kniha » Čas mrtvých
v Top10 5 | chce si přečíst 4 | chce mít v knihovně 8 | má v knihovně 182
hodnotilo: 318
85%
Čas mrtvých

Jiří Kulhánek

Čas mrtvých

série: Divocí a zlí
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - akční

vydání: Klub Julese Vernea (web) 1999; Klub Julese Vernea (web) 2003; Klub Julese Vernea (web) 2004

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
Novy  | ***** 25.06.2006 18:02

Skvělej děj, pořádná dávka sarkasmu a krve.

Majkl  | **** 21.11.2007 13:43

Akčná kniha plná napätia, hlášiek a všetkých Kulhánkových prvkov. Postavy trochu pripomínajú X-Menov, no po prečítaní poviedky Je 7 00, pro dnesek nejvyssi cas zabit sveho prvniho policajta, bude čítanie jednoduchšie, keďže spoznáte stvorenie Patejla.

BlackDawn  | ***** 21.09.2008 08:37

To je tak ujetá záležitost, až jsem jí přečetl na jeden zátah.Super černý humor.Holt pées je pées. :-)

papuja  | ***1/2 16.01.2010 22:40

Dobře (ne výborně) jsem se bavil. Měl jsem místy trochu podobný pocit přehnanosti jako u „Stroncium“ a to hlavně u protivníků. Nemrtví, kteří jsou svým způsobem nezničitelní a dorůstají prakticky před očima. Mající stejnou sílu a rychlost jako Patejl, kterému nepomáhá ani jeho bojová rychlost. A hlavně mi vadilo, že mají asi nějaké satelity v makovicích, protože je měli při útěku v tom určitém čase neustále hned za prdelema. Část s Dánama a Merlinem jsem si zase vychutnal výborně:o)

Martyrius  | ****1/2 23.08.2011 01:37

Od dokonalé obálky, přes větší vtipnost než má pan Pratchett, napříč hromadami brutálně a krvavě zmasakrovaných mrtvol dorazíme k přesvědčení, že toto je opravdu Kulhánek. Anotace je dobrá, ale na knihu samozřejmě nemá.

Patejl je jeden z nejcharisma­tičtějších hrdinů, které znám (a ač krátký, tak sci-fa čtu už půlku života). S tím bych určitě šel na pivo, i když Elvíra by mě asi zneklidňovala. Nemluvě o psu, tedy Hnusákovi. Jeho intro bylo ze všech tří nejdivnější, ale v hindsight, zpětném pohledu je pochopitelné, že on takový zkrátka je. Elvířino je nejnormálnější, ale báječně naturalistický (a ukázkově klidný, bez zbytečného napětí – to se utvoří samo) popis deště mrtvol (co cákají dál, než kapky normálního deště) je fajn začátek. A PíeS si získalo srdce mnoha čtenářů, zaslouženě.

Proč je série tak dokonalá ? (až na poslední díl, ten je jen docela dobrý – moc přehnané, moc supermanské) Na tuto otázku není lehké odpovědět, autor píše velice čtivě, dost syrově a brutálně popisuje scény, smrti, srandu jakou z toho má hlavní hrdina. Vtipné přirovnání, metafory (velice vhodně použité – ač sám jich znám dost, tak dobré bych určitě nevymyslel – ale tak nejsem mistr K.) pro různé smrti, úrazy, bolesti a tak dál.

Je to kruté, ale vtipné.

willis  | brak 28.10.2013 10:05

Po deseti letech, kdy spousta mých paměťových buňek odumřela a již jsem zapomněl na utrpení, které jsem prožíval při čtení Vládců strachu, jsem se odhodlal vyzkoušet dalšího Kulhánka. Chtěl jsem prubnout, zda se můj pohled na jeho tvorbu někam neposunul a nenaleznu tam to co ostatní… humor, nadhled, zábavu. Nenalezl. Akční scény mně připadají nudné a mám tendenci přeskakovat celé odstavce a humorné hlášky se také ne a ne dostavit. Ano asi dvakrát jsem se lehce ušklíb, ale to je trochu málo na autorovu snah o vysokoobrátkou kadenci. Jinak se nepovažuji za suchara a odpůrce humorného násilí, třeba filmy jako Hobo with Shotgun, Braindead nebo Kick-Ass hodnotím docela vysoko. Co mě baví vizuálně na papíře nějak nefunguje. Nezbývá mně tedy než počkat dalších 10 let a zkusit další várku, s přibývající senilitou najdu možná k „mistrovi“ cestu. Zatím se nějak míjíme.

avatar2  | ***1/2 01.07.2015 15:38

Čteno v elektronické podobě. Tak nevím, asi už na to nejsem cílovka. Akce víc než dost, dokonce bych řekl až moc, slušné hláškování, ironie a sarkasmus, ale jako by se nám nějak nedostávalo smysluplného, aspoň trochu (v rámci žánru) uvěřitelného děje. Je to ta nejoddechovější z oddechovek, pokud s tím počítáte, můžete si knihu užít. Ovšem Noční klub je o třídu výš.

trudoš  | ****1/2 16.04.2017 23:24

Divocí a zlí jsou v pořadí třetím románem Jiřího Kulhánka a z celkového pohledu také románem nejdelším. Koncepčně však nejméně vděčným, především pro zběsilý děj, který i přes vynikající spád a zábavné prvky postrádá to nejpodstatnější – vnitřní logiku. Ač první kniha tetralogii výborně nakopne a tempo neztrácí ani druhý a třetí díl, každý jeden z nich pouze klade otázky „co, kdo, proč a jak?“ a pokud možno ještě více zamotávají už tak komplikovaný vývoj událostí. Závěrečné Kříže pak sice předvedou makabrózní finále, ovšem nejasností vysvětlí jen minimum. A to zamrzí.
Na druhou stranu, celá ta krvavá odysea se čte jedním dechem, přičemž morbidní humor a šílená akce nepovolí stisk na čtenářově srdci po víc jak tisíc stran textu. Nemá smysl v tom pátrat po nějaké nadstavbě, nebo životním poselství, protože tohle se zde prostě nenachází. Ale jako velkolepě pojatá oddechovka, plná gejzírů krve, mozků a vnitřností všech možných národů a entit, to funguje skvěle. Inu, i muži mají své dny.

Madam Brbla  | **** 22.06.2017 08:24

V době prvního vydání jsem byla akcechtivé mládě a Kulhánkovy knihy dokázaly spolehlivě ukojit mé touhy po nezničitelných hrdinech, co se brodí v krvi nepřátel a přitom sarkasticky hláškují. Uběhlo osmnáct let a já zjišťuji, že něco z toho krvežíznivého cucáka ve mně zůstalo – ještě pořád mě dokáže zaujmout smršť přepálené, bezhlavé akce, pokud v ní nechybí humorný nadhled. Tedy neplácala jsem se do stehen v záchvatech smíchu, ovšem v průběhu četby mě skoro neopouštěl vnitřní úsměv, který mi občas dokonce pohnul mimickými svaly. Zkrátka jsem se poklesle bavila a pravděpodobně brzy sáhnu po dalším dílu, kdyby jen ze zvědavosti, jestli se do zvuků střelby, výbuchů, hučících plamenů, praskajících kostí a šplouchajících vnitřností vrátí (SPOILER ALERT!) Elvira, Hnusák a pées. A jestli někdo konečně oddělá Veroniku. 75%



WebArchiv - archiv českého webu