Velhartický označil svou sbírku jako novely, z dnešního hlediska jde
spíše o povídky či některé by se daly nazvat pověsti.
Autor v novelách popisuje různé historické postavy a příběhy podle
svého pohledu. V jeho době bylo běžné klasické vzdělání, dnes si musí
čtenáři ujasnit informace o postavách na české a anglické Wikipedii.
Autor si vybral postavy z celého světa, z různých dob a různého
historického postavení.
S fantaskním motivem je jediná novela Fornarina.
----- Krátké anotace všech novel -----
Tři hádanky
O královně ze Sáby a Šalamounovi a o lásce.
Fornarina
O malíři Rafaelovi a jeho obrazu Triumf Galatei. Tato novela je zakončená
fantaskním motivem.
Piina láska
Z doby středověku v Itálii o lásce dívky ke dvěma mužům.
Soucit
O nevěře indického krále a jeho obětavé rodině.
Urvasi a Madhavi
O lásce božské tanečnice (viz obálka knihy) k pozemskému králi, která
nemohla být naplněna.
Smrt Kainova
O nekonečném utrpení Kaina napříč staletími.
Smrt Alkibiadova
O smrti athénského státního a vojevůdce Alkibiada.
Smrt Archimedova
O obléhání Syrakus a smrti Archimeda.
Spoiler - obsah / děj knihy
Tři hádanky
O králi Šalamounovi a královně ze Sáby Belkis se píše v bibli v obou
zákonech.
Královna slyšela o slávě a moudrosti krále Šalamouna a chtěla ho poznat.
Vyrazila za Šalamounem s velkým průvodem (z dnešního Jemenu) a s mnoha
dary do Jeruzaléma. Král jí královsky přivítal a byl okouzlen její
krásou. Belkis chtěla vyzkoušet jeho moudrost a položila mu 3 hádanky.
Při další návštěvě jí král dal odpověď na první hádanku, pak na
druhou a po druhé správné odpovědi se mu okouzlená královna poddala.
Manželka krále za Belkis přišla a přinesla jí napsaná slova lásky,
která měl král říkat nejprve královně, pak své milence dívce Sulamit.
A Belkis poznává, že jí král říkal stejná slova lásky. Rozhodne se
odejít, král se jí pokusí zastavit. Belkis mu řekne, že pouze ženy
svádí, aniž se je pokouší pochopit, a že neodpověděl na její třetí
hádanku a prozradí mu odpověď. Král je zdrcen a po jejím odjezdu dostane
zprávu, že jeho Sulamit utekla zpátky do svého domova.
Fornarina
Malíř Rafael hledá model pro svůj obraz – fresku Triumf Galatei (freska
Galatea je umístěna ve Villa Farnesina v Římě, viz anglická Wikipedia).
Po delším hledání najde v jedné uličce chudých mladou dívku Formarinu
s dlouhými vlasy, která odpovídá jeho představám. Rafael se jí
představí a požádá ji, aby mu stála modelem. Rafael dívku maluje a
zamiluje se do ní dívka do něho. Jednoho dne se vrátí domů a dívka
zmizela. Rozhodne se ji za pomoci svých žáků unést zpátky. Únos se
podaří a Rafael obraz dokončí. Rafael jde za svými přáteli a dívka
vyšla na terasu. Pod dojmem všeho umírá a její éterická bytost letí
k Rafaelovi, který právě ukazuje přátelům svůj nový obraz. A všichni
vidí, jak se za ním objevuje světelný oblak (fantaskní prvek),
který se utváří do podoby ženy na obraze a žena mu žehnajícím gestem
pokládá ruce na čelo.
Piina láska
Příběh ze středověku, kdy se dva rody Guelfové a Ghibellini (reálné
italské rody viz česká Wikipedie) soupeřili o ovládnutí střední a
severní Itálie.
Dívka Pia se zamiluje do mládence Andrea, ten jí ale nemiluje a přenechá ji
svému příteli Benedettovi. Dívka změnu mladíků nezpozoruje a druhého
mladíka si zamiluje ještě více. Andrea Benedetta urazí, když veřejně
prohlásí, že Benedettovi přenechal dívku. Pia se to dozví a ptá se
Benedetta, o jakou dívku jde, a Benedetta se jí přizná, že o ni.
