LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Sergej Lukjaněnko
Nikolaj Perumov

Zlá doba pro draky

Kategorie: fantasy

originální název: Ně vremja dlja drakonov
originál vyšel: 1997

vydání: Triton (web), Argo (web) 2010

odkazy: 8x [recenze]

Komentáře:

snop  | *** 16.11.2010 13:17

Ne, ze by to nebylo ctive, ale kdyz clovek chape pointu od nejake 60 stranky a ve dvou tretinach knihy je mu jasne, ze tou pointou to bude zaroven i koncit, je to trochu smutne… Navic hlavni hrdina je dost plochy a zacne se vyvijet az nekde v tech dvou tretinach… A ruska fantastika se svymi specifickymi dialogy (holenku, posad se, dame vodecku) take neni muj salek caje. Takze hezky svet, ctivy dej, ale vlastne dost ridke.

Svarec  | *** 24.11.2010 12:36

Docela zklamání. Ono je to sice dost čtivé, ale to je tak všechno. Celý příběh je jedna velká honička s několika důležitými momenty a spoustou zbytečné vaty, která to dost ředí. Pointu člověk chápe prakticky od začátku, hlavní hrdina je dost nevýrazný a motivaci prakticky všech vedlejších postav jsem měl problém pochopit. U některých se mi to ani nepovedlo (možná jsem jen nedával pozor, uznávám). Navíc to opěvované spojení originality (Lukjaněnko) a klasické fantasy (Perumov) zdaleka nedopadlo tak dobře, jak píšou třeba v listopadové Pevnosti nebo v medailoncích obou autorů na konci knihy. Žádný divný mišmaš to není, ale osvěžující mix taky ne. Spíše něco mezi… Ale čtivé a v podstatě zábavné to je, o tom žádná.

Rwan  | **** 27.11.2010 10:56

Dobré, ale na to sme si u Lukjaneka už zvykli, jeho knižky sú buď dobré, alebo vynikajúce. Ešte som sa v jeho tvorbe nestretol z niečim čo by smrdelo obyčajným brakom. Ako tu už bolo spomínané číta sa to jedna báseň, ale originalita príbehu pokrivkáva, dosť mi to pripomína Vládca vetru (The Last Airbender). U Lukjanenka sa mi však páči, že dokáže zobrať aj nejaký opotrebovaný príbeh a vytvoriť z neho veľmi zaujímavé dielo ktoré si s radosťou prečítam, ale to robia všetci autori, ich pohľad na obohraný boj dobra zo zlom (elfoch, trpaslíkoch, putovaní, bojovaní a hľadaní kto je vlastne Ljukov otec :-) ). Knihu som si prečítal a som spokojný, takže autori si svoju úlohu splnili…

Dext1  | ***** 12.12.2010 20:19

Skvělá kniha! Je běžné, že i ty nejlepší knihy dostanou občas nějaké to negativní hodnocení, protože se autor prostě nemůže zavděčit úplně každnému, ale že má taková kniha po pěti hodnoceních takto mizerná procenta a žádný výrazně kladný komentář, mě dost překvapuje. Takže to musím napravit. Rozhodně nesouhlasím s tím, že je to neoriginální dílo. Je sice postaveno na klasických základech fantasy (což je podle mě jen dobře), ale klasický námět je zpracován naprosto brilantně a hlavně originálně. Je to parádně čtivé a kniha v žádné své části nenudí. A pokud někdo dokázal v podstatě hned na začátku přijít na to, jak to celé skončí, tak mu tímto gratuluji, protože sám zřejmě má nějaké ty magické nebo přinejmenším věštecké schopnosti. Já žádné takové schopnosti nemám, takže jsem si knihu užil až do poslední stránky. Jenom by mě zajímalo, jestli byl Perumov plnohodnotným spoluautorem, nebo to byla ze strany Lukjaněnka zase charita jako v případě Vasiljeva a jejich „společné“ Denní hlídky (tam udělal Vasiljev tu chybu, že se později pokusil o jednu hlídku vlastní, která sice nebyla úplně hrozná, ale srovnání s těmi Lukjaněnkovými v žádném případě nesnese). Knize nemám co vytknout, takže u mě za rovných 100.

Romison  | **1/2 11.02.2011 06:26

hmm tak na to, ze to byl Lukjanenko, tak vcelku prumerna fantasy, ktera vcelku nicim nevybocuje.

minduton  | ** 12.05.2011 20:58

Autor se zjevně inspiroval komixem či filmem „The Last Airbender“ (4 živly – země, oheň, voda, vzduch), což osobně nedávám jako výtku. Kniha však postrádá jakékoliv příběhové kouzlo, i když se celkem dobře čte. Zkrátka je to jen dobře řemeslně napsaná fantasy. Posledních 100 stránek už mě krapet i nudilo, ty jsem prakticky přeskočil. Úvod do knihy (prvních cca 100 stran) je dosti nezáživných, a zase to sráží fakt, že je hned na začátku spousta figur, se spoustou jmen a úloh, takže opět jsem v tom měl krapet personální chaos (což mi brání knihu plně vychutnat), než jsem se do toho „zažil“. Mám rád, když jsou na začátku knihy max. cca 2–4 figury, a s postupem času se teprve přidávají nenuceně další…

Durgas  | *** 15.06.2015 22:14

Zatiaľ najslabší Lukianenko, čo som čítal. Svet je síce zaujímavý, ale miestami nedomyslený (napr. také hodiny vrcholnej sily sa od polky knihy zrazu vôbec neriešili), postavy jednajú alebo rozprávajú v priebehu deja protichodne… Že by to bolo tým spoluautorom? Koniec tiež veľmi nezacvendžal. Nebolo to zlé, ale určite to nenadchlo ako som u tohto pána zvyknutý.