LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Edgar Rice Burroughs

Bohové na Marsu

série: John Carter, pán Marsu
díl v sérii: 2

Kategorie: sci-fi

originální název: The Gods of Mars
originál vyšel: 1918

vydání: Šotek Ladislav, Praha 1928; Paseka (web) 1996

Komentáře:

shpina  | *** 13.09.2009 21:11

Šíleně rychlý děj, věršině novodobých autorů by jen tento díl vystačil na celou ságu. Jsem zvědav o čem bude psát v dalších devíti dílech a zda se dočkáme i něčeho propracovanějšího. Zatím jde stále o odpočinkový dějový rychlík.

epco55  | ** 03.02.2012 11:50

Ešte naivnejšie ako prvý diel. Ak by nebolo náhod a štvorprúdových oslích mostov nemal by Burroughs o čom písať už po pár riadkoch. Existuje mnoho brakových Sci-fi sérii, ale ani jedna nie je tak neumelo a neinvenčne napísaná. Jediný dôvod prečo čítať ďalej je to že táto séria je pramatkou všetkých ostatných, a možno ešte túžba vedieť kam až dokázal Burroughs zájsť pri opise Cartrovích dobrodružstiev.

jethro.tull  | ***1/2 23.08.2012 20:40

Souhlasím s komentáři čtenářů této knihy. Je to opravdu ještě naivnější než předchozí kniha a o náhody tu není nouze. Občas se autorovi podaří vykouzlit věty plné nechtěného humoru. Např. na str. 73 (vydání z r. 1996): „Vzápětí se ozval temný a odporný zvuk – to se tříštila ramenní kost jednoho z mých nepřátel. Byla to skutečně úchvatná bitva.“ Přesto (nebo právě proto) kniha působí mile a navíc se docela příjemně četla. Konec je otevřený, takže mě to nutí k přečtení ještě jednoho dílu.

louza  | **** 25.06.2018 18:34

Po úvodním díle, který snad mohl s přivřenýma očima připomínat originální sci-fi, přichází ten správný pulp v podobě návratu Johna Cartera na Mars. Hrdina se objevuje na těch správných místech, aby ve správných okamžicích potkal ty správné postavy a mohlo dojít k těm správně neuvěřitelně neočekávaným zvratům. Mezičas si krátí používáním svých nadlidských svalů k páchání hrdinství. To znamená drcení lebek záporáků a záchraně lepých krasavic, které se mu opojeny láskou skládají k nohám. Proto ani nevadí, když se Burroughs poměrně ironicky chápe témata náboženství, jež v knize předkládá jako černo humorný potravní řetězec, na jehož konci je absurdní absurdita. Vážné téma je položeno na oltář zábavy v podání příběhu, který šlape. Zábavy, které rozhodně není málo a skrze ikonicky otevřený konec se očekává i nášup. Pulpová bible. V době všemožných Verneů a Dickensů tohle musela být opravdová revoluce a pokud čtenář přistoupí na pravidla hry, je jí i dnes. A ani k ní není třeba nosit barevné elasťáky.