kniha » Cesta králů
v Top10 4 | chce si přečíst 18 | chce mít v knihovně 7 | má v knihovně 41
hodnotilo: 55
94%
Cesta králů

Brandon Sanderson

Cesta králů

série: Archiv Bouřné záře
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy

originální název: The Way of Kings
originál vyšel: 09/2010

vydání: Talpress (web) 2012; Talpress (web) 2012

odkazy: 3x [recenze]


Komentáře:
snop  | *****

Sanderson, jak ho zname a jak ho mame radi. Tedy propracovany, fantasticky svet a (az nekdy prilis technicky) system magie, vytecne propracovane postavy, pomalu plynouci dej, napsany prijemnym jazykem s celkem dobrym prekladem (par chyb se najde, prekvapive vetsinou v rodu pridavnych jmen, coz je nezvykle, nekdy taky uhodila do oci nestalost pouzivani spisovneho a hovoroveho jazyka, ale jinak to je vysoky nadprumer).

Kniha ma nekolik dejovych linek.

Sledujeme jednak ciny osudem ponekud stihaneho plebejce Kaladina, ktery naplnuje ideal „hrdiny“ (Richard u Goodkinda ci Garion u Eddingse, hrdina umi lidi inspirovat, sam se potaci v nejistotach, ale stejne vime, ze jednou z neho bude ubermensch), velkoknizete Dalinara a jeho syna Adolina (Dalinar jako archetyp posledniho spravedliveho mezi jinak zkazenymi patriciji, povahove takovy Elanius nebo Abercromibeho Curnden Dávič) a chude patricijky Šalán (archetyp „chci udelat svinarnu, ale kdyz ono me to vtahuje a meni“ – zde si asi nevzpomenu na zadnou konkretni postavu, ale ruzne ty setupy ala – zde pouze strukturalne – „vsadim se, ze svedu holku, a jejda, najednou jsem po usi zamilovan“ jsou celkem standardni). Krome techto linii jeste sledujeme v „mezihrach“ (kniha ma 5 knih a 3 mezihry, 5. kniha je konfuzni) prihody „vraha bez vlastni vule“ Szeta a nespojite prihody jinak celkem nedulezitych lidi, ktere nas nenasilne uvadeji do sirsich souvislosti sveta Rošáru.

Z vyse uvedeneho je patrne, ze postavy nejsou nijak zvlast originalni. Kazdou z nich jsme cetli uz mnohokrat, u kazde vlastne vime, jak se nakonec zachova a jak to s ni (ramcove) dopadne. Sandersonuv um spociva v tom, podat to presne tak, jak ocekavame, a pritom to ozvlastnit… je to neco jako „fakt dobry gulas“. Je to gulas, je to to, co jsme si objednali a co ocekavame, ale nad to je to jeste trochu vic.

Jak toho dosahuje? Nejvice asi tim, ze se dusledne drzi toho, ze nic nevysvetluje. Vse, co autor chce, abychom vedeli, popise pribehem, pripadne obrazkem (kniha ma celkem dost ilustraci, ale ne onech „verneovskych“ ala „,Cože? Před námi je ledovec?' vykřikl Stephenson“, ale ciste mapky, vynatky z „knih“ a technologicke a biologicke nakresy ala Haeckel).

To ma vyhodu, ze z nas autor nedela debily, na druhou stranu nekolik nevyhod. Jednak se ani zdaleka nedozvime vse (coz vzhledem k planovanemu rozsahu nevadi), jednak i tak je autor nucen delat ruzne mezihry, flashbacky, dokonce zapojuje i halucinace! To dej ponekud trha, a kdyz k tomu pripocteme klasicky problem vice dejovych linek (jednu mate mnohem radsi nez ostatni a nemuzete se dockat, kdy konecne bude na scene zase Gandalf), docela to ztezuje cteni.

A zde je nutne opet vyzdvihnout to, ze vetsina postav neni prilis originalni, protoze archetypalni. Totiz zadna linka neni takova, ze by se nedala vystrihnout a vydat jako samostatna, zajimava kniha. Vsechny takto funguji, doplnuji se pouze v tom, ze jako celek vytvareji ramec (dokonce se i nekolikrat prekryji a my cteme popis tehoz ze dvou pohledu).

V tom je Sandersonova genialita asi nejvetsi. My vime, ze se vsichni ti hrdinove setkaji. My vime, ze to smeruje k jednomu bodu krize. Ale zatimco u jinych knih se toto stane prilis brzy nebo naopak prilis pozde a vypomahaji si ruznymi nahodami a rekvizitami z kostymnich frasek, Sandersonovi se dari vytvaret pevny logicky ramec a nenecha hrdiny setkat ani drive, ani pozdeji, nez je to z logiky deje a rozhodnuti hrdinu (kteri nejsou hrdiny tragickymi, nesmyka jimi osud ani nahoda) nutne. Ostatne sam si to uvedomuje a naznacuje usty sveho harlekyna – „nejdulezitejsi je vcasnost“. Tim se mu dari vytvaret podobny pocit „negativni entropie“, jaky zname treba z Revenge of the Sith.

