kniha » Zmije
chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 56 | antikvariát
hodnotilo: 64
67%
Zmije

Andrzej Sapkowski

Zmije

Kategorie: fantasy

originální název: Żmija

vydání: Leonardo 2011

odkazy: 6x [recenze]


Komentáře:
snop  | ***

Cte se to skvele (pro cloveka, ktery jeste trochu umi rusky a v dobe Cernenka, Gromyka a Brezneva vyrustal, kdo rusky neumi vubec, bude mit velky problem), spis nez o roman vsak jde o atmosferickou novelu bez nejake zasadni pointy. Oznaceni „fantasy“ je nepresne, spis bych to cele nazval „momentka z rusko-afghanske valky s prvky magickeho realismu“.

GeRony  | ***1/2

Viac ako 70% dat nemozem. A dopredu varujem, ze kto nevie po rusky, zazitok z knihy mu to vyrazne znizi. Takisto ako neznalost vojenskej techniky ruskej armady v osemdesiatych rokoch, kedze autor akoby sa znazil dokazat, ako ma nastudovane. Zial, trosku sa v tych ruskych a vojensko-technickych vyrazoch straca to, o com tato kniha vlastne je. A zaklincuje to uplne zaver, ktory sa snazi posobit „vietnamsky“.

louza  | ***1/2

70% je tak akorát. Sapkowski nadále zůstává panem Spisovatelem a dává svému poslednímu dílku autorské maximum. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že jde o knihu, která měla být určena spíš příznivcům válečné literatury, než fantastiky. Charaktery postav i kontext do něhož jsou zasazeny jsou zasazeny působí velmi reálně. A kdyby zůstalo jen u dobové rekonstrukce, bylo by hodnocení bezpochyby vyšší. Problémy nastávají s příchodem fantaskní složky příběhu. Autor vysvětluje málo a je na intuici a znalostech čtenáře, aby se v ději a celkovém smyslu knihy nějakým způsobem zorientoval. Nejsem si úplně jistý, jestli se mi to podařilo. Snad kdyby byla kniha víc česky… Každopádně však nejde ani o úplné zklamání. Řemeslné zpracování i neotřelý námět knihu v pohodě vytáhnou do nadprůměru.

Svarec  | **

Nečte se to vlastně úplně špatně, Zmiji jsem přečetl prakticky za jeden den. Ale jinak je to fakt těžký průměr až podprůměr. Především neumím rusky ani se neorientuji v armádní terminologii. Co z toho vyplývá? Že asi dvě třetiny knihy jsem vůbec netušil o čem hrdinové mluví a než po každé druhé větě listovat dozadu do vojenského slovníčku, to radši budu číst dál. Některým ruským větám se ještě dá jakž takž rozumět, ale s těmi vojenskými zkratkami je to horší. Dále: hrdinové jsou velmi, velmi nevýrazní. Kde jsou časy, kdy Sapkowski tvořil zajímavé postavy? A nakonec: samotný příběh je poměrně slabý, námět mě osobně příliš nezaujal. Prostě zklamání, spíše než o nějaké ambiciózní dílo se jedná o jednohubku na jeden, dva večery. Od Zmije jsem vlastně ani nic nečekal, koupil jsem si ji v podstatě jen proto, abych si ověřil, zda je kritika na internetu oprávněná. A je…

Durgas  | ****

Áno, menej vojenských (a podobných) výrazov by na dokreslenie atmosféry určite stačilo. Ale zasa taký prúser, aký som po komentároch nado mnou očakával, to nebol. Ruština bola vrámci normy (aj angličtina). Príbeh sa mi veľmi páčil, majster je proste skvelý rozprávač. A záver mal tiež niečo do seba. Zaslúžených 80%

