LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jiří Kulhánek

Kříže

série: Divocí a zlí
díl v sérii: 4

Kategorie: sci-fi - akční

vydání: Klub Julese Vernea (web) 2000

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

Novy  | ***** 25.06.2006 18:11

Kulhánek bravurně a trochu nečekaně zakončil Patejlovu sérii.

Mat21  | * 11.08.2007 16:07

V předchozích 3 dílech se autor do děje natolik zamotal, že už snad ani nebylo možné vhodným způsobem příběh zakončit. Ale přesto, S OTŘESNĚJŠÍM ZÁVĚREM KNIHY JSEM SE JEŠTĚ NESETKAL. Je mi líto, že díky úspěšným knihám Vládci strachu a Cesta krve se autor odváží vpustit mezi čtenáři i takovýto brak.

Majkl  | *** 21.11.2007 13:55

Akcia ďalej pokračuje, no zakončenie, rozuzlenie príbehu je naozaj odvážne, pre mňa niektoré časti nepochopiteľné, keď sa Patejl v bezvedomí vsníval do sveta s Oponou. A hláška: „Jsem Buh“ so mnou hodila o zem. Kulhánek by mal v budúcich dielach zabudnúť na náboženstvá, na to tu je Dan Brown.

kr2b  | **** 30.04.2009 10:02

No, ten konec mi přišel taky nějaký divný.

INGSOC84  | ****1/2 16.12.2010 18:04

Brilantní kousek!!

avatar2  | ***1/2 04.08.2016 13:36

Hodnotím o trochu níž než většina zdejší populace. Hlavní hrdina se nám dostane až na pokraj smrti, aby následně ztransformoval do naprosto a totálně božské, nezničitelné bytosti. Mrtví už se nám nepočítají na desítky nebo stovky, ale na milióny. Čeho je moc, toho je příliš. I když jinak to jako lehké čtino není špatné.

trudoš  | **** 16.04.2017 23:27

Divocí a zlí jsou v pořadí třetím románem Jiřího Kulhánka a z celkového pohledu také románem nejdelším. Koncepčně však nejméně vděčným, především pro zběsilý děj, který i přes vynikající spád a zábavné prvky postrádá to nejpodstatnější – vnitřní logiku. Ač první kniha tetralogii výborně nakopne a tempo neztrácí ani druhý a třetí díl, každý jeden z nich pouze klade otázky „co, kdo, proč a jak?“ a pokud možno ještě více zamotávají už tak komplikovaný vývoj událostí. Závěrečné Kříže pak sice předvedou makabrózní finále, ovšem nejasností vysvětlí jen minimum. A to zamrzí.
Na druhou stranu, celá ta krvavá odysea se čte jedním dechem, přičemž morbidní humor a šílená akce nepovolí stisk na čtenářově srdci po víc jak tisíc stran textu. Nemá smysl v tom pátrat po nějaké nadstavbě, nebo životním poselství, protože tohle se zde prostě nenachází. Ale jako velkolepě pojatá oddechovka, plná gejzírů krve, mozků a vnitřností všech možných národů a entit, to funguje skvěle. Inu, i muži mají své dny.