LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Alfred Bester

Hvězdy, můj osud

Kategorie: sci-fi

originální název: The Stars My Destination
jiný (obecně známý) název: Tiger! Tiger!
originál vyšel: 1956

vydání: Laser 1992; Laser-books (web) 2011

odkazy: 5x [recenze]

Komentáře:

Ciselnak  | ***** 22.08.2007 18:59

Tahle knížka mě naprosto fascinovala a byl jsem jí dokonale unešen. Děj má bezvadný spád, je plný zvratů a nikdy nenudí. Gully Foyle, na začátku příběhu nevzdělanec schopný se vyjadřovat jen v jednoduchých větách, projde během příběhu pozoruhodným vývojem na jehož konci je z něho filozof, který „ví“ co je pro lidstvo nejlepší. K tomu ještě zlatý hřeb v podobě „promíchání smyslů“, kdy hrdina vidí zvuk… Tato scéna je neotřelá a jedna z nejoriginál­nějších a budu na ní ještě dlouho vzpomínat. Prostě spousta superlativů a já mohu jen vřele doporučit!!

Madam Brbla  | ***1/2 20.08.2008 10:32

Ve svém předchozím hodnocení (které jsem omylem smazala, každopádně vyznělo dost pozitivně) jsem se snažila přihlédnout k době, kdy byla kniha vydána a zaujala jsem shovívavější postoj, než bylo třeba. Po přečtení zhruba stejně staré knihy „Já, legenda“, kterou jsem hodnotila 80% a přitom se mi líbila mnohem víc, protože podstatně věrohodněji pracovala s lidskou psychikou a emocemi, musím přehodnotit svůj názor na „Hvězdy, můj osud“ a vůbec tvorbu Alfreda Bestera. 65%

Gaarq  | *** 28.11.2011 08:19

příběh jsem se pokoušel poctivě číst jak z pohledu moderního čtenáře, tak i čtenáře současného době vzniku. z toho druhého pohledu nelze besterovi upřít novátorství, alespoň v rámci žánru, protože z hlediska obecné literatury té doby nešlo o nic nového (grafická poezie/próza byla o 20–30 let starší a klasické drama o staletí). co se mi líbilo víc, to bylo novátorství žánrové – jeho vize společnosti, technologického pokroku a podobných jevů byla na míle daleko od toho, co se tehdy běžně psalo a skrývá skutečné novum. jenže tyhle pěkné vychytávky už nejsou pro mě futrované příběhem, který sám o osobě je tuctový, nezajímavý a nudný. skutečně jsem se snažil, a autor dokázal párkrát děj oživit, jenže pak zase sklouzl k trošku příliš hektickému vyprávění, které připomíná překotné líčení opilcovo – samé drama, všechno furt pryč ;), patos, siláctví, silné emoce… no zkrátka, pro mě nic zajímavého. závěr mě také neoslovil a tak pokud bester přiměl autory SF přemýšlet o příbězích nově, bez těch prehistorických žánrových klišé šílených vědců, lidožravých monster a chladnokrevných robotích zabijáků, tak mu patří místo na nebesích. v mé knihovně ale skončí v druhé řadě, protože ho hned tak znovu číst nebudu.

Phoenix  | **** 22.08.2015 18:51

Ve sci-fi se většinou setkáváme s kladnými hrdiny, kteří zachraňují svět/galaxii před těmi zlými. Tady se na nic takového nehraje. Náš hrdina je pěkný parchant, který se naprosto oprávněně naštval a hodlá jít přes mrtvoly, aby se pomstil. Cesta za pomstou je dlouhá a plná nečekaných dobrodružství a setkání. Příběh není příliš plynulý, co kapitola, to skok v čase a událostech. Na jednu stranu mi to připadalo rušivé, ale zároveň mě to udržovalo ve střehu, protože vždycky chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, kam příběh poskočil. Závěr byl možná příliš mnoho vykonstruovaný, ale když se člověk zamyslel, začala dávat spousta věcí smysl. Dílo je to komplexní a věřím, že během jednoho přečtení se nedá odhalit úplně všechno. Těším se, až se ke knize s odstupem času vrátím.