Rozzlobená Pia ho pošle zabít Andrea. Andrea opravdu Benedetta v souboji
zabije. Pia se Benedettovi, přizná, že se jí Andrea ve snech vrací a
Benedetto pozná, že Pia Andrea nadále miluje. Bendetto vyrazí do boje a
v bitvě zahyne. Pia pod výčitka svědomí odchází do kláštera.
Soucit
Příběh krále Jayati (Yayti, viz anglická Wikipedie) a jeho manželky
Devajani (Devayani, viz anglická Wikipedie) z hinduistické mytologie. Král
Jayati opustil manželku s krásnou tanečnicí Sudamini, když předal vládu
svým dvořanům. Královna smutkem umírá a před smrtí připomíná svým
5 synům lásku k otci. Sudamini se chce stát královnou. Král ale pochopí,
že miluje svou ženu a vrací se do paláce za svou manželkou, ale stihne
pouze hořící hranici. Otec Devajani krále prokleje, aby zbytek života
prožil jako ohnutý stařík. Ale trest je možné zvrátit, když mu jeden
z jeho synů předá své mládí. Ale nikdo ze synů se k tomu nemá, ale
najednou nejmladší syn Purru mu řekne, že mu předá své mládí. A král
omládl a Puru se stal staříkem. Puru odchází do pralesa a nikdo netuší,
že zde zanechává kromě mládí i svou tajnou lásku Ausinaru. Ausinara se
vydá Puru hledat do pralesa a po delším hledání ho najde. Král konečně
pochopí, že ženy na něm viděli jen peníze a prosí Devajani, aby vrátil
mládí jeho synovi. Král jde do pralesa vyhledat svého syna Puru, najde ho,
předá u vládu nad svou říší a sám zůstane v pralese.
Urvasi a Madhavi
(Hinduistické postavy z novely (Nyrayana, Urvashi, Madhavi) je možné najít
na anglické Wikipedii.)
Nebeská dívka Urvasi (viz obálka knihy) na dvoře hromovládce Indry je
nešťastně zamilovaná do krále Madhavi. Jde s přítelkyní Medaka tančit.
Indra vidí, co všichni, že Urvasi je zamilovaná, a Indra po ní zatouží.
Urvasi jde neviditelná ke králi Madhavi a zjeví se mu, překvapený král se
jí pokusí obejmout, ale Urvasi opět mizí. Na dvoře se tančí, tanečnice
s hudebníky padají do víru rozkoše. Indra to nevydrží a obejme Urvasi, ta
ho odmítá a připomíná mu jeho manželku Sači.
Král Madhavi vzpomíná na Urvasi a jde se osvěžit do řeky Gangy. Najednou
se opět objeví Urvasi. Madhavi se jí chce zmocnit a slibuje, co vše by pro
ni udělal, ale Urvasi nevěří jeho slovům. Urvasi se vrací na nebeský
dvůr, kde zatím Medaka vzala na sebe její podobu, aby Indra neviděl, že
Urvasi zmizela. Urvasi opět tančí a Sači ho upozorňuje, že Urvasi byla
určitě za milencem. Urvasi opět vyráží za milencem a tentokráte mu
podlehne. Jsou ale vyrušení Medakou, že se Urvasi musí ihned vrátit a
zahrát hlavní roli v divadelní hře „Volba královny Lakšmis“. Ve hře
jde o to, kdo nakonec získá tělo krásné Lakšmis. Po divadle se
rozvášněný Indra opět pokusí zmocnit Urvasi, ta se marně brání. Vtom se
objeví Sači a vyžene Urvasi na zem. Sači uteče od manžela a zatouží
vidět milence Urvasi. Přijde za králem Madhari, a když ho spícího uvidí,
je zasažena láskou a políbí ho. Král procitne a je překvapen. Sači se mu
představí a nabízí svou lásku a říká mu, že Urvasi se oddala
Indrovi.
Vyhnaná Urvasi jde po zemi, uslyší hudbu, vejde do domu, kde se tančí.
Urvasi začne také tančit, všichni jsou jejím tancem okouzleni a
poznávají, že je božského rodu. Obyvatelé domu Urvasi nabídnou bydlení.
Po nějaké době Urvasi jde hledat říši krále Madhari a nakonec ji najde.
Král se ale schovává a místo něho vládnou dvořané. Urvasi jde do zámku
tančit, objeví se král, ale tančící Urvasi nepoznává. Urvasi vyslechne
hovor, že dvořané chtějí zavraždit krále a zmocnit se vlády.
