LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Sergej Lukjaněnko

Nová hlídka

série: Hlídka
díl v sérii: 6

Kategorie: fantasy

originální název: Новый Дозор [Novyj dozor]
originál vyšel: 2012

vydání: Triton (web), Argo (web) 2012

odkazy: 1x [ukázka], 3x [recenze]

Komentáře:

Gaarq  | **** 29.10.2012 17:38

jeden by čekal, že šestý díl bude nastavovaná kaše. ale lukjaněnko ukázal, že je to dobrý spisovatel, takže i přes některé výhrady, jsem spokojený.

to dobré na nové hlídce je další prohloubení chápání světa magie a šera, další rozmělnění zdánlivě černobílého, pardon, temno-světlého schématu. autor se převážně soustředí na dialogy a vnitřní úvahy a celkem mu to, hlavně dialogy jde; jsou svižné, vtipné, obsažné. dialog antona s lasem a pak s dopravním policajtem patří k tomu nejlepšímu. také hlavní námět je fajn. lukjaněnko není pisálek prvoplánových dobrodružek, takže se snaží vnášet do díla druhý plán. podle mého celkem úspěšně.

teď to špatné. ukecanost v pasážích, kde zvítězila autorova široká, světabolná ruská duše, zvláště politické úvahy. jalové tlachy, ze kterých se jednomu protáčí panenky. navíc taková ta podivná ruská nerozhodnost – na jednu stranu opozice je zlá, protože o rusku mluví ošklivě, na druhou stranu je tu zlá, prohnilá moc, která rusko ničí. rusko, jako abstraktní úhel pohledu, který dovoluje autorovi plácat nesmysly na vše strany.

tak či onak, příběh dobrý, napsáno dobře, jen příště míň politických blábolů.

Ruffy  | ****1/2 04.11.2012 14:49

Prozkoumal jsem pravděpodobnostní linie a mohu předpovědět, že pokud se vám líbily předchozí knížky, bude se vám líbit i pátý díl (počítám jen knihy od Lukjaněnka). Nejedná se o proroctví, jenom o předpověď.

Nová hlídka se kvalitativně drží na úrovni, avšak nepřináší nic extra nového. Série si jede ve vyjetých kolejích a tak nějak se dá čekat, že dříve nebo později se dočkáme Další hlídky.

Antona tentokrát potrápí proroci, proroctví a záhadná bytost zvaná Tygr. Kniha má však daleko širší záběr – Lukjaněnko se dotýká opět vztahu lidí a Jiných, dobrem a zlem. Trochu více se zde také zabývá podstatou šera. Jak je dobrým zvykem, nic není úplně jasné a mnohá vysvětlení přinášejí ještě více nových otázek.

Nová hlídka je důstojným přírůstek do série – avšak nic víc, nic míň. Jízda nekončí a snad se další hlídky dočkáme dříve, než za sedm let. Prostoru pro nové příběhy je zde stále dost.

Jossie  | **** 24.01.2013 13:49

Nová hlídka je fajn, jen tady Lukjaněnko trochu moc filozofuje. Ty jeho úvahy zabírají čím dál větší část knih a musím říct, že mě moc nebaví, tak snad nepůjdou další hlídky tímto směrem. Tygr byl fajn, zapojení lidí také.

Roggy  | ****1/2 12.02.2013 09:34

Předchozí díly jsem četl před lety, takže už si toho moc nevybavuji, ale i tady na mě dýchl závan toho, co se mi na hlídkách líbilo. Sice už to není taková pecka, jako když jsem četl první knihu, ale zároveň necítím jakoukoliv únavu nebo nastavování kaše a tak. Na to, že to je x-tý díl, prostě paráda.

