kniha » Gateway
v Top10 24 | chce si přečíst 12 | chce mít v knihovně 7 | má v knihovně 172 | antikvariát
hodnotilo: 185
88%
Gateway Více vydání = více obálek.

Frederik Pohl

Gateway

Kniha vyšla i pod názvem:
Brána
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Heechee
díl v sérii: 1
kniha patří do světa: Heechee

Kategorie: sci-fi

originální název: Gateway.
originál vyšel: 11/1976

vydání: Transit 1991; Laser 1993; Laser-books (web) 2004; Argo (web), Triton (web) 2019

odkazy: 2x [recenze], 1x [ukázka]


Komentáře:
lamahe  | ***** 29.03.2009 09:55

Napriek tomu, že som o tomto legendárnom románe počul zo všetkých strán samé chvály, som bol ohľadom toho čo ma čaká zľahka skeptický. Môj skepticizmus vychádzal z námetu, ktorý som poznal z recenzií a osobne sa mi nezdal príliš atraktívny, resp. som v ňom nevidel potenciál na dostatočnú hĺbku príbehu. Nezostáva mi len skonštatovať, že to bola veľká chyba, ináč povedané, kto nezažil, neuverí. Očakávania boli formované mnou – laikom (aj keď zanieteným) a námetu sa našťastie zhostil Grand master žánru – Frederik Pohl, ktorý patrí v SF medzi najvýznamnejšie osobnosti. Námet sa ukázal ako naozaj skvelý, s mnohými vyššie načrtnutými výbornými „hard SF“ motívmi a rýchlym spádom. Autor však nezostáva len pri tom. Román má aj druhú, nemenej dôležitú rovinu – psychologickú. Je to totiž zároveň výborná štúdia motívov ľudského konania tvárou v tvár extrémnym podmienkam, ktoré pod perom pána Pohla odhaľujú ľudský charakter ako destilácia oddeľuje alkohol z kvasu. Je to jednoducho skvelý román, ktorý som zhltol jedným dychom, a ktorý nechá čitateľa nedočkavo oscilovať medzi jeho mnohými rovinami, ktoré sa pred ním v priebehu čítania odhaľujú.

BorgDog  | **** 02.04.2009 19:05

Rozhodně fascinující kniha s úžasnými nápady, ať už „mozaiková“ stavba příběhu nebo ústřední motiv, do detailu promyšlený mechanismus fungování Gatewaye a akcí prospektorů. Co ale popravdě nechápu, je vychvalovaná psychologie hlavního hrdiny. Možná mi něco podstatného uniklo, ale mě přišel jako prachobyčejný zbabělec, který se pustil do práce, na kterou jednoduše nemá a není ani schopen si tento fakt přiznat, přičemž na jeho neschopnost často doplácí druzí. Nevidím na tom nic psychologicky složitého a už vůbec ne sympatického – ve skutečnosti právě z tohoto důvodu srážím z hodnocení jednu hvězdičku a nijak se nehrnu ani do četby pokračování. Přesto je to vynikající román, který rozhodně stojí za přečtení.

SiriusChico  | **** 02.04.2009 22:34

Stejně jako BorgDog nehodlám číst další díly, protože se bojím, že by to dopadla stejně jako série Ráma a celá ta tajemná atmosféra knihy by spadla. V čem s ním, ale musím rozhodně nesouhlasit je jeho názor na psychologii knihy. Hrdina vlastně skoro celou knihu zápasí sám se sebou a až na tu koncovou pointu (to jeho „prozření“ mu prostě nevěřím) je pojat jako reálná osoba, kterou celou knihu poznáváme čím dál tím hlouběji. Ano je to zbabělec a ano způsobuje tím ostatním i sobě jenom problémy, ale tahle knížka rozhodně není o ideálech. Je prostě o normálních lidech v nenormálních (i přesto, ale bolestně reálných) situacích to celé v nádherném hávu tajemna a příležitostně i dobrodružství.

KainIX  | ****1/2 27.01.2010 20:35

Vše už bylo řečeno v komentářích výše. Kniha je to výborná, vše je skvěle promyšleno a zapadá do sebe. Vynikající je vyprávění ve dvou dějových liniích, jedna v budoucnosti se vzpomínkami do minulosti a druhá v té minulosti. V té budoucí linii jsou náznaky, které čtenáře udržují v napětí a očekávání, co že se to v té minulosti stalo. Další věcí, kterou velmi oceňuji je „živost“ vystupujících postav. Všechny působí naprosto reálně jako skuteční lidé a jejich jednání je také vždy velmi lidské. Netvrdil bych, že psychologie postav je kdoví jak geniální, ale rozhodně je dobře promyšlená a fungující. Fakt, že hlavní hrdina Robinette Broadhead je zbabělec, který má rád sám sebe a své potřeby dává vždy před potřeby jiných, a že má problémy se rozhodovat, knize na čtivosti a příběhu na realističnosti pouze přidává. Rozhodně se pustím do dalších dílů. Podle toho, co jsem slyšel jsou první 2 díly spíš jakýmsi prologem k těm pozdějším, tak jsem zvědavý.

