kniha » Šance pro ducha
chce si přečíst 1 | má v knihovně 12
hodnotilo: 15
65%
Šance pro ducha

Simon R. Green

Šance pro ducha

série: Hledači duchů
díl v sérii: 1

Kategorie: urban fantasy

originální název: Ghost of a Chance
originál vyšel: 09/2010

vydání: Polaris (web) 2011

odkazy: 1x [ukázka], 2x [recenze]


Komentáře:
jethro.tull  | ** 09.07.2011 22:26

U Greena jsem se vždycky těšil na vtipné dialogy, gejzír šílených nápadů a zdařile podanou akci. V této knize je toho málo. Děj se nadlouho zastavil na stanici metra, kde se odehrávají dialogy, které vůbec nejsou vtipné, ale naopak nudné a unavující, a gejzír nápadů vyschl. Celé to ve mně vyvolávalo dojem, že si nějaký školák přečetl spoustu knih od Greena a teď se ho pokouší napodobovat. A možná to tak i je. Simon Green si nasmlouval spoustu práce, teď nestíhá, a tak do toho zapojil celou širokou rodinu. Nepíše se mně to snadno, ale kdyby tato kniha byla první knihou od Greena, kterou jsem četl, tak by zároveń byla i poslední.

petr_caslava  | **** 18.07.2011 11:26

Lepší než Tajné dějiny a zároveň horší, než ty nadprůměrné díly z Noční strany. Celkově příjemné dobrodružství na jedné stanici metra s bandou agentů, kteří jsou zábavně ujetí. Já byl spokojen.

trudoš  | *** 12.04.2018 23:42

Od určitého momentu píše Simon R. Green jak na běžícím pásu a právě Šance pro ducha je toho ideálním příkladem. Zápletku minimalizuje do co nejednoduší kostry, kterou následně obalí kvantem dialogů, jež nemají jinou úlohu, než knihu nafouknout do dvousetstránkové podoby. Jednotlivé scény jsou přitom rozděleny tak, že by celý příběh šel bez problému proměnit na divadelní scénář. Převážnou část vyprávění totiž postavy jen mluví a obrazy se moc neproměňují, takže jednotlivé akty lze snadno oddělit. V důsledku taková britská verze Kladiva na čaroděje, ovšem výrazně hůře zvládnutá, jak po dějové stránce, tak té řemeslné. Nebo lépe řečeno odbytá, jako by autorovi ani moc nesešlo na kvalitě výsledku. Nicméně zábavné to je, hlavně kvůli postavám a jejich svéráznému přístupu k práci:
„Co můžeme dělat?“
„To, co děláme vždycky. Tvrdě udeřit, rychle měnit pozici, velkoryse improvizovat a v posledním okamžiku vyrvat vítězství z tlamy porážky díky bezkonkurenčnímu mistrovství a nestoudnému podvádění.“



WebArchiv - archiv českého webu