epco55  | **** 11.02.2015 09:22

Lukjanenko opat vstupuje do rieky do ktorej uz vstupil viac krat. A rieka to je ta ista a predsa o kusok ina. Je tu Anton so svojou rodinou, su tu skoro vsetky zname postavy a casto sa odkazuje na veci minule. Nastastie Lukjanenko pracuje velmi pekne s tym co uz napisal a nadstavuje na to nove poschodie pozostavajuce z novych pristupov k uz citanemu a ich posuvaniu k novym zaverom a dejovim zvratom. Na stranu druhu je tu stale Siroka Ruska Dusa, ktora sice bola vzdy nedielnou sucastou serie o Hladkach ale narozdiel od deja a mytologie je fylozofovanie o Rusoch a Rusku stale na rovnakej urovni a stale rovnako otravne. Pravdepodobne si je toho vedomi aj samotny autor a v jednej pasazi prekvapivo na tuto temu vtipkuje. Na nestastie uz spomenute uvahy zasahuju aj do konania hlavneho hrdinu, ktory potom nevidi to co je zjavne a premysla a kona ako Iny 7-mej kategorie a nie ako Najvyssi.

Speedemon  | **** 04.01.2017 08:10

Po opravdu dlouhé době jsem se vrátil do světa Hlídek a neměl jsem žádný problém se začtením. Autor píše opravdu srozumitelně a svižně. Oproti minulým dílům mi Nová hlídka přišla přehlednější bez nějakých větších zamotání (i když ke konci se začnou objevovat plány v plánech atd). Ani to filozofování mi nevadilo, bylo servírováno s lehkostí a autor si párkrát vystřelil sám ze sebe. I když byla možnost tuto sérii ukončit definitivně tak se tak nestalo a vidím že existuje už i další díl Sixth Watch. Tak snad jej brzy někdo přeloží.

MirabelkaP  | *** 29.01.2017 11:54

Nevim, nevim… začátek super, návrat do světa hlídek, čtivé, vtipné… ale druhá polovina me spíš nebavila, věčné Antonovo filozofování, pomalejší tempo… celkově na mě Anton působil jako velice lehce zmanipulovatelný a krapet jednodušší Jiný :-) jinak příběh povedený ale se vším tím filozofováním nakonec působil zbytečně rozvláčně…

Methat  | **** 09.02.2018 17:22

Lukjaněnko ma dokázal príjemne prekvapiť tým, že v šiestom diele z Hliadky stále ukazuje niečo nové, čo tu predtým ešte nebolo. A zdá sa mi, že konečne konflikty a zápletky začínajú mať globálny charakter, pretože vrcholy v predchádzajúcich knihách mi prišli ako také menšie „potýčky“. Konečne sa dozvieme, čo šero vlastne je a väčší priestor dostanú aj proroci. Jeden bod som stiahol pre prílišné filozofovanie a zbytočné kecy okolo (keď Iný cestovali). Koniec zostáva v napätí, čitateľ nevie, ako sa skončí, či Sergej definitívne uzavrie túto sériu.

trudoš  | **** 27.08.2018 21:28

Na úvod je třeba říct, že po lehce nevyvážené Poslední hlídce, kde bylo víc balastu (i když čtivého) než aktivní zápletky, je první třetina Nové hlídky jako hrnek poctivého turka hned po ránu. Nastartuje a donutí zbystřit pozornost. Sergej Lukjaněnko přichází s neobehranou hrozbou, o které nejen že nikdo nic netuší, ale jejíž pohnutky jsou pro všechny zúčastněné naprostou záhadou. Bohužel, jak je celá ta báječná rozehrávka narvaná tajemnými motivy, s dalším vývojem událostí už to tak slavné není, protože se vše vrací do starých kolejí. Tedy klasické Antonovo filozofování o podstatě dobra a zla, bodré disputace s kolegy i nepřáteli nad stavem společnosti a průběžné přehodnocování hlavního problému, aniž by se vlastně dělo něco smysluplného. Má to spád, o tom žádná, a postavy často mluví člověku přímo z duše, jenže už to není to staré akční čtení, kde konec každé jednotlivé části nakopnul pointou do rozkroku. Je to jen nostalgický návrat mezi něco důvěrně známého, ale dějově vyčerpaného.