LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Edgar Rice Burroughs

Princezna z Marsu

Čtyřicet tři miliony mil od Země

série: John Carter, pán Marsu
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi

originální název: A Princess of Mars
originál vyšel: 1917

vydání: ÚDKN 1926; Šotek Ladislav, Praha 1927; Paseka (web) 1995

odkazy: 2x [film], 1x [recenze]

Komentáře:

shpina  | *** 13.09.2009 21:09

Příjemně čitelné, samozřejmě se občas neubráníte úsměvu nad naivitou autora – ale to je spíše v kontextu se soudobou literaturou. Jako dobrodružné čtení to ale stojí za to a ty tři hvězdičky z pěti obstojí srovnání se současnou fantasy, tj. žádné body za ‚kult‘.

epco55  | **1/2 30.01.2012 13:33

Túto knihu by som miloval presne v období keď som čítal o jeho inom hrdinovi, Terazanovi. Momentálne ide iba o splácanie dlhu svojmu detstvu. Námet, spracovanie, motivácia hrdinu, opisné pasáže toto všetko je adekvátne dobe svojho vzniku. Jedným slovom čítanie pre mládež, ktorej nevadí ako často Johnovi pomáha náhoda a ako veľmi to všetko odporuje tomu čo o Marse vieme teraz.

idle  | **1/2 28.05.2012 19:03

No, je to hrozná blbost. :) Dobrodružný fantasy příběh, pohádka, pro kterou je prostředí Marsu spíše kulisou a podobný příběh by se mohl odehrát leckde, třeba na nějakém odlehlém kontinentu. Logika je podřízena příběhu a hrdina všechno zvládá levou zadní, takže se o něj čtenář ani nemá důvod bát.

Zaujalo mě, že dění je občas popisováno stručně, až telegraficky. Například na popis dobývání města tu stačí dvě tři stránky, zatímco podle současných trendů by zabralo určitě několik kapitol a děj celé knihy by si vyžádal alespoň trilogii. Ideální asi není ani jeden extrém, tady jsem měla občas pocit, že scéna skončila dřív, než se začalo něco dít.

Jako exkurze do historie to bylo zajímavé, místy i docela milé, ale fanoušek ze mě nebude.

tomts  | ***1/2 21.07.2012 08:37

Po shlédnutí nového filmu „Mezi světy“ jsem se rozhodl osvěžit paměť a vyhledat rozdíly mezi knihou a filmovým zpracováním.

Román je typickým dobrodružným románem z počátku XX. století, který dnes řadíme mezi fantasy – neohrožený muž s mečem si prosekává cestu napříč světem. Sci-fi prvky jsou zde sice ve velké míře, ale vesměs prvky značně „naivně primitivní“. Zkrátka a dobře, Burroughs o technice nic nevěděl a příliš se o ní ani nezajímal – na rozdíl od vizionářů typu Verna či Wellse. John Carter z Virginie je jakýmsi předchůdcem Conana – zasazen do alternativního světa Marsu, kde spolu navzájem bojuje několik národů.

Přestože je román téměř sto let starý, stále se čte poměrně dobře, ale nakolik osloví současné čtenáře je věc druhá. Burroughs totiž nejen, že si neláme hlavu s technickými detaily, on si jí neláme ani s logikou věci. Mnohdy čtenář nejen, že musí přivřít jedno oko, ale musí zcela zapomenout myslet. To, co čtenář roku 1917 mohl hodit na vrub „nového stylu vyprávění“ prostě čtenář o sto let později skousne jen stěží. Na druhou stranu John Carter je určitým způsobem sympatická osoba, pokud přehlédneme jisté atributy doby (rasismus či zřetelně patriarchátní společnost).

Kde Burroughs z dnešního pohledu nejvíce ztrácí je popis bitev a soubojů – tedy přesně to, čím dokázal Howard zaujmout a čím dokáže zaujmout dodnes. Na druhou stranu Burroughs myslel jednoznačně na své tehdejší čtenáře a zejména čtenářky, které tyto příběhy milovaly. Silný hrdina si jde za svým cílem – zachránit ženu svého srdce ze spárů zlosyna a nehledí na překážky. O moc krvavé detaily tehdy čtenáři nestáli (v těch si libuje až dnešní generace) a Burroughs to dobře věděl.

Srovnání filmu a knihy vyznívá (z mého pohledu) lépe pro film – scénáristé odstranili nelogickou část s přesunem Cartera na Mars a přiřadili Thernům výrazně zajímavější roli, než se jim dostalo v knize. Dejah Thoris je zřetelně emancipovanější a akčnější, Sola dostala několika výraznými scénami také mnohem prokreslenější podobu. Vysloveně uchvácen jsem byl vizuální stránkou věci – vůbec jsem netušil, že Burroughsovy výmysly (jak už jsem nadnesl, o technice nevěděl nic) jdou převést do této podoby. Film také dává příběhu výrazně větší logiku a hlavně akci.

louza  | ****1/2 27.10.2017 17:21

Více než sto let stará sci-fi klasika v podání mistra vypravěče počátku 20. století. John Carter přichází na Mars, kde v zajetí potkává ženu svého srdce. Vybojuje jí svobodu a posléze sobě status vládce planety. Na rozdíl od Tarzana, který šel ještě připodobnit k legendárnímu Mauglímu, není v Johnu Carterovi nic co by bylo alespoň vzdáleně opajclé odjinud. Už jen proto, že příběh je místy celkem přitažený za vlasy a to i na poměry fantaskní literatury. O to víc má však autor rozvázané ruce, což se ukáže hlavně v dalších dílech série. Negativa knihy vyvažuje našláplý děj a čtivé keců prosté uchopení textu. Silní čestní válečníci, lepé ženy potřebující ochranu, hordy zelených bojechtivých nomádů jezdících na příšerných ořích…neutuchající akce. Co víc si přát? Skvělé sci-fi dobrodrůžo pro chlapce, či muže se zastydlou pubertou. Některými možná neuznaná, přesto však nezpochybnitelná klasika žánru.