LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Joe Hill

Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy

Kniha vyšla i pod názvem:
Černý telefon a další příběhy
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: horor - povídková sbírka

originální název: 20th Century Ghosts
originál vyšel: 10/2005

vydání: XYZ (web) 2013; Beta (web) 2022

odkazy: 1x [info], 5x [recenze]

Komentáře:

Sirius  | **** 11.09.2013 14:32

Inu bude to už znít jako debilní klišé – ale Joe Hill je prostě synem svýho otce (což je slavný Stephen King, kdyby to náhodou ještě někdo nevěděl), který mu předal to nejlepší ze svý DNA. Hillovy texty mají skvělou atmosféru, postavy a zápletky má taky dost fajn. A u těch konců musí člověk nadšeně pokyvovat hlavou. V týhle knížce mě dostaly hlavně texty jako Nejlepší nový horor, Abrahamovy synové, Plášť, Uslyšíš zpívat cvrčka a Snídaně u vdovy. Takže jo – skvěle jsem si početl. Na druhé mi Hill příjde lepší romanopisec než povídkář, což je s ohledem na literární vývoj pochopitelné. PS: on ten podtitul docela kecá. Ne všechny povídky v téhle knize jsou totiž strašidelné. Některé jsou totiž mainstreamové, balancující na hraně thrilleru. Což já osobně nepokládám za žádnou vadu na kráse. No, teď už jen doufat, aby Beta stihla letos vydat NOS4A2 a CC znovu nakoplo Zámek a klíč. Pak budu opravdu spokojenej…

jirikk  | ***** 17.10.2013 12:08

Stephen King se kdysi rozhlédl a spatřil budoucnost hororu – nesla jméno Clive Barker. Pokud by ji hledal dneska, tak by nemusel pátrat dlouho, stačilo by prolustrovat rodinné příslušníky. Hillova sbírka mě naprosto uchvátila, jde o nemilosrdnou sondu do stínů lidské duše a zejména vztahů mezi těmi, kteří by si měli být nejblíž. Pokud je potřeba, tak autor nešetří pervezí či ošklivostí, konečně příznivci žánru tyto ingredience jistě očekávají. Důkazem jeho velikosti je ale fakt, že vůbec nejlepší z této kolekce skvělých povídek jsou ty, kde se obejde bez podobných berliček. Pokud bych byl nucen vybrat jednu, která se mi líbila nejvíc, vyhrála by nakonec „Lepší než doma“, což ani horor či thriller není, podobně jako další parádní kousek, titulní Bobby Conroy. Zatímco v Hillových románech (přestože zejména Rohy se mi pozdávaly hodně) jsou přeci jen ještě cítit rezervy, na ploše povídky je dokonalý a v mých očích strčí do kapsy jak Barkera, tak samotného S.K.

louza  | ***** 13.11.2013 16:49

Joe Hill je, jak jistě všichni ví, v současnosti autor tří románů a jedné komiksové série. Ač nedostižný na poli kresleném, má Hill ještě co zdokonalovat v románové platformě. Povídky však nejsou romány a to co předvádí v této sbírce doslova vyráží dech. Nebojí se experimentovat, nebere si servítky se žánrovým zařazením a nastavuje pomyslný prostředník, tam kde se jeho kolegové křečovitě drží zajetých klišé. Nápady má skvělé, spisovatelský cit vybroušený, vypráví elegantně a jasně bez zbytečných okecávaček a místy připomíná klasiky typu Blocha, ovšem s moderním feelingem. Jedna z nejvýraznějších sbírek po počátku druhého tisíciletí.

seelya  | ***1/2 23.01.2015 13:59

Prečítala som ešte len polovicu knihy (ale poviedková zbierka to určite znesie :D) a zatiaľ som z toho trocha rozpačitá… Nehovorím, nie je to zlé, len mi to proste neprišlo ako horor. Tie príbehy sú originálne (hlavne pop art mi v tomto smere vyrazil dych), aj sa mi páči inšpirácia Kafkom a Stokerom, ale niektoré poviedky sú skôr groteskné ako strašidelné. Príbehy sú docela fajn, ale od hororu čakám niečo viac (aj keď mám pocit, že to je ako čakanie na Godota, lebo s výnimkou dlhších poviedok od Lovecrafta som to ešte nenašla).

Strýček Biolit  | **** 23.02.2015 16:45

Výborná sbírka povídek plná originálních a neotřelých nápadů. Tolik nových věcí jsem v jedné knize neviděl už hodně dlouho. Dále potěší (nu, asi jak koho), že většina příběhů má otevřený (či aspoň lehce otevřený) konec, tudíž čtenář musí namáhat své mozkové buňky a dumat nad tím, jak to asi mohlo dopadnout.