Duirin  | **** 13.12.2010 00:49

Gateway je psán retrospektivně formou sezení Robinetta Broadhead u psychoanaly­tického počítače Sigfrieda von Cvoka, které jsou v knize prokládany skutečným dějem o tom, jak si Robin vedl na Gateway. Přiznám se, že tato forma vyprávění mi příliš nesedla a několikrát jsem se v těchto částech knihy těšil, až setkání s „cvokařem“ skončí a děj se opět posune dál. Důvodem také bylo to, že je jasné, že Robin má nějaký problém, ale dokud se děj na Gateway nedostane dostatečně daleko, tak čtenář příliš netuší, co je to za problém.
Nyní už ale konec negativismu, rozhodně to není důvod k zavrhnutí knihy, protože psychoanalytická sezení nejsou příliš dlouhá. Naopak popis Gateway mě zcela vtáhl do prostředí asteroidu a plně jsem chápal obavy a problémy hlavních hrdinů, které řešili. Robin ve mě od počátku vyvolával pocit, že jde o obyčejného člověka, ba i trochu zbabělce (i když pak by se asi těžko vydal na Gateway), což hodnotím kladně.

Majkl  | ***1/2 15.08.2011 07:25

Nuž, aj ja som dočítal a podobne nepociťujem nadšenie. Gateway je dobrým románom, ale číslom jedna pre mňa ostanú Obchodníci s vesmírom. Som mierne sklamaný, pretože očakávania boli iné od skutočnosti. Máme tu dve dejové línie – jedna je psychoterapiou Robinetta Broadheada a v druhej sa odvíja príbeh až k udalosti, z ktorej sa Rob chodí k Sigfrídovi vykecať. (Mimochodom, čo sa týka diskutovanej psychológie, jej silu – či dôvod na jej vychvaľovanie – vidím v psychoterapii, ktorá Freudovou psychológiou len srší. Robinette je len dobre napísaný zbabelec, ktorý u mňa pri postupovaní dejom strácal aj tie posledné bodíky sympatie.) Preto som v línii z minulosti čakal trochu viac objavovania, napätia a výprav. Autor si však vybral arogantného zbabelca a sebca za hlavnú postavu, a tak radšej opisuje prostredie Gateway, fungovanie objavovania planét a sexuálny a flákačský život Broadheada, majstra v prokrastinácii. To, na čo som čakal od začiatku románu, prišlo až v záverečných dvoch-troch kapitolách. Celkovo neľutujem, že som román čítal, mierne sklamanie pramení z očakávaní, ktorých som sa nedokázal zbaviť, a môžem si za to sám (he, tu je dôvod na terapiu :)), ale práve naopak od niektorých čitateľov, ďalšie diely budem niekedy v budúcnosti čítať. S krátkym odstupom času zrážam hodnotenie o niečo nižšie.

Martyrius  | ****1/2 23.08.2011 12:36

Tak musím říct, že po přečtení prvních stran jsem pro zajímavost šel na legii.info (kde jsou komentáře), abych se ujistil, že ten blbej nejsem já. Nejsem, nebo aspoň ne v tomto. Děj knihy je totiž ve dvou časových rovinách, před a po jisté události.

Ta rovina „po“ je u robopsychiatra, který je sám fakt „Cvok“. A to doslova. Jenže hrozilo, že z těchto částí zmagořím i já. Co je ale divné je, že jsem je nakonec začal mít rád. Ale až nakonec, ne ze začátku.

Nosná síla stejně byla v prozkoumávání Gatewaye a zajímavých cestách do okolních soustav (okolí může být pár tisíc světelných let a nebo Alpha Centauri, vzdálené 6 SV L). Je zkrátka něco magického na průzkumu cizích soustav v podmínkách, které autor nastavil (blbé hoši, je to blbé), zvlášť tím stylem jak autor píše.

A ta všeobecná nihilističnost, vše je marné, je moc lidí a umřeme. Tedy oni umřou. Většina obyvatel je přeci .......