Sanderson pry planuje deset knih. Vydrzi mu pribeh na vsech deset? Bohuzel, trochu pochybuji, leda by zmenil hrdiny. Tak, jak je to rozjeto, bych to videl tak na trilogii. Ale mozna se mylim.

Nakonec jeste vyzadane srovnani s Martinem (Eiriksona necetl jsem): Martin ma mnohem vice postav a neda se mu verit, ze vi, kam s dejem smeruje. To u Sandersona nehrozi. Sanderson ma taky mnohe vic propracovany svet. U Martina moc o svetu nevime, coz kdyby uz toho nenapsal tolik a neuzavrel to tak dlouhou odmlkou, mohli bychom si myslet, ze se to jednou dozvime. Takhle (pisu bez znalosti A Dance with Dragons) tomu opet nelze moc verit. Zatimco Martin pusobi dojmem zamotaneho chrchle kabelu, Sanderson vypada jako korenovy system stromu. Co se tyce jazyka a propracovanosti postav, jsou na tom ale podobne. Sanderson je pro me citelnejsi.

Romison  | ****

Tak snop uz toho rekl asi hodne, tak ja jen dodam, ze se mi to libilo vcelku, nebylo to spatny, zase zajimavej svet se zvlastnim fungovanim magie a jinych veci, trosku nechapu jak z toho chce udelat 10 dilu, ale uvidime, asi az se budu nudit, tak zkusim i dalsi. Vyjednavac me bavil vic pokud me pamet neklame, ale zaver knihy to na ty 4 hvezdy dotahl :)

michalb  | ****

Sanderson je pro me takovy zvlastni autor. Na jednu stranu ma originalni napady, dokaze vytvorit technicky propracovany svet, systemy magie a dokaze napsat a zakoncit pribeh tak, ze dava smysl. Na druhou stranu jsou jeho pribehy predvidatelne a obcas tomu, co se tam deje, moc neverim (napr. ten zpusob valceni na tech plosinach s temi mosty – ja teda nejsem zrovna valecny strateg, ale cele to technicke fungovani tech konfliktu mi pripadalo notne pritazene za vlasy). Pokud se ale presto clovek dokaze prenest, ceka ho spousta stran zajimaveho fantasy, ktere se dobre cte.

SONP  | *****

Tak! A po hodinách a hodinách večerního posilování s touto bichlí to mám za sebou. Byl to opravdu parádní začátek fantasy série a asi jeden z nejlepších, co jsem četl od dob seznamování s Tolkienem. Sanderson mne uchvátil možná ještě víc než G.R.R. Martin – jeho sága je oproti Písni ledu a ohně výrazně méně špinavá a výrazně více magická. Autor vytvořil propracovaný magický systém, geografii, historii a mytologii a současně to vše nenaklonoval odjinud.

Šíře příběhu je opravdu epická a děj se někdy šine kupředu tempem obřího korýše „čaly“, která přišla o nohu. Dokud se nebojovalo, neměl jsem s tím problém, ale toto tempo mi trochu začalo vadit u bitevních pasáží v závěru knihy. Zapomeňte na Návrat krále a na bitvu na Pelennorských polích popsanou na pár stránek. V bitvách „Cesty“ se čtenář dozví vše o každém bojovém přesunu a každém úderu meče, ale naštěstí i o každé bojovníkově myšlence a pochybnosti (takže z toho není klasická akčňárna dnešních dnů). Hodně mne také čas od času zatahal za oční řasy jinak příjemný překlad, který z neznámého důvodu do spisovné řeči vkládal nespisovné tvary přídavných jmen.

Kniha celkově úžasná, jen několik jednotek procent srážím za rozvleklost bitevních pasáží a také za to, že autor už na začátku inzeruje nekonečnou sérii 10 (!) knih, což mne trochu odpuzuje, protože nevěřím, že v takovém kvantu se dá udržet vysoká laťka, nasazená prvním dílem. 96%

trudoš  | *****

Bez legrace, těch devět set stran textu představuje teprve prolog. V jedné dějové linii sledujeme osudy šlechtičny, která se z vlastních pohnutých důvodů snaží proniknout k princezně archeoložce. V další prožíváme příběh muže, jenž si musí projít peklem, aby mohl chránit ty, kteří se v pekle teprve ocitli. A v poslední linii nahlížíme do politických hrátek vládnoucích rodů, které několik let vedou válku, jejíž význam se už dávno vytratil. Tyhle tři linie však tvoří jen torzo eposu, který má všechny předpoklady vstoupit do dějin žánru.
Silnou stránkou Brandona Sandersona je nápaditá imaginace, kterou do zdánlivě vyčerpaného žánru dokázal přinést. Takže prakticky vždy si u něj můžete být jisti třemi věcmi – originálním světem s propracovanou magií, jednoduchou, ale silnou zápletkou a závěrem, který vás přinutí přehodnotit vše, co dosud autor servíroval. A tohle všechno, plus třináct dalších věcí, obsahuje i Cesta králů, jeden z nejlepších a nejklasičtějších fantasy románů současnosti.



WebArchiv - archiv českého webu