LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

V slovenčine by to tiež nebola výhra – Strakoš.

@gokudo[85]: Ok, prostě má ten pták v češtině problém, výše zmíněný barbarem. Kdyby se jmenoval krahujec, havran nebo krkavec, mělo by to dost nepříjemný zvuk, ale ťuhýk… ťuhýk… ne, pořád v duchu vidím roztomilého přihlouplého ptačindu.

@gokudo[85]: Ale vono s tím „ť“ na začátku je to takové měkké a legrační slovo; třeba jako ťululum. Ne každý ho má zoologicky nastudovaného a ví, že se o něm tvrdí, jak si napichuje kusy kořisti na trny…

@Madam Brbla[84]: No, na jednu stranu je Tuhyk v ptaci risi peknej zabijak a hajzlik.

@willis[82]: To beru, nerada bych si místo hrůzu nahánějícího stvoření představovala zpěvného ptáka:-).

@willis[82]: Přesně tak. Má to podobnou melodii. Dost často hledám u emotivních slov podobné znění jako v originále.

@gokudo[81]: bylo kdysi vysvětleno. Shrine se foneticky podobá slovu štír. Když o někom řekneš že je ťuhýk, tak si asi nepředstavíš třímetrové nebezpečné monstrum ale nějakého ňoumu.

Nechapu vubec,jak nekdo muze prelozit slovo Shrike jako Stir.

Děj v kostce zajímavý. Jen to nebylo v kostce, ale natažené na 1000 stran.

@Dilvermoon[78]: Áha :)) Už jsem to prolezl :))

@Strýček Biolit[77]: Kantos je v pohodě, ale Endymion a Vzestup vydal Perseus a přeložil jejich dvorní překladatel IR.

@Dilvermoon[76]: Překlad nebyl kvalitní? Ono už u toho Kantosu mě překvapilo, že každou knihu překládal jiný překladatel. Možná i to má trochu prsty v tom, že mi povídky přišly utahanější. Jak překládá knihy z jedné série/světa více lidí, nedělá to moc dobrotu. :(

@Strýček Biolit[75]: Taky bych velice uvítal Endymion a Vzestup. Ani by to nemuselo být vcelku, hlavně jiný překlad.

@Dilvermoon[74]: Ok, beru zpět :)) Jak jsem se díval na obálky dalších, tak tam už má správný počet končetin. Asi malíři napoprvé řekli: „pichlavé monstrum“ a zapomněli dodat, že má mít o pár pracek navíc. Mimochodem, jak to vypadá s pokračováním? Neplánuje Laser zas nějaký naducaný omnibus?

@Strýček Biolit: Proč má Štír dvě pracky? V originále je to „Shrike“, obálka je původní, tak buďme rádi, že je namalován aspoň takhle a ne jako Shrike :-)

@louza[72]: Větší rozbor k dispozici nemám. Ale ano, máš pravdu, že to je taky věc preferencí.

@idle[71]: To je dost možné. Tady narážíme na otázku preferencí. Osobně mi nevadí, pokud překladatel dílo vylepší (Janišové omdlévají :-) ), což je typicky doména lidových, nebo z lidu vzešlých překladatelů. Třeba Kopřiva překládá komixy dost…řekněme svérázně :-) Ale funguje to naprosto geniálně. Právě u toho Conana jsou předlohy docela unylé a stejně tak u Burroughsova Tarzana. Takže mi volnější překlad, nebo dokonce Hrnčířovo převyprávění v případě Tarzana, vůbec nevadí. Ale jsou lidé co trvají na autenticitě… je fakt, že překlad by se ale měl držet tématu. Pokud mu to ujelo až tolik, tak to je jistě špatně.