A tak konec, to byla krása. Nebeská. Hvězdná. Šokující a také silná. Jak tam bylo někde zmíněno, při pohledu na tyto obrovské vesmírné síly člověk ani nemá strach. Je to moc velké na to, aby to strach pochopil.

michalb  | **** 30.11.2013 20:47

Kniha je vypravena ve dvou casovych liniich. Ze zacatku me linie se Siegfriedem trochu stvala, ale postupne jsem si zvykl. Druha linie o Gateway mi prisla proste…super. Clovek to musel proste hltat – trochu mi to pripominalo Setkani s Ramou od Clarka, ale tady je to okoreneno o to, ze lide se snazi ty mimozemske technologie opravdu pouzivat (a maji tu moznost). Z psychologickeho hlediska se mi zdali nektere …projevy… hlavni postavy uz trochu pritazene za vlasy, ale to byly detajly (jak daleko asi odleti clovek, ktereho uhodite v 1/3 gravitaci? nez se k nemu dostanete, to uz mozna stihnete trochu vychladnout.. :) ). Rozhodne stoji za precteni.

avatar2  | *** 04.05.2017 17:03

Jsem o něco méně nadšen než ostatní. Jasně, kniha je napsaná dobře (vlastně by docela dobře fungovala i jako filmový scénář), co mi ale celkem vadilo je totéž, co mi vadí třeba i u Heinleina – užvaněnost, rýpání se v citech a emocích, příliš mnoho zbytečných dialogů. Málo reálného děje, noho mluvení. Ale ano, kulisy jsou výtečně a svět má velký literární potenciál.

Dilvermoon  | ****1/2 08.03.2018 18:45

V hard sci-fi se obvykle s hlubším ponorem do psychiky hrdinů nesetkáváme, Gateway je však do jisté míry výjimka. A to nejen z toho důvodu, že děj přítomný se odehrává na gauči u cvokaře a podstata knihy (asteroid Gateway se zaparkovanými loděmi záhadných Heechee a výpravy pomocí těchto lodí k těžko odhadnutelným cílům) je již minulostí. Hlavní postava Robinette Broadhead (překvapivě muž, i když nechápu, proč Pohl tohle vymyslel, význam pro knihu nula) je velmi obyčejný, žádný hrdina, jeho motivy jsou zištné, má pud sebezáchovy a nehledí s jasným zrakem někam do neprobádaných končin vesmíru. Tímto je podobný velké většině obyčejných lidí. Samotná myšlenka kosmických lodí na neznámém principu, z nichž každá letí za neznámým cílem a prospektorství vypadá spíše jako ruská ruleta, se mi moc líbí. Prospektoři sice nejsou osvícení hrdinové, jde jim jen o prachy, ale odstartovat odvahu rozhodně vyžaduje. Ovšem potenciální zisk je velký. Potud vše v pořádku, ale překlad (Laser 1993) není nic moc. Především jsem na několika místech byl zmaten, protože to nedávalo příliš smysl. Naštěstí tu je vydání v Tranzitu (že prý pirátské, ale nevím), kde mi překlad připadá lepší a po nahlédnutí jsem si ujasnil i ona WTF místa.

Gaarq  | **** 08.06.2019 08:21

velmi rozporná kniha. robinette broadhead je jedna z nejotravnějších a nejpitomějších postav, jaké kdy osídlili sci-fi (kterou jsem četl). od toho se asi odvíjí přítomnost psychoanalytické vyprávěcí roviny, která pro středoevropana střední generace hraničí na jedné straně s naivní pitomostí a na druhé s únavnou a hlavně bezvýchodnou užvaněností (analýza latentních homosexuálních sklonů skrze maminku strkající synkovi do konečníku teploměr – oh, my). kdyby se tyto části přepsaly, i ten robinette by byl snesitelnější. takhle oceňuju především skvělý nápad s híčí a branou, docela dobrý popis představy američana ze sedmdesátých let o soukromém biznisu v objevování vesmíru (všude se hulí cíga nebo tráva, všichni chlastají a šoustají o sto pryč, i na lodích). když jsem knihu četl před 26 lety poprvé, docela jsem ji hltal, znal jsem obchodníky s venuší a bavilo mě to. tehdy jsem asi RB zkousnul snadněji, i když si ho jako pitomce pamatuji dobře. takže tři astry za příběh (pohl píše strašně nijace, je to jako neosolená polévka, která sice vypadá fakt dobře, ale chutná o poznání hůř) a jedna za kongeniální nápad.

ps. chápu, že gateway zůstal asi kvůli autorským právům a heechee kvůli zvyku, ale pokusy slovo híčí skloňovat mě docela pobavily.



WebArchiv - archiv českého webu