kniha » Tenký led
v Top10 1 | chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 38
Tenký led

Jan Hlávka
Jana Vybíralová

Tenký led

série: Algor
díl v sérii: 2

Kategorie: sci-fi - space opera

vydání: Brokilon (web) 2014

odkazy: 1x [ukázka], 1x [rozhovor], 3x [recenze]


Komentáře:
toms  | ****1/2

Po roce čekání jsme se dočkali a je tu druhý díl Algoru… Děj má stále skvělý spád a jednotlivé linie se polehoučku začínají proplétat. Osobně – podobně jako v první knize, bych vyzdvihl linii Algor, která nás seznamuje s postupným sbližování císařovny s novým domovem i manželem… linie Manebaran se opět zaměřuje na politické intriky i důkladnější studii „nových zbraní“, o kterých se částečně zmiňoval i závěr 1. části… linie Viridian je propojena přímo jak s Manebaranem tak Algorem, což vyústí v zajímavé (byť poněkud předvídatelné) finále knihy. linie Newell se sesterským duem mě zaujala asi nejméně, což nutně neznamená, že je napsána špatně, jen mi nesedla do nálady a v porovnání s ostatními liniemi je pro mne tou nyní přehlíženou Popelkou…

Shrnuto: už aby vyšel třetí díl a vydržela vysoce nastavená laťka až do konce, to přeji autorům a tím především sobecky nám, čtenářům :-D

knedle  | *****

Mé plné hodnocení jde na vrub „hrubší“ hodnotící škále, mít desítku, dám devět. Jenže nechci mít desítku a za 80% to není.

Mám zpět své oblíbené postavy – hlavně ty z Algoru. Pravda, Espozita jsme si moc neužili (tohle není smrtící spoiler = léčení z finále dílu 1). Algor to prostě táhne – lovestory jako trám, vtípky (Kulka!), očkávaný průser.
Ale i druhá dějová linka (Země/Newell) mě bavila, protože opět poodhrnula závoj Exodu a aktuálního mocenského uspořádání světa/světů.
Menabaran a Viridian jsou tu už jen do počtu, aby byl obrázek kompletní, ale protože druhý díl je vlastně přípravou na Grande Finale – díl 3  – Pomníky zimy (kde se to asi všechno spojí), prostě musíme je akceptovat (a Petrova mám rád)

Stejně jako v MaZ je dvojité finále – a když si je srovnám, vychází z něj lépe na body Newell a to z prostého důvodu: u Algoru jsem očekával strašnej masakr, protože příprava tohoto finále byla „hlášena“ dlouho dopředu. Ne že by to byla procházka růžovou zahradou, ale prostě jsem čekal větší guláš.

Teď mě napadá – není Andrej K. kyborg/terminátor?

Edit: právě sem se dozvěděl, že to nebude trilogie, poslední díl bude rozdělen, takže se můžeme těšit ještě 2 roky!

Vlask  | ****1/2

Značně pomalejší rozjezd plný romantiky/politiky. I tak ale výrazně nad běžnými vycpávkovými díly. Poslední třetina sjíždí do nevyhnutelného akčního průseru kolosálního rozsahu, co zároveň slouží jako pekelně naostřený hák na čtenáře. Nezbývá než doufat, že ty dva díly stihnou do dalších vánoc. Vážně nerad bych čekal rok na další díl.

KeB  | nehodnoceno

Komentář betačtenáře:

Až do obdržení finálního produktu z dílny VH jsem měl jen kusé představy o čem to bude. Znal jsem teoretické vyústění jedné z linií. (Mimochodem na jejím vyústění mám svůj malý podíl). Nakonec jsem to četl dvakrát hned po sobě. Ani jednou mě to nenudilo, i když uznávám, Algorská větev mne baví víc. Měl jsem k dílu pár faktografických připomínek,kdy jsem sám zvědavý, jestli a co vzalo tvůrčí duo v potaz. U některých scén jsem nevěděl, jestli se smát nebo brečet. A celkový dojem z knihy je stejně stoprocentní jako z dílu prvního. A o to víc se těším na pokračování. A k tomu pokračování – Měl jsem tu čest, číst kousek (asi dvě stránky) dílu třetího. Takže vám tímto potvrzuji, že na dalším díle se maká!!! :)

A pro ty co to už četli pamatujte že: Za všechno muže kočka! a že mojí nejoblíbenější zbraní je flinta s granátometem :D

A co se týče absence zombií, já bych ještě netvrdil, že je nikdo nemá v záloze. Pár věcí o kterých se Honza mimoděk zmínil, by mohlo leccos naznačovat ;)

pííís  | ****1/2

Dal bych sto procent, ale na posledních dvou set stranách mi vadila jedna věc – vracení se ke stejným událostem z pohledu jiných osob – pro mne to byl tak trochu zabiják „akčnosti“ – obzvláště v Newellské lince mi to vadilo. Jinak ovšem dílo parádní – těm co se líbil díl první budou slintat blahem. Nemůžu se dočkat Pomníků Zimy – jsem zvědavý jak to všechno dopadne. Zvlášť jedné postavě přeji jen tu nejodpornější smrt.

MartinJ  | *****

Druhý díl, který snad ještě předčil ten první, alespoň co se strhujícího finále týče a to jak na Newellu, tak na Algoru. Je tam pár věcí, které mi ne úplně stoprocentně seděly (Georg Talminis je až moc lehkomyslný a hloupý, Andrej Korwarian až moc dokonalý, např. jsme se dozvěděli, že je i skvělým ajťákem), ale jsou to deatily, které nijak nenarušují jinak naprosto perfektní knihu. Všechno působí nenásilně, logicky do sebe zapadá, motivace postav jsou uvěřitelné, jednotlivé planety jsou vykresleny realisticky. Ještě snad dodám, že rozjezd byl možná trochu pomalý, ale jak jsem zmínil na začátku, finále bylo natolik adrenalinové, že celkový dojem z knihy je za plný počet bodů.

ladynka  | *****

Druhý díl cyklu Algor. Charaktery se vyhranily, linie načrtnuté v prvním díle pokračují a dostávají pevnější obrysy (výzkum, princip cestování, politické machinace), postavy jsou vyhrocenější. Díky tomu vyznívá román sevřeněji a navzdory pozvolnějšímu začátku a volněji navázané newellské linii na mě působí ještě lépe než předchozí kniha. Svůj podíl na tom má i strhující závěr a návrat mé oblíbené postavy. Jen dál a houšť…

Svarec  | *****

U prvního dílu jsem ještě pět hvězd s čistým svědomím dát nemohl, tady už nemůžu jinak. Naprosto strhující, ještě se mi nikdy nestalo, že bych za den přečetl 500 stran (a to bych se měl učit na zkoušky, ach jo, tak teď zpátky do reality…). V minulém díle mi nejzajímavější přišla linie s Nikolou a Natalií a algorská větev mě zaujala méně, tady je to zase naopak, zřejmě proto, že na Algoru se toho jednoduše více stane, navíc algorský příběh má jasnější směr, takže mě bavil víc. Jinak ale nemám výtek, od začátku do konce jízda, od které se nešlo odrthnout, protože všechny postavy (teda ty kladné) mi prostě přirostly k srdci. Tak snad Pomníky zimy vyjdou co nejřív, protože