kniha » Dveře do léta
v Top10 20 | chce si přečíst 8 | chce mít v knihovně 4 | má v knihovně 162 | antikvariát
hodnotilo: 194
90%
Dveře do léta Více vydání = více obálek.

Robert A. Heinlein

Dveře do léta

Kategorie: sci-fi - cestování časem

originální název: The Door into Summer
originál vyšel: 10/1956

vydání: Odeon 1984; Laser 1995; Laser-books (web) 2012

odkazy: 5x [recenze], 1x [ukázka]


Komentáře:
Doubravka  | ***1/2

Typický Heinlein. Čtu jeho knihy ráda, milá oddechovka a zajímavé nápady, nicméně časem už mě trošku unavuje ta schématičnost jeho postav, břitkost hrdinů, půvab hrdinek a nevyhnutelné happyendy. Nejinak je tomu i v této knize, kdy se hlavní hrdina lstivě pomstí svým blízkým, kteří jej zradili, pomocí jakéhosi „cestování časem“. Doporučuju jako čtení na odpočinek, ale nic převratného tu nehledejte.

x0cht  | ***

Jako odpočinková četba dokonalé, ale… Motiv budoucnosti není ani tak realistickou vizí jako spíš popisem zajímavých inovací z nichž většina zanechává usměv na tváři. Cestování v čase je vždy problematické téma a zde konkrétně je samotný princip fungování doopravdy až moc naivní a pro mě nepřijatelný. Na druhou stranu, cestování v čase je zde použito jenom jako prostředek umožňující hlavnímu hrdinovi dokonat svůj plán, takže se dá přehlédnout nelogičnost. Co potěší je morálně rovný hrdina a jeho soužití s náladovým kocourem, které dodává knize nadčasový podtext pevného přátelství. Nakonec si nemůžu odpustit ještě píchnutí do uspěchaného happy endu, který mi zaváněl lehkou pedofílií a jedním velkým časovým paradoxem, ale budiž…při čtení jsem se rozhodně nenudil a o to zde zjevně šlo.

idle  | ****1/2

Příběh o kocourovi, který si pamatoval, že za některými dveřmi čeká letní zahrada, a tak je celou zimu trpělivě zkoušel, mi kdysi vyprávěla babička. Později už jsem si nepamatovala (nebo to možná nevěděla ani ona), jestli ten motiv byl z knížky, filmu nebo odkud… ale v hlavě mi zůstal.

Když jsem pak o pár let později narazila na knihu Dveře do léta, vzpomněla jsem si na koucoura hned a musela si jít zkontrolovat, jestli je to on. Byl. A ani zbytek příběhu mě nezklamal, přesto (nebo možná právě proto), že to byla asi jedna z mých prvních sci-fi knih. Ale četla jsem ji od té doby víckrát a nijak tím neztratila.

lamahe  | ****

Jeden z najznámejších autorových románov. V mnohých dielach výrazne prezentuje svoj politicko-sociologický postoj, toto však nie je ten prípad, aj keď popis urbanistického centra budúcnosti (Veľké Los Angeles) mu vyšiel veľmi dobre. Hlavný hrdina je konštruktér-vynálezca a veľká časť knihy je venovaná jeho zaujímavým nápadom z oblasti automatizácie, resp. robotiky (ktoré však miestami pôsobia už trochu mimo). Okrem toho je to dobre premyslená časovka, aj keď cestovanie časom je tu (najmä) v podobe hypotermického spánku. A k tomu aj fungujúca detektívka o jednej mrcha-snúbenici a spoločníkovi v podnikaní. A chtiac-nechtiac musím priznať, že metafora o kocúrovi hľadajúcom “dvere do leta” je pre mňa asi jedna z tých vôbec najpôsobivejších. Ak by som ho mal charakterizovať jedným slovom, je to naozaj krásny príbeh.

yerry  | ****

Heinleinov rozprávačský štýl v tomto príbehu opäť nemá chybu. Niektoré scény s mačkou sú ukážkové. Kocúr je tu hlavný akčný hrdina a musím dodať, že niektoré scény s ním predčili aj scény s hromtĺkmi od iných autorov v iných príbehoch. Knižka sa veľmi dobre číta.

Tri štvtiny knihy sú za všetky hviezdy, tá posledná je už poslabšia a záver Heinlein myslím dosť odflákol. Ten šťastný koniec mi pripadal ako vystrihnutý z románu o budovaní svetlých zajtrajškov, len teda s opačnou polaritou systémových hodnôt.

Dan Davis, hlavná postava príbehu nie je žiadny neohrozený sympaťák, skôr naopak, napriek tomu sa nedá, nedržať mu palce. Ale ako som už písal akčnú zložku príbehu skvelo dotvára jeho mačací parťák.