@louza[70]: Kantůrek je opravdu nesouměřitelný, ale trošku jiným způsobem. On totiž spíš přebásňuje než překládá. Sice umí výborně česky, ale s tou angličtinou na tom není zrovna nejlíp. Viděla jsem nějaké srovnávací ukázky z Pratchetta, kde jeho překlad byl místy naprosto mimo (zjevné nepochopení originálu). Pořád pěkný, pořád zábavný – ale mluvil o něčem jiném. :)

@Dilvermoon[69]: Tak fakticky to správně asi bylo. Ale jde spíš o stylistickou správnost a požitek z jazyka jaký by mohl být kdyby… Každopádně jsem i já pár knih od Persea četl a subjektivně mi přišlo, že se i tak špatný překladatel časem mírně zlepšoval. Ten Endymion, který se dělal až nakonec mi nepřišel až zase tak hrozný. Nejvíc to určitě odskákaly obě sbírky povídek. Modlitby k rozbitým kamenům navíc ještě Perseus nepochopitelně ukrátil o několik povídek. Je to škoda, protože právě povídkové sbírky ne až tak úplně táhnou. Vydavatelé se do nich v revitalizované podobě nejspíš pustí až jako poslední, jestli vůbec. Navíc je většina těch povídek opravdu skvělých. Velká, velká škoda.

Tady jde ale o něco trochu jiného. A sice o dost nefér srovnání dvou kvalitativně nesouměřitelných překladatelů. Kantůrka málo kdo předčí. Počítaje v to i akademické překladatele typu Janiše, či plejády Podaných (byť jsou to jistě svébytní a kvalitní překladatelé). A není to jen kvůli Prattchetovi. Nedávno jsem četl jeho dvacet let staré překlady Conana a musel jsem jeho práci s jazykem opravdu obdivovat. On má instinktivní dar vypravěčské češtiny, kterému může konkurovat jen lidé jako Komárek, Mareš a možná ještě František Novotný.

@louza[67]: Tehdy jsem si rval vlasy, když mé okolí dštilo oheň a síru na Persea za Endymion a Vzestup Endymionu. Nakonec ale animální pud zvítězil, protože jsme nutně musel vědět, co bude dál. Každopádně jsem se to dověděl. Jestli správně, to dodnes netuším. To bylo taky jediné dílo od Reitmayera, který jsem absolvoval. Snad se někde rodí nový překlad, byl by to počin roku.

@Lucc[66]: @louza[67]: Dík za inspiraci, taky si obě verze porovnám, beztak už si povídku nepamatuju a nazrál čas na repete.

@Lucc[66]: No nevím. Kantůrek vs Reitmayer. To je jak Štěpán Turek vs Karel Gott. Přiznám se, že jsem tu Reitmayerovu verzi neměl odvahu přečíst, ale umím si živě představit jak to pojmul :-)

@louza[64]: Četl jsem oba překlady, myslím že ten horší dříve, ale zas až taková tragédie to nebyla. Je to už ovšem dávno a já byl mladý a plný čtenářského elánu. Dnes bych se na to možná koukal jinak. Pokud si vzpomenu a bude se mi chtít, kouknu se na to večer a porovnám.

@louza[64]: To jsem udělala, ale doktor říkal, že na to žádné léky nejsou. :)

Za upozornění na překlad dík, já stejně půjdu zřejmě po originálu.

@idle[58]: (smečuji) Aby se nechal vyšetřit :-)

@Lucc[62]: Absolutní pravda. Jen bych dodal, že je třeba to číst buď anglicky, nebo v Kantůrkově překladu z temných vizí. Existuje ještě jeden o dost horší překlad.

@Lucc[62]: Díky, píšu si.

@idle[58]: Jako člověku který Terror nečetl a ani to nehodlá zkoušet ti mohu s klidným svědomím doporučit skoro všechny Danovy hororové povídky a některé SF (koukni na má hodnocení případně komenty) a určitě Ílion a Olymp. U Kantosu je to tak na hraně, ale rozhodně stojí za přečtení. Co ale určitě nesmíš vynechat je toto. U mě jasný top, který bych charakterem přirovnal k Ellisonově Pusaldě

@idle[58]: Tak zkus „Kantos Hyperionu“ ;-)

@Dilvermoon[59]: ideální by byl samozřejmě názor někoho, komu Terror přišel ukecaný. :)

@idle[58]: To je děsně individuální. U Simmonse tuplem. Nejede po jedný lajně, aby se dalo říci, že „tohleto je nečitelný, končím s ním“. Další knihy mohou být velmi odlišné a zasáhnout zase jinou cílovku. Takže ti mohu říci, co se líbí mně, ale jen tak doporučit bych si na základě názoru na Terror netroufal.

