kniha » Běsné město
chce si přečíst 1 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 15
hodnotilo: 19
79%
Běsné město

Dana Rusková

Běsné město

Kategorie: fantasy - povídková sbírka

vydání: Straky na vrbě (web) 2012

odkazy: 6x [recenze], 1x [info]


Komentáře:
Gilbert  | ****

Příjemné překvapení, knihu jsem si pořídil takříkajíc naslepo a koupě rozhodně nelituji. Jde o povedenou městskou fantasy se zajímavým hlavním hrdinou (konečně žádné soukromé očko, ale řadový policista, byť s tajemstvím, které nakonec vyjeví jak významnou osobou ve skutečnosti je). Osobně bych knihu označil jako povídkovou sbírku, kdy jsou jednotlivé povídky spojené osobou hlavního hrdiny (byť ve dvou z nich vystupuje jako vedlejší postava) v nichž se o Brrně a jeho obyvatelích stejně jako o Sankovi samotném dozvídáme stále víc. Závěr poslední povídky je docela nekompromisní, přesto bych byl rád, kdyby kniha byla prvním dílem delšího cyklu (přeci jen, dle mého toho o Sankovi a Brrnu zůstalo dost nevyřčeného).

Svarec  | **

Hm, když tak čtu ty pochvalné ódy, tak nevím jestli je se mnou něco špatně, ale mě ta kniha prostě ukrutně nebavila. Byl jsem schopný přečíst tři povídky, na čtvrtou už jsem neměl sílu. Jediný důvod, proč hodnotím dvěma hvězdami, je ten svět, který mi přišel vcelku zajímavý. Jinak ale prostě nic. Necítil jsem tam žádné emoce, žádné napětí, postavy a jejich osudy mi byli úplně volné, akčnější části mě nechávaly zcela chladným. Prostě mi vůbec nesedl způsob, jakým je kniha napsaná. Inu, sto lidí, sto chutí, tohle fakt není kniha pro mě.

furunkl  | ****1/2

Přesto, že jsem ortodoxní Pražák, užíval jsem si vynalézavou práci s češtinou. Vlastně moravštinou. Vlastně brněnštinou. Nebo češtinou s brněnskými výrazy. Nebo…Vlastně.­........ Prostě osvěžující čtení.

trudoš  | ***

Dobrý nápad, nečekaně však minimálně využitý. Přitom samotné povídky Dany Ruskové nejsou špatné, jen se ve většině případů odbudou bez valného smyslu. A ač má kulisy magického Brna autorka moc hezky zpracované, krátký rozsah jednotlivých textů jí brání je výrazněji představit.
Po detektivní stránce nechybí příběhům nápaditost, jak dokládají například povídky Umění zla či Vzdušné zámky. Pouze se víc než na kriminální vyšetřování soustředí zápletky na fantastično a výsledek tak zůstává nějak mezi – ani to, ani tamto. Přesto nelze spisovatelce upřít talent, vzhledem k tomu, že většina vyprávění je tvořena jakoby myšlenkovými pochody ústředních představitelů. Přitom se účel pro uměleckou formu nevytrácí a nechybí ani jistá dávka napětí. Opomenu-li tak nedotažené charaktery postav, které chvílemi působí až úsměvně, nejvíc ze všeho mě mrzely předvídatelné finiše. Celku by proto možná slušela spíš románová forma s koncem a začátkem, než sbírka drobtů, neobsahující v důsledku nic zásadního.



WebArchiv - archiv českého webu