LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Dan Simmons

Továrna křiváků

Kategorie: sci-fi - alternativní historie

originální název: The Crook Factory
originál vyšel: 1999

vydání: Plejáda 2012

Komentáře:

avatar2  | ***1/2 10.03.2013 16:41

Simmons zde podle mně opět nepřekročil stín svých nejlepších knih (Terror, Drood). Jak u něj v poslední době bývá zvykem, vybral si reálnou historickou postavu (Hemingway) a vytvořil kolem něj špionážní drama z druhé světové války. Což o to, nečte se to špatně, ale chybí tomu nadstavba, něco navíc, co z knihy děla mimořádný zážitek. Zde se utápíme v názvech a zkratkách všemožných rozvědek a v kubánských reáliích, což mi přijde na mistra málo.

Dilvermoon  | **** 20.03.2013 20:07

Fáze gravitace dejme tomu byla alternativní historie, popisovaly se tam věci, které se v té době opravdu staly jinak. Továrna křiváků je něco jiného. Nelze říci s jistotou, že „tohle se nestalo“. Reálně existující osoby, historické události, organizace. Svět zpravodajských služeb má tu vlastnost, že dobrat se pravdy bývá těžké, ne – li nemožné. Takže kdo ví, co nám to tu Simmons popisuje…

Tentokrát jde opravdu o čistě špionážní román, jehož vyznění je poněkud kontroverzní a doufám, že opravdu jen fiktivní. Určitě je výhodou orientovat se v pojmech z války typu Abwehr, SD nebo různých názvech zpravodajských služeb spojenců. Konkrétně toto autor příliš nevysvětluje a sám jsem musel párkrát vyhledat, o co přesně se jedná. Rád bych knihu porovnal s jinými od Simmonse, ale bohužel. Jde opět o nový žánr a tak to nedokážu. Snad pokud budu vnímat jen čistě emoce – tak spokojenost s napínavým a propracovaným příběhem velká (i když v jedné akční pasáži trochu vázla logika, to je fakt), zápletka zamotaná a řádně rozmotaná, ale vyloženě fascinace se nedostavila. Pokud jde o redakci, tak dokonalosti opět ani zdaleka nedosaženo.

trudoš  | ****1/2 21.11.2017 06:02

Ne tak zábavné a strhující jako třeba Drood nebo Páté srdce (v rámci Simmonsových poct literárním velikánům), ale pořád skvělé. Ovšem mluví ze mě nadšení z autora jako takového, takže berte můj názor s rezervou. Já si ale nemůžu pomoct, tahle pseudoživotopisná díla sedí k Danu Simmonsovi asi nejvíc. Vedle dokonalé atmosféry doby a zajímavých poznatků z historie dokáže uhrát mysteriózní zápletku a ještě jako bonus věrně vykreslit psychologii hlavních i vedlejších postav. Osobně by mě vážně zajímalo, co by na to řekli sami aktéři, kdyby vstali z hrobů a mezi pojídáním mozků vyděšených civilistů by si o pauzách střihli jednu z jeho knih. Aneb Jak si nezahrávat s nemrtvými.
Tentokrát ovšem spisovatel upustil od fantastiky zcela a rozehrál čistokrevný špionážní román, v němž vzdává hold jak samotnému žánru, tak především Ernestu Hemingwayovi. A i když se chvílemi možná moc rozepisuje v disputacích, díky čemuž akce přijde ke slovu málem až v závěru, pořád jsem si Továrnu užil se vším všudy.