A co byste doporučili člověku, kterého nenadchl Terror? :)

@Strýček Biolit[55]: Mé pocity z doby před 12-ti lety. Hyperion naprosté blaho, asi rok čekání na Pád docela utrpení, ale dychtivost. Druhý díl dost jiný způsob vyprávění. Normální ucelená space opera. Skvěle. Pro mě kult. To jsou pocity ze vzdálené minulosti. Brzy se však vrhnu na znovu čtení a jsem zvědav, jestli kult vydrží.

Jinak asi nic nového nevypotím, když uvedu, že Simmons je sám o sobě pro mě skoro kult, i když ne vše mě nadchlo. Teď jsem hlavně zvědav na Továrnu křiváků. Opět něco z jiného soudku. A o tom to celé je :-)

Pokud jde o další knihy – osobně nejvýše stavím fiktivní zpracování skutečné historie. Terror, Black Hills, Drood a taky Ílion a Hladové hry.

@Strýček Biolit[55]: Pokud ti vadí povídkové schéma, tak druhá kniha je v tomhle směru úplně jiná. Třeba ti sedne víc, jako mně sedla ta první.

Flintu bych zatím do žita neházel. Simmons je vynikající spisovatel. Zkus ještě to Temné léto a Terror a až kdyžtak pak…:-)

@Honzeecheck[52]: Pak poreferuji, ale pokud to bude ucelený příběh a více přímé řeči, nemuselo by to dopadnout zle.

@GeRony[53]: Některé povídky mi přišly dobré…nejvíc mě asi zaujal příběh učence (resp. jeho dcery); básník se mi také celkem líbil, detektivka sice nebyla kdovíjak myšlenkově hluboká, ale zase docela jela. Ovšem hned první povídka (Kněz) byla jobovka strašlivých rozměrů – deníkové záznamy by mi sedly spíše k HPL (a k jeho době obecně)…co na tom, že tam je jakási myšlenka, když je utopená v těžkopádném guláši? Voják byl klasický, ale nezaujal mě…a konzul…no…opět, myšlenka dobrá, ale (aspoň mě) to znechutilo provedení.

@louza[54]: Pokud nezaujme toto, dám mu ještě jednu šanci v podobě Temného léta…pokud nezaujme ani léto, tak končí :))

Já byl tedy pokračováním docela zklamán. Ano, příběh se uzavře, ale celý je to takový divný. Ti kteří měli být mrtví najednou nejsou, celý děj se otáčí o 180, těžiště příběhu se posouvá a atmosféra tajemna se vytrácí. Autorovo vysvětlení neuspokojuje. Hyperion je přesně ta kniha, kde je lepší nedovyprávět pointu a nechat čtenářovu fantasii rozehrát na plné obrátky. Navíc mi mnohem lépe seděl povídkový model. Asi teď budu hodně nepopulární, ale musím říct, že ačkoli mám Simmonse rád, považuji jeho sci-fi tvorbu za nejslabší článek v jeho biografii. Fabulace, horrory i detektivky mu jdou rozhodně líp.

Mne naopak prisla prva kniha genialna, ale autor ma tak nasral ne-koncom, ze druhu knihu som iba nakusol.

@Strýček Biolit[51]: Rozhodně čti,mě to opravdu chytlo až po tý první knize…

@Lucc[50]: Když už jsem se dostal tak daleko, tak přečtu i tu druhou, nicméně mi to zatím přišlo strašlivě těžkopádné a ne úplně „user friendly“…

@Strýček Biolit[49]: Tak tu druhou raději ani nečti :(

Hmm…tak první (povídková) část je za mnou…není to špatné, ale (dle hodnocení) jsem čekal větší vejvar :))