Paul James McAuley
Hvězdná svatyně
série: Sága o Konfluenci
díl v sérii: 3
Kategorie: sci-fi
originální název: Shrine of Stars
originál vyšel: 09/1999
vydání: Laser-books (web) 2001
odkazy: 2x [recenze]
- Komentáře:
-
Madam Brbla | *** 07.08.2015 17:30
U druhého dílu „Ságy o Konfluenci“ jsem předpokládala, že budu mít problémy dokopat se k dočtení trilogie. To se také potvrdilo, „Hvězdnou svatyni“ jsem se přinutila popadnout vyloženě proto, abych měla z krku jeden čtenářský rest, než zase stihnu zapomenout děj předchozích dvou částí. Bohužel určité obavy až nechuť byly na místě.
Yamamanama putuje rozmanitými světy, prostorem i časem, někdy je pouhou loutkou v rukou ostatních, jindy všemocným hybatelem děje. Jeho schopnosti jsou jaksi kolísavé; navzdory vyloženému zbožštění hlavního hrdiny není jisté, kdy od nepřátelských mocností schytá na budku, kdy problémy zvládne s prsty v nose, nebo kdy se mu dostane vnější pomoci ve stylu deus ex machina. Zrovna tak je těžko odhadnutelné Yamovo duševní rozpoložení: chvíli je to fracek plný pochybností, o pár stran později je náhle vyrovnaný a moudrý jako Ježíš a tak pořád dokola. Jakkoliv mi tato postava k srdci nikdy nepřilnula, tápající mladík z prvních dvou dílů byl přece jen sympatičtější.
Tvorové kolem hlavního hrdiny se střídají rychleji než klienti mimořádně laciné a atraktivní prostitutky, dlouhodobější stálicí je pouze věrný sluha Pandaras. Ani zde se tedy čtenář nedočká záchranného kruhu v podobě nějaké sympatické osoby, které by bylo možné držet palce.
Prd platná je McAuleyho imaginace v tvorbě prapodivných sci-fi světů, když mě pohádkovou mytologií zavánějící zápletka (plná zkratek) a její protagonisté nechali úplně chladnou. Kdyby se ten chlad projevoval fyzicky, ráda bych v těch zku… zatracených vedrech nasázela i plnou palbu hvězdiček. Takto se s Konfluencí loučím poněkud rozladěná. Každopádně mi z paměti nezmizí: zůstane tou knihou, při jejíž četbě jsem začala rodit. 55%