Gaarq  | ****

nemůžu říct přímo, že mě zmije zklamala. nečekal jsem nic konkrétního, sapkowski je dost samorostlý autor. co jsem dostal, to je osobní pohled s odměřeným nadhledem na válku v afghánistánu 79–89. nadčasový příběh o mužích prokletých zabíjením. chlapáckou exkurzi do sovětské armády před rozpadem sojuzu. krom spousty autentického ruského armádního slengu a pár hustých scén, probírajících s jiného pohledu témata probraná již tisíckrát, jsem vlastně nic extra v příběhu nenašel. měl bych si stěžovat na neoriginálnost, suchost podání, absenci děje, odtažitost autora. ale nějak si nestěžuju. sám nevím proč. vlastně, cítím jisté uspokojení z četby této nedlouhé noveletky. obrazy, tak jak je autor podal, jsou mi blízké (kontrast islámu a starých věr, kontrast zápaďanů, byť z východu, a pravých východňanů, autorské distancování se od glorioly bojovníků, reálná bezvýchodnost frašky zvané život), sapkowski nikde nepřekročil významně hranici mezi kýčem a humanistickou myšlenkou, nikde planě nedojímá, nikde neoslňuje svalnatými myšlenkami, prožitky boje, tak jak je ukazuje, jsou plné zbytečně prolité krve, nelíbivé a nehrdinské. a možná o to šlo. hrdinství je jen interpretace (urka valera je hajzl, ale zachrání zbytečně marněné lidské životy, lomonosov je snad i moudrý, ale je mu to úplně k ničemu, salman amir je čestný válečník, ale příliš naivní, než aby prokoukl hry, v nichž má roli postradatelného pěšáka…) a jednoho dne umřou všichni. vlastně spíš pojdou, umřít je moc nadnesený výraz pro to, co krví poznamenané muže potká v jejich poslední minutě. jo, je to sapkowski a je to dobré. není to ovšem skvělé. tož tak.

Strýček Biolit  | ****

S klidem 4 hvězdičky. Rusky neumím, ale jelikož je to slovanský jazyk, dost se dá odvodit. Navíc kniha obsahuje i povedený (a nezbytný!) slovníček, který pomůže v orientaci mezi desítkami typů ruské techniky/výzbro­je/výstroje a osvětlí některé, převážně sprosté/slangové výrazy. Tudiž je kniha přístupná i lidem, kteří nespí místo pyžama v chá-béčku s AKM pod polštářem a i my, graždankové, si je tedy vychutnáme se vším všudy. Ruské výrazy textu vůbec nevadí, nesnižují zážitek z četby. Ba naopak. Působí to přirozeně, když se dva ruští vojáci baví v tehdejším slangu. Ale uznávám, nemusí to sednout každému.

Teď k samotnému dílu. Román (jak inzerovali knihkupci) to není ani náhodou, spíše taková barvitá dlouhá rozvětvená povídka. Nojo, ale je plná mysticismu (vyvolá příjemné mrazení v zádech), prolínání několika časových rovin, Sapkowského názorů na válku a samozřejmě je zastoupen i humor (značně černý a ironický). Toho najdeme v knize méně, než jsme zvyklí, ale válka není zase taková sranda, jak nám předkládají filmy. A to je z knihy jasné, bezútěšnost a pocit „nechci tu být, není to moje země“ z ní přímo tryská. Rozhodně doporučuji, dá se přečíst za jedno odpoledne.

Schramm  | **

Andrzej Sapkowski je pro mě něco jako bůh. Miluju Zaklínače, byl jsem nadšený z husitské trilogie. Zmije proto logicky budila velká očekávání. Bohužel, výsledek je takový, že ji pokládám za nejslabší Mistrovu knihu, jejímž největším problémem je to, že je knihou. Nevadí mi totiž odlišné téma, naopak Sapkowskému v tomto ohledu přičítám kladné body za to, že se snaží stále hledat nové cesty a nezakopal se navždy v univerzu Geraltova světa. V čem je tedy problém? Zmije není špatná – je prostě jen divná. Cca první dvě třetiny jsou skvělé, mají spád a napětí, to pak ale přechází v rutinu a nudu. Konec se naprosto zvláštní. Doteď nevím, jestli jsem ho nepochopil a minul mě autorský záměr nebo jestli se jen nepovedl. Troufám si tvrdit, že kdyby byla Zmije „jen“ povídka, je to špička. Jako novela ale kouzlo ztrácí. Inu, i mistr tesař se někdy utne.