Útočnící zapálí palác. Král konečně Urvasi pozná, ale je pozdě, oba
je pohltí požár a padající zdi paláce. A po nějaké době na troskách
paláce Urvasi vyrostla v mýtický stromek čampaka a král vyrostl ve
svlačec a začal se obtáčet kolem čampaky.
Smrt Kainova
Kain zabil svého bratra a Bůh ho proklel a označil znamením na čele. Kain
chodí po světě a chce zemřít, ale nemůže. Jendou Kain leží na dně
rokle po marném pokusu o sebevraždu. Přijde krásná dívka Edena a ta mu
vyzná lásku. Spolu odejdou do země Nod a založí město. Jednoho dne se
vrátí jeho syn Enoch a řekne mu, že zabil jednoho člověka, který jeho
otce pomlouvá, že je bratrovrah. Kain se synovi přizná, že bratra opravdu
zabil. Kain pozná, že před hněvem Boha neutekl. Když se vrátí jeho žena,
tak jí řekne, co se stalo. Jeho žena z toho všeho umírá. Kain se
schovává v horách, bloudí světem, rodí se další jeho potomci, jeden
z nich je Lamech. Jednoho dne dorazí ke hrobu své manželky Edeny a najde tam
dívku Noému, která se podobá jeho zemřelé ženě. Noéma mu ukáže, kde
bydlí její otec Lamech a její bratr kovář. Kain sleduj, jak Lamech vyzývá
2 bratry, nápadníky jeho dcery, aby něco vyrobili, a komu se to podaří
lépe, dostane Noému za manželku. Kain se vrací ke hrobu Edeny a prosí ji
o pomoc při výrobě harfy. Ta mu pomoc slíbí. Druhý z bratrů Jubal za
pomoci Kaina a Edeny harfu vyrobí a Jubal dostane Noemu za manželku. Jubal
líčí, jak mu Kain pomohl s výrobou harfy a Kain umírá, konečně
vysvobozen ze svého trápení.
Smrt Alkibiadova
Alkibiades (viz Wikipedie) byl významný athénský státník, řečník,
vojevůdce. Právě přichází na večeři ke své milence Timandře a
diskutují spolu o láce. Alkibiades se chválí, jak uměl vítězit na všech
stranách, ve válce i u žen. Timandra mu připomíná, že někdy válčit
nemusel, že mnohé ženy toužily mu patřit. Alkibiades ví, že se smrt
blíží, ale nebojí se jí. Náhle dům začíná hořet a kolem domu jsou
ozbrojenci. Alkibiades vezme meč a přilbu a vyrazí proti nim, ale je
prostřílen šípy a proboden kopími. A Timandra pláče a nechápe, proč
byl zavražděn.
Smrt Archimedova
Římané pod vedením Marca Claudia Marcella dobývají sicilské Syrakusy
kvůli jejich podpoře Kartága. Byli překvapeni, katapulty na mě metaly
velké balvany na velkou vzdálenost. Částečného úspěchu dosahuje teprve
loďstvo. Bojovník Nikias navštíví Archimeda a prosí ho o pomoc při
obraně Syrakus. Archimedes mu slibuje novou zbraň, která zvedne římské
lodě. Příštího dne zbraně Archimedovy vrhají kmeny stromů a působí
potopení jeho lodí. Marceus vyšla za Archimedem posla a nabídne mu peníze,
Archimedes posla odmítne. Příští noc vyrazí lodě ke hradbám a jsou
řetězy vytaženy do výše a vrženy na skály. Legionáři odmítnou se
zbraněmi Archimeda bojovat. Marceus se rozhodne Syrakusy vyhladovět, nechá
kolem Syrakus menší posádku a odjede.
Uběhly 2 roky. Nikias si bere za manželku bývalou kněžku Timokleilu.
Svatbu slaví celé Syrakusy a římští legionáři s překvapením zjistí,
že hradby hlídá jen pár obránců. Legionáři zaútočí a snadno vniknou
dovnitř. Obyvatelé si ve svatebním veselí zpočátku skoro ani nevšimli,
že Syrakusy byly obsazeny římským vojskem. Nevšiml si toho ani pracující
Archimedes. Tu se u něho objeví římský voják a vyzve ho, aby s ním šel
k jeho veliteli. Archimedes mu řekne, že musí ještě něco dodělat. Když
ale legionář vidí, že Archimedes vymýšlí další zbraň proti nim, zabije
ho mečem. Velitel Římanů si Archimeda vážil a šel mu vzdát poctu, nalezl
pouze jeho mrtvolu.