Kniha je napsána opravdu čtivě, tudíž jejích 400 stran uteče jako voda. Jedinou vadou na kráse je název, respektive očekávání s ním spojená, protože čistě hororová sbírka Bobby opravdu není. Vlastně…jen pár kousků by asi sneslo označení horor. Spíše by se dalo hovořit o drsných, temných, ale i dojemných příbězích, v nichž se vyskytuje nějaký ten lehký fantastický prvek.

Madam Brbla  | **** 28.05.2015 09:46

Velmi vyrovnaná povídková sbírka, která mi (nepřekvapivě) potvrdila spisovatelské kvality Joe Hilla. Ten chlap má hlavu plnou zajímavých až absurdních nápadů a umí je zručně převést do vět. Akorát jsem chvílemi (ne příliš často) měla pocit, že překladatel není tak stoprocentně zdatný, mohl místy zvolit vhodnější výrazy či obraty. Redakce bohužel nebyla dostatečně pečlivá, zvláště v druhé polovině knihy se namnožily překlepy.
Každá povídka má ode mě svůj krátký komentář, zmíním tedy jen určitou podobnost hrdinů většiny těchto příběhů: bývají to mladí muži/chlapci, psychicky rozervaní, outsideři paběrkující na okraji společnosti. V tomto směru má slavnější tatík rozmanitější a psychicky vypiplanější portfolio charakterů. Na druhou stranu Joe Hill netrpí zbytečnou ukecaností, nebojí se zpracovávat i vyloženě bláznivá témata a nenašla jsem v této sbírce vyloženě slabý kus. Nejvíce na mě zapůsobila „Dobrovolná internace“ (94%), nejméně „20th Century Ghost“ (60%) a název knihy bych označila jako zavádějící, protože zdaleka ne každý z těchto „strašidelných příběhů“ se alespoň otřel o horor. Každopádně zvedám spokojeně palce a těším se, až se časem odměním četbou „Vánoční říše“. Kéž Joe Hilla neopouští múzy. Současných 81% považuju za v průměru odpovídající číslo, emotivně mám puzení hodnotit o kousek výš – za zvláštní atmosféru, originalitu a odvahu jít si vlastní cestou, bourat zažitá klišé.

Gaarq  | ***** 01.06.2015 07:24

joe hill píše fantastické povídky v té imho nejlepší tradici žánru. jeho fantastika je hravá, ale drsná, neupíná se na ony motivy, ale staví dopředu lidi. umí psát! tohle se čte jako víno, žádné autorské násilí, žádné logické lapsy, příběhy plné nedojivých emocí a lidskosti. sláva.

jethro.tull  | ***1/2 12.02.2017 16:07

Na rozdíl od většiny nesdílím tak úplně nadšení, ale zároveň jsem nebyl ani zklamaný. Snad mě opravdu na scestí přivedl český název knihy a očekával jsem něco jiného. Pokud by někdo měl při čtení povídek podobný problém jako já, dovolil bych si dát malou radu. Zkuste číst knihu od konce (když nepočítám podle mého názoru slabší povídku na úplném závěru), konkrétně od povídky Dobrovolná internace. Tu považuji za vrchol této povídkové knihy. Pokračujte předcházející povídkou Otcova maska, které má zvláštní znepokojivou atmosféru, a když ani při této metodě vás kniha nezaujme, tak ji prostě odložte. Není určená pro vás.

trudoš  | ****1/2 19.06.2020 20:27

Joe Hill má úžasnou schopnost pracovat s hrůzou z nevyřčeného, kterou umně kombinuje s hrůzou doslovně vysloveného. Brutalita se tak střídá s fantazií a to je přesně to, co mi na hororech vyhovuje nejvíc. A třebaže jeho historky nejsou pokaždé děsivé, prakticky vždy zanechají ve čtenáři pocit jemného mrazení v zádech. Zároveň se autor projevuje jako dokonalý znalec lidských povah, kdy pozvolna přechází z dětských hrdinů k dospělým a vy nejenže vnímáte rozdílné charaktery, ale nemáte ani sebemenší problém uvěřit jejich často prapodivnému chování.
Tematicky se povídky rozcházejí; něco je šmrncnuté dobovou nostalgií, jindy se pracuje s takřka schizofrenním vnímáním reality. Občas se i stane, že příběh nemá s hororem nic společného, ovšem nedá se říct, že by to bylo nějak na škodu. Všechny do jednoho jsou stylisticky perfektně rozehrané, podmanivé v nápadech a jiskřící nespoutanou imaginací, přitom pro kohokoliv snadno uchopitelnou. Tohle je zkrátka nádherná ukázka spisovatelské­ho umění.