Václav Holanec
Herci
Kategorie: povídková sbírka - alternativní historie
vydání: Knižní klub (web) 2012
odkazy: 1x [recenze]
- Komentáře:
-
Gaarq | **** 11.11.2012 09:21
kniha herci je de facto povídkovým románem, sestávajícím se ze tří povídek se stejným základním obsazením lidmi, místem i základním dějem (praha, činohra, realizace hry faust, soubor a spřízněné postavy – kočař, pilar, nebřenský, bednář, meixner, mildner, vroblová, luskačová, lída atp.), ale oddělené časově na tři segmenty (1946–1950, 1950–1956, 1956–1960), každý z nich v jiné alternativní historii. všechny mají ale něco stejného, dochází k mocenským posunům, totalitní a demokratické síly bojují o převzetí otěží režimu na území dnešního česka.
autor mě překvapil touhle originální kompozicí díla a to velmi mile, jeho postřehy o charakterech a jejich uplatnění jsou trefné a logické. často předvádí velmi hluboký vhled do psychologie a dokáže z toho vyvozovat zajímavé závěry.
po stylistické stránce, autor hodně obětoval z vypravěčství svému záměru konfrontovat tytéž lidi různým podmínkám. jeho sloh je strohý až vypadá povrchně, popisný až běda. vyhýbá se jak čert kříží jakýmkoliv atmosférickým popisů (což je funkční, ale nepříjemné), jakémukoliv autorskému humoru (pokouší-li se o humor postavy, jde spíše jen o autorské zesměšnění využívání humoru jako psychologické zbraně) a pokud není čtenář skutečně fanda psychologických analýz, příběh zase taková sláva není.
tím se dostáváme k oněm alternativním historiím, které čtenáře SF mohou na knize zaujmout, možná především. nu, dalo by se polemizovat s mnoha body zvratu, které autor postuloval, ale nejde o žádné drama. autor se obecně v historii pohybuje celkem jistě, nicméně tlak na ustavení takových podmínek, aby mohl příběh napsat, ho často nutilo k nepříliš uvěřitelným kontrafaktuálům (zvláště v druhé povídce).
nevím, šlo-li to napsat lépe, autor si dal těžký úkol a zhostil se ho se ctí. mezi českými autory je to rozhodně zjev takřka zázračný.