mato_klerik  | **** 11.02.2016 11:56

Výborné sci-fi, ktoré je veľkou inšpiráciou pre sériu EXPANZE. Čítal som starú verziu (s Maxonovou démonickou a skvelou obálkou) a páčilo sa mi aj bombastické vizuálne poňatie finále. Autor sa príliš nezapodieva technológiami, takže kniha takmer nestarne…

WugWugs  | *** 29.02.2016 22:03

Moj dojem z knihy sa menil – zo zaciatku „hm, okej“, pribeh sa rozbehol „toto je fajn az velmi originalne“, posledna tretina „kam sa to vsetko zenie a co je toto za bordel“. V prvom rade, nevyznie ako z roku 1956, spracovanie a napady vobec nezostarli (cyberpunkove naznaky fyziologickeho vylepsovania potesili). Mnohe vsak posobi velmi samoucelne, napriklad nizsie spominana synestezia ako vnimanie inymi zmyslovymi modalitami. Samoucelnost a absencia minimalne uveritelnej motivacie, ci nejakej psychologie postav je ustrednym problemom. Vsetky postavy, aj ta hlavna, akoby existovali vyslovene len pre napisane riadky. Zenske postavy sa nahodne objavuju a miznu, napokon celkom splyvaju a nic by sa nestalo, keby namiesto troch (4?) bola len jedna a ta ista. Zaver ako snaha dat vyznam a ponaucenie k transformacii postavy je ne-uveritelny az smiesny. Tri hviezdicky si vsak zasluzi (u mna objektivne 2.5*), cita sa dobre, 2/3 obsahu davaju zmysel, par originalnych napadov, velmi dobry zdroj pre zabavny hollywoodsky scenar. PLUSY – bura klise hrdina/nehrdina, citatelnost, spad, neotrele napady, nezastaral MINUSY – nepsychologia a velmi povrchova motivacia az absencia, samoucelnost postav i opisov, tazko uveritelny az umelo dopisany zaver

vincenThor  | ****1/2 01.08.2017 01:22

Nechápem prečo ľudia píšu, že sa knihu snažili čítať z pohľadu doby vzniku. Besterovmu vrcholnému dielu nechýba nič čo by nemalo aj moderné sci-fi. Vidím ho ako jedno z najpokrokovejších diel a to najmä v detailoch. (Dokonca tam bol opísaný prístroj, ktorý sa skladá z krištáľového plátu so železným okrajom na ktorý sa dá prstom kresliť – A keď sa objavili tablety v osemdesiatych rokoch v Star Treku bola to veľká vec…)Výborne premyslený príbeh, vývoj hlavnej postavy aj strhujúci koniec sú iba tými hlavnými z množstva kladou tohto príbehu. Alfred Bester sa týmto románom zapísal medzi špičkových sci-fi spisovateľov a vytvoril jedinečné dielo, z ktorého čerpajú autori nápady dodnes a ktoré si ešte viac zaslúži cenu Huga ako jeho „Zničený muž“.

trudoš  | ***1/2 24.09.2018 23:31

„Nic v sobě nemáš, můj milý Gully… Nic než nenávist a touhu po pomstě.“
„To stačí.“
S klasikou je občas ten problém, že s léty stárne. Sic výjimky potvrzují pravidlo, naneštěstí by šly spočítat na prstech jedné ruky. A zrovna Hvězdy, můj osud Alfreda Bestera do nich v mém případě nepatří. Ano, povídka by to byla parádní, ale jako román trpí vyprávění drobnými nešvary starých kusů. Je to podobné jako s filmem Dr. Divnoláska – téma je bez debat silné, ale provedení natolik spjaté s dobou, že na blockbusterovou komercí otupělého čtenáře může celek působit vyčpěle. Začátek, a následná parafráze na Monte Christa, se nese v duchu příjemné vesmírné dobrodružky. Bohužel o „pomstu“ přestane jít přibližně padesát stran před koncem, kdy už se řeší jen otázky takového kalibru jako život, vesmír a vůbec. Pro české čtenáře pak může být zajímavá (v některých motivech) podobnost s Krakatitem Karla Čapka. Před dvaceti lety bych byl z výsledku nadšen, dneska je to pro mě pouze splněná klasika v seznamu.