Cestovanie časom, ako ho tu Heinlein popisuje má nekoľko logických chýb, hlavne v závere. Niektoré „vynálezy“ tu popisované môžu vylúdiť na tvári úsmev. Napriek tomu ako odpočinkové čítanie je knižka vhodná pre čitateľov všetkých vekových kategórií, ktorým nevadí, že niečo je už dnes úplne inak. Jedná sa totiž o klasiku v žánre a zároveň aj o zábavu.

gan112  | ***1/2

Popravde som z knižky zmätený. Aj napriek tomu že nieje až tak nadčasová sa mi páčila, až na to že niektoré veci sú dnes trošku pritiahnuté za vlasy. A to nehovorím o technike, to je samozrejme že v 50-tých rokoch si nevedeli svet roku 2000 predstaviť. Viac mi vadí taká jednoduchosť nápadov (pr. bum, ale ved cestovanie časom existuje), ktoré sú chybičkou krásy. Potom je pre mňa veľká chyba v tom že ten stredný text veľmi málo naznačuje alebo naopak zaplieta pointu. Viem si to predstaviť sfilmované tak aby Davisové životy lepšie zapadali do seba. No a koniec, aj keď bol urýchlený sa mi páčil. No niečo z happyendu mohlo ostať iba naznačené. Ale pripadá mi to také priekupnícke že všetko bolo vypovedané dopodrobna až do konca. Pripadalo mi to ako o päťdesiat rokov neskôr v Amerických filmoch kde sa nasledujúci život postáv po príbehu objasňuje až v titulkoch. Celkovo som spokojný aj prekvapený, no rozmýšľam či by to nebolo lepšie ako poviedky, predsa len aj ten počet postáv a celkové množstvo technického balastu aj ekonomických vecí ktorím som nerozumel by sa dali orezať.

Pátrač  | *****

Kniha se obtížně srovnává s jinými Heinleinovými romány, ale bezesporu má svůj půvab. Mám vydání z roku 1984, a od té doby si jednou za dva tři roky vezmu a opět přečtu. Líbí se mi hlavní hrdina, který sice není hrdinou bez bázně a hany, ale je to pracovitý a hodný člověk. Jeho soužití se svéhlavým kocourem celou knihu podkresluje a když nakonec dobro zvítězí, tak trošku pohádkově, zdá se že nejlépe je na tom opět ten kocour.

Na druhou stranu, když otvírám nové dveře, tam kde jsem nikdy nebyl, dělám to opatrně a s nadějí, že jsou to ty pravé, které vedou do léta…

akustik  | ****1/2

Pan Heinlein mě skutečně přesvědčil o svých vysokých kvalitách jakožto spisovatele. I když pokud dojde na cestování časem, zaručeně to někde musí skřípat. V tomto případě nám nabízí hned dva způsoby časového posunu 1) jakési uvedení těla do stavu podobnému hibernaci (veskrze uvěřitelně podáno) a 2)non plus ultra mašina na cestování časem (veskrze musíte přivírat všechny oči abyste uvěřili). Kdesi jsem tu četl, že to je takové „pohádkové“, ano opravdu je, ale rozhodně mířeno na dospělé. Jakmile jste do té pohádky vtaženi, proberete se až na konci. Pravda jest, že spousta věcí do sebe až příliš okatě a krásně zapadá, někdy až natolik, že se slabším povahám z toho nákladu nepravděpodobností může udělat nevolno. Celkově ale super čtivo. Poznámka na závěr: nejvíc sci-fi je na této knize vztah hlavního hrdiny a jeho kocoura, prostě nedonutíte kočku, aby se za vás pustila do sváru doslova pěstního, kočka má totiž úplně všechno v paži! [napadlo mě ale, že ten kocour je jen jedním z mnoha vynálezů hlavní postavy, tím by bylo vše vysvětleno]

Benetka  | **

Mám s panem Heinleinem problém.Evidentně všechna jeho díla která jsem dříve doslova hltal mne teď po letech naprosto nebaví.A musím říct,že nejsem sám.Prostě jak přibývají křížky na krku,mění se chuť číst místo jedněch příběhů nějaké naprosto jiné.A že jsem toho od Roberta četl opravdu hodně!Ale všechny jeho knihy už jsem dal pryč,a zbyla poslední – Dveře do léta.Asi z nějakého sentimentu…Ona totiž ta myšlenka je neskutečně krásná!Jít v třeskutém mrazu a otevírat dveře s nadějí,že na druhé straně bude léto…Za tohle dávám jednu hvězdičku.Jinak už mě příběh,postavy a děj vůbec nebral.No a tu druhou?No samozřejmě za kocoura! :)



WebArchiv - archiv českého webu