velkodušný.

Většinou lidé věří, že uspokojivá budoucnost vyžaduje návrat k idealizované minulosti, k minulosti, jaká ve skutečnosti nikdy neexistovala.

Martyrius  | ****1/2 03.03.2012 18:31

Skvělá kniha v mnoha ohledech 1)Frank H. píše zajímavě (a inteligentně zároveň) 2)čtvrtá kniha z propracovaného vesmíru (lore), kde je skoro vše uvěřitelné (ač je to tak vzdálené naší současnosti) 3)Geniální vize logiky skrz navenek šílené (velmi zvrácené) taktiky, zotročení vesmíru daleko více než jsem si dokázal představit a velký pád. 4)a tím série samozřejmě nekončí, i další díly mají co nabídnout, tím lépe.

Gaarq  | ***** 28.12.2012 17:57

pro mě, vyvrcholení ságy o duně. velmi intimní příběh, vedený takřka výhradně v dialozích, o zlaté stezce a jejím proponentovi, pánovi letovi. gradace vývoje na ose duna-spasitel-božský imperátor je úžasná. herbert ukazuje a rozebírá všechny možné způsoby moci, jejich plus a mínus, požadavky a dopady a dělá to v unikátním světě duny. dialogy tentokrát ovládla větší střízlivost než v předchozích dvou knihách, ubylo blábolivého filozofování a přibylo zajímavých postřehů a úvah. herbertova zlatá stezka jako vrchol politických možností lidstva za daných okolností mě natolik myšlenkově ovlivnila, že když jsem teď knihu po těch 16 letech četl, žasl jsem znovu a znovu. kdyby autor věděl o kognici to, co víme dnes, chyběl by knize jen krůček k dokonalosti.

lenivec  | *** 27.06.2014 12:52

Dej knihy aj keď miestami zaujímavý nie je najdôležitejšia súčasť recenzie. Na začiatok by stačilo, dej sa odohráva niekoľko sto rokov po Deťoch Duny. Arakis je plná zelene a Leto II. je viac červom ako človekom. Kniha bola napísaná po boome SF začiatkom osemdesiatich rokov, preto ju treba brať ako komerciu. Slovo ktoré neznamená kvalitu ani nekvalita. Je to fakt. Aj vďaka tomu sa Siona Atreidová predstavuje za behu v akčnej scéne. Kniha ich obsahuje mnoho, ktoré sa vyskytujú iba s jediným úmyslom a to zaplniť väčší počet strán. Ako aj motívy naznačená v predchádzajúcich dielach (Tvarový tanečníci, smrť Duncana Idaho) alebo nové (D-vlci, Rybí mlvčí, púšť ako rezervácia. Duna vždy stála na atraktívnom prostredí, zaujímavom príbehu a postavách. Aké postavy si pre nás pripravil Frank Herbert, keďže už atraktívne prostredie zabila zeleň? Červ Leto II. je nesympatický, ale jeho prítomnosť je nevyhnutná. Ďalší Atreidovia a Duncanovia(ako perličku spomeniem, že Dancan je zastaralý a pomalý) sa okolo deja obšmietajú, ale zaujímavú vlastnosť neobsahujú. Zaujímavú postavu nájdeme jedine v Hwi Nori. Sama o sebe je ako čistá voda, ale jej interakcie S Letom ako jeho nevesta a zároveň Duncanova milenka je najlepšou stránkou knihy. Dielo z podpriemeru vytrhávajú Herbertove tradične kvalitné úvahy skombinované s jeho remeselnou zročnosťou. Nesmieme zabudnúť na intrigy. Bohužial to je málo na dobrú knihu. To boli pozitíva a teraz negatíva. Jednoznačne najväčšou je Leto II. (váži niekoľko ton). Silne racionálne postavy zväčša zaujmú, ale to sú ľudia, no u červa to nefunguje. Ďalšou chybou je kopanec do logiky príbehu, keď Leto odmieta vidieť svoju smrť. Pritom kvôli zlatej stezke obetoval svoju ľudskosť a viac ako tritisíc rokov vývoja k červovi. Kopanec bol dobre mierený a prisilný knihu zložil. Plusy a mínusy sa vyvažujú. Takmer každodenná záležitosť, ale tak veľké závažia v oboch miskách vidno zriedkavo. Hodnotenie je málo prísne asi kvôli hrozným ďalším dielom.