„Ještě nikdy předtím jsme se neměli lépe.„
Úvodní slova novely Druhá čtenáře uvedou do nedaleké
budoucnosti, kde možnosti života skrývají, sic v nablýskaném kabátě,
jen nudnou podívanou svázanou omamujícím pohodlím. Marek, hlavní postava
příběhu, si to všechno uvědomuje, ale i přes to, a možná právě proto,
prožívá svůj nevýrazný život obklopený přáteli v naprosté intimní
samotě. Kolotoč nudných party a opileckých rán přeruší až zpráva
o objevení nové planety vhodné pro život. Marek se po menším váhání
nakonec rozhodne vyskočit ze stereotypu svých nalajnovaných dní a za pomoci
podvodu se vydává do vesmíru. Ke svému velkému překvapení ale zjišťuje,
že život na nové planetě je až do morku kosti skutečný, že v něm
neexistuje žádná virtuální realita, žádné delete ani tlačítko zpět,
jen tady a teď. Spolu s dalšími „vyvolenými“ tak poprvé zažívá, co
znamená být člověkem v celé jeho šíři. Neobjevuje pouze planetu, ale
zejména sebe sama, své instinkty a emoce, o kterých do té doby neměl ani
tušení.
Novela Druhá, přestože se odehrává v budoucnosti, je příběhem
velice reálným a až mrazivě skutečným. Přitom jen domýšlí dosavadní
události do jejich důsledků, sleduje nitky vedoucí od zdánlivě banálních
skutečností až k obrazu lidstva zdegenerovaného a otupeného sama sebou.
Naléhavost příběhu, který si klade řadu sociologických i filozofických
otázek, je ovšem podávána s překvapivou dávkou vtipu a sebeironie, které
jsou příjemným osvěžením na cestě do nelichotivé budoucnosti.