kniha » Čarovný svět Henry Kuttnera
v Top10 3 | chce si přečíst 11 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 68
hodnotilo: 39
87%
Čarovný svět Henry Kuttnera

Henry Kuttner

Čarovný svět Henry Kuttnera

Kategorie: sci-fi - povídková sbírka

originální název: The Best of Kuttner 1, 2
originál vyšel: 1965

vydání: Albatros (web) 2001

odkazy: 3x [recenze]


Komentáře:
fialka  | ***** 26.06.2008 12:05

Carovny svet Henry Kuttnera je kniha plna poviedok, ktore aj ked su sci-fi, a teda sa casto odohravaju v buducnosti, vo mne vyvolavali miestami nostalgiu:) Velmi prijemna zbierka.

louza  | *** 22.11.2010 16:43

Přes svou klasičnost i nebetyčnou honoraci některých povídek mi sbírka jako celek moc neučarovala. Kuttner píše zcela určitě stylem velice ojedinělým a v určitém smyslu i nadčasovým. Pominu-li výtečné kusy ze začátku jako „Zlo, které známe“, „Maškaráda“ a ujdoucí „Krysařův syn“, „Byl to démon“ a „Chrudošiví jsou borolové“, pořád ještě zbývá nudná dobrá polovina sbírky. Autor není špatný…ale.

Lucc  | **** 15.05.2011 15:08

Na tohle jsem se těšil, po dočtení jsem ale trochu v rozpacích. Nejsem zrovna dítko ledva matčinu prsu odrostlé, ale na staré mistry jsem asi pořád ještě moc mladý. Náměty povídek mne obvykle zaujaly, ale zpracování mne mnohdy míjelo, nemělo drajv moderní literatury (Maškaráda, Twonka, Absolon, Železný standard). Jindy bylo OK i zpracování, ale už jsem byl přesycen Kuttnerovým lajtmotivem (lifemotivem?) dětí a jejich odlišnosti a nekompatibility se světem dospělých (Chrudošiví jsou borolové, Krysařův syn). Nemohu této sbírce upřít kvalitu, některé povídky jsou vyloženě vynikající (Nebo…, Egostroj, Byl to démon, Až se ucho utrhne), ale jako celek jsem si nepochutnal tak, jak jsem doufal.

BlackDawn  | *** 04.01.2015 20:34

Pro mne jedno z největších zklamání co jsem zažil. Miluju starší povídky (klidně 30–60 léta minulého století), kupříkladu Weinbaum nebo Strugačtí jsou mé srdcovky a možná i proto, jsem se hodně těšil, když jsem viděl hodnocení. Musím bohužel souhlasit doslova s komentářem od Lucca, povídky až na dvě, tři mi vůbec nesedly, archaický jednoduchý jazyk, myšlenka je u hodně naprosto předvídatelná, stáří se hodně na některých kouskách podepsalo a je to znát až moc. Zlatý fond amerických povídek si tedy představuji naprosto jinak. Nejlepší povídka pro mne Železný standard (vesmírná odysea), nejhorší Byl to démon a Nebo…



WebArchiv - archiv českého webu