Jan „Jam“ Oščádal
Bratři
Ponurografický román
Kategorie: sci-fi - horor - kolonizace vesmíru - fantaskní - military
odkazy: 1x [recenze]
- Komentáře:
-
Lucc | ****1/2 25.04.2022 10:14
03.05.2010 20:24
Tohle není SF, tohle je literatura. Trochu bych to přirovnal k Shepardovým středoamerickým válečným povídkám a románům. Je zde absurdita, naturalismus a psychedelie. Nejvíc mne dorazily novotvárné vulgarity. Takže: chungas chungergeret a jumguj! Doporučuji všem čtenářům s alternativním apetitem.EDIT 2022: Druhé čtení ve středním věku nezanechalo až takový dojem. Kromě Sheparda bych přidal přirovnání k Vonnegutovi a Kafkovi. Pořád je to zajímavá a kvalitní kniha, ale bolestně jsem hledal smysl a drajv střední pasáže, i když začátek a závěr mají tu správnou sílu. Jenže uprostřed se ne a ne pořádně začíst, ne a ne se nechat pohltit osamělostí hrdinů a zároveň jejich strachem jeden z druhého, když se podivná hlava22-military-SF začne lámat do survival horroru. Při prvním čtení jsem měl také pocit většího řádu. Že vím víceméně co, proč a kdo. Nyní jsem se utápěl v nejasné bažině realita / vize a chvíli mi trvalo si na to zvyknout. Knihu vyloženě nedoporučuji těm, kteří vyžadují v literatuře řád a „chtějí mít jasno“. Vize, novotvary, novopocity a zmatek v postavách a jejich zaměnitelnost vytváří chaos. Zmar a beznaděj všeho a všech na jediné planetě Pierotova systému ilustruje neradostný stav lidstva v několika státních útvarech po celém vesmíru. Pro astrofyziky je jasným lákadlem velmi precizně, byť úsporně popsaný solárně-planetární systém. Co však znamená vliv jednotlivých sluncí na lidi, to netušil nejspíš ani sám autor.
Až přijdou za pár let mrazivé a temné dny, zkusím dát Bratrům další šanci. Možná, že svůj nynější, poněkud rozpačitý pocit, opět poopravím na plné hodnocení. Nebo si aspoň knihu víc užiju.