Frozenstain  | ****

Souhlasím s tím, že to není špatná kniha. Není to román, spíše povídka nebo novela. Není to fantasy, spíše poměrně drsný válečný příběh. Není to pro všechny, zvláště pak na začátku vojenské zkratky a bodrá sovětská mluva mohou nemile překvapit. Ale dá se na to rychle adaptovat, stejně jako na místy až příliš dsrné násilí. Ale to k válce bezpochyby patří. Mýtycko-mystická část z této knihy fantasy určitě nedělá, pro mě osobně spíše podbarvuje celý příběh do jakési psychicko-psychotropní roviny. Kdo ví, co všechno z toho je skutečné a co jsou iluze vytvořené hrstmi vyhulené marijány a hašiše, litry nekvalitní vodky a na závěr i nějakým tím dobře mířeným ohřátým herákem přímo do žíly. Pro mě osobně to má jasnou zprávu: „Válka je drogou, zhuntuje vaše tělo, zešrotuje vaší podstatu a nakonec vás nejspíš zabije. Kdo jednou ochutná, už se jí nedokáže zbavit. Ale na rozdíl od jiných drog, tahleta nepřínáší zpočátku eufórii. Nepřináší nic, ani štěstí, ani vděk.“ Když tohle spojím s výborným vypravěčstvím a rychlým tempem knihy, dám s klidným svědomím 80%.

Madam Brbla  | ***

Nebýt na této knížce jméno Andrzej Sapkowski, nikdy bych po ní nesáhla. Téma mě zkrátka nelákalo a tak nejsem kdovíjak překvapená, že se přidávám k zástupu čtenářů rozpačitých, možná i malinko zklamaných. Nebudu lkát nad ruštinou nebo přemírou vojenských termínů, to mě trápilo ze všeho nejmíň. Větším problémem pro mě byla neschopnost ztotožnit se s libovolnou postavou. Jedině hlavní „hrdina“ Levart byl něčím víc než pouhým jménem, ostatní vojáci a důstojníci mi většinou splývali do anonymní, nezapamatovatelné masy, šedivého komparsu. Jednotlivé epizodky z války v Afghánistánu kolísaly mezi alkoholicko-feťáckou nudou a nesmyslnou brutalitou válečných zločinů. Žádná ze scén mnou neotřásla, na to je kniha podána emocionálně odtažitě – snad tím chtěl Sapkowski podtrhnout odlidštění vojáků. A pak je tady samotná zmije a s ní fantasy složka, jakési cestování časem a psychedelično. Nesedělo mi to, nebavilo mě to. Nejzajímavější pasáží pro mě byly Levartovy paranormální schopnosti, pro děj prakticky nepodstatné. Pointa knihy (pokud jsem ji správně přežvýkala) mi přišla kapku vyčpělá, ale třeba bych pro hlubší souznění musela být válečný veterán. Nejsem si jistá, jaké cílové skupině je kniha určená; není to fantasy, není to military, není to historický román… jestli se vám líbil film „Tenká červená linie“, možná vás zaujme také „Zmije“. 60%

KeB  | ****

V pohodě, vědět, že je to v pohodě, koupil jsem ji klidně za plnou palbu a ne za šest pětek ve výprodeji u Dobrovskiho. Podíváme s tovariščmi do Afghanistánu, kde tak jako později Američani, šířili svoji vizi světa. Taktéž s minimálním úspěchem a tím jen pokračovali v řadě těch před nimi. Je to takové příjemné military. Konečně něco kde to není jen sir, yes, sir. Příjemně to ubíhá a není to nuda. A ani to není žádná zasraná pacifistiská sračka pro posraný srábky a mír milující buzny, naopak je to tak akorát se vším všudy. Ty spirituální výlety do minulosti mě vážně nebavily ani trochu, ale celkově v pohodě. Tenká červená linie je sračka. Kdo se chce vzdělat o tom jak to vypadalo v Afghanistánu, když tam sověti šířili socialismus, nechť se podívá sem: http://www.csfd.cz/film/89065-afgansky-zlom/komentare/ a nebo sem: http://www.csfd.cz/film/211522-9-rota/prehled/

Benetka  | ***

Taková zvláštní kombinace válečného románu a fantasy.I když té fantasy je tam pomálu,a jeden se v tom často ani moc dobře neorientuje.Za mě jsou totiž dějové linky k makedoncům a britům jaxi nadbytečné.Kdyby autor zůstal jenom u ruské přítomnosti v Afghánistánu,u­dělal by líp.Samozřejmě rozumím narážkám na to,že jak jedni tak druzí pak i třetí a teď i čtvrtí se snaží nějak si tu zemi podrobit,jako by nevěděli,že je to marné marné marné.I když si na druhou stranu rovněž uvědomuji,že pokud by to tam autor nezmínil,nezbylo by z té fantasy linie asi zhola niccc.Leč příběhu to nepřidá.Takže za mě tři hvězdy za popis boje sovětů vs. dušmani!Howgh!



WebArchiv - archiv českého webu