kniha » Baltimore
chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 2 | má v knihovně 19
hodnotilo: 15
79%
Baltimore

Mike Mignola
Christopher Golden

Baltimore

aneb Statečný cínový vojáček a vampýr

Kategorie: fantasy - horor - dark

originální název: Baltimore or the Steadfast Tin Soldier And the Vampire
originál vyšel: 2007

vydání: Triton (web) 2011

odkazy: 1x [ukázka], 6x [recenze]


Komentáře:
Majkl  | ***1/2

Autori spojení rohatým milovníkom mačiek, Hellboyom, venovali knihu Stokerovi, Shellyovej, Melvillovi a Andersenovi. To už by vám malo naznačiť, čo za knihu máte pred sebou a ak ani to nepomôže, prečítajte si názov a anotáciu :) Áno, jedná sa o poctu zakladateľom hororu a slávnemu rozprávkarovi. Dej je zasadený do povojnovej Európy, v ktorej vyčíňa zvláštny mor. Po rokoch lord Henry Baltimore zvoláva svojich troch priateľov do hostinca vo vyľudnenom meste. Prvá kapitola vám ukáže stretnutie lorda Baltimorea s vampírom na fronte v Ardenách a druhá je úvodom ku zaujímavej forme rozprávania, ktorú možno poznáte z Dekameronu a Canterburských poviedok, ale určite z Kantosu Hyperionu. Traja pozvaní si krátia čas skladaním kúskov priateľovho života a okrem toho potvrdia, že aj v dvadsiatom storočí je na svete mnoho nepochopiteľného. Každý z nich spomenie osobné stretnutie s neznámom, vďaka ktorému uveril stretnutiu cínového vojačika a vampíra. Nejedná sa o príbehy závratne originálne (tému druhého už odniekiaľ poznám, tretia mi zas trochu pripomenula slávnu Kingovu poviedku, zato príbeh prvý ma dostal asi najviac), ale disponujú tým, čo hlavný príbeh stratil vďaka jasnému podtitulu – neistotu a tajomnosť. Preto je podľa mňa (paradoxne) hlavný príbeh mierne zatienený tými vedľajšími. Nebude vám to však brániť vo vychutnaní si štvrtej, denníkovej kapitoly, po ktorej hra s formou končí a príde na rad súčasný boj zakončený pointou v duchu jednej zo štyroch autorom milovaných kníh. Kniha obsahuje viac než 140 čiernobielych ilustrácií, ktoré sú fragmentárne, ukazujú len časť z aktuálneho deja, nechýbajú však aj atmosférické celostránkové obrázky a vydarená obálka. Baltimore poteší široké spektrum čitateľov – či už sú to nostalgici spomínajúci na hororové klasiky alebo fanúšikovia komiksov (aj keď sa o komiks nejedná). A ktovie, možno práve Baltimore bude ľahším sústom pre začínajúcich v horore a vďaka venovaniu sa neskôr vrátia ku zakladateľom.

Madam Brbla  | ****1/2

Tentokrát se nemusím vůbec namáhat s psaním komentáře, vše za mě totiž perfektně popsala Elinor ve svém diskuzním příspěvku. Samo počasí se přizpůsobilo ponuré ATMOSFÉŘE knihy a neničilo deprimující zážitek slunečními paprsky – déšť, chlad, bláto a věčně zamračené nebe pomáhaly hladce vklouznout do mozaiky hororových příběhů a dokonale si je vychutnat. Objevování různých paralel, literárních, historických i filozofických, bylo hodnotným bonusem; knihu ovšem lze doporučit i těm příznivcům strašidelných povídek a románů, kteří z libovolných důvodů (nemají načteno, nepoznají odkazy atd.) nechtějí nebo nemohou nahlédnout pod povrch. „Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr“ zaujme v regálech knihkupectví už svou nadstandardní velikostí v pevné vazbě a vkusném přebalu, uvnitř provází dějem množství stylových ČB ilustrací, povedl se překlad a redakce zaklopýtala jen minimálně. To vše za velmi příznivou cenu – tu klubovou pak lze označit za absurdně nízkou. Knihu jsem měla pouze půjčenou (díky, Majkle), ale tenhle úctyhodný špalek si místo v mé knihovně zaslouží a taky se ho dočká. 85%

Elinor  | ****1/2

(teď, když mohu, měním diskuzní příspěvek na komentář se vším všudy :) )

Kniha, která je bezpochyby geniální – a zároveň vysoce literární.

Začíná to v zákopech v Ardenách jedním instinktivním rozhodnutím, které spustí řetězovou reakci nevídaných rozměrů. Historie se zvrtne, Evropou obchází tajemný mor, mrtví vstávají z hrobů, aby hubili živé… ale není to vlastně tak nečekané. Protože TAHLE Evropa, tenhle svět není (můžeme doufat) tak docela náš.

Zní to jako jednoduchý lineární příběh. Ale v praxi to dopadá úplně jinak. Na začátku máme sešlost tří přátel hlavního hrdiny v obskurním podniku; pánové dávají dohromady střípky toho, co každý z nich ví o Baltimorovi – a zároveň jsou k tomu nuceni přidat i příběh ze svého života, který jim umožnil uvěřit, že jejich společný známý není cvok poznamenaný válkou. Později se objevují ve hře i úryvky z Baltimorových deníků, dopis z Transylvánie a příběh se překloní do současnosti a velkému finále. Které… končí tak, jak to skončit muselo. Neříkejte mi, že ne. :) (ale jakýkoli jiný konec by patrně celé vyprávění zničil)

To, co je ovšem pro vnímání textu zcela zásadní, je množství odkazů. Baltimore na nich staví. Ať už jde o pohádku o cínovém vojáčkovi, kapitána Achaba, „červenou/šar­latovou smrt“, Lovecraftovo pojetí reality a monster… takhle bych mohla pokračovat dobrou půl hodinu a myslím, že všechno by se ani zdaleka nevyčerpalo. Nejde jenom o svět literatury.

Baltimora je sice možné vnímat i jako neobyčejně napsaný, skutečně hodně depresivní a beznadějně působící příběh. Ale jeho jedinečnost vynikne teprve v oblasti literárních interpretací a nadinterpretací (když si v textu člověk dokáže vyčíst odkazy a paralely, které autoři nezamýšleli – jenže čtenář je tam stejně vidí). Právě v tomhle je jeho skutečné kouzlo.

avatar2  | ****1/2

Velice kvalitní kniha, kterou si užijete pokud přistoupíte na její atmosféru apokalyptického pochmurna, probuzených démonů a bezčasí. Pro autory byla při psaní přednější právě atmosféra než promakaný příběh a kniha na ní staví. Dýchá z ní smutek nad hloupostí lidstva které si ničí svět válčením, bezbrannost před přírodou i nadpřirozenem v podobě morových epidemií, i vůle člověka dosáhnout pomsty za každou cenu. Takové velmi pochmurné, ale dobře napsané čtení na černé zimní večery.

trudoš  | ****

Mike Mignola zbožňuje strašidelné legendy celého světa. Je to znát na veškeré jeho práci a on sám se tím nikdy netajil. Román Baltimore je parafráze na Andersonovu pohádku Statečný cínový vojáček (jak je zřejmé z podtitulu), ovšem spíše autorsky chtěná, než že by s předlohou souvisela. Jak už je u Mignoly zvykem, rád používá přehršel nápadů, které se sice drobně tlučou, ale přesto nakonec – pakliže nejste příliš cimprlich – vytváří pestrou a poživatelnou směsici fantaskního hororu. A to samozřejmě v duchu poctivého gotického románu, jehož hutná atmosféra je pečlivě vyšperkovaná podrobnými popisy temných míst.
Z Mikea Mignoly jsou zde znát nápady a samozřejmě velké množství (bohužel nečekaně statických) ilustrací a z Christophera Goldena profesně dobře odvedená práce, která sice má všechna ta správná písmena, ale přesto jí ve finále tak nějak chybějí rodinné klenoty. Důvod proč tomu tak je, určit nedokážu.



WebArchiv - archiv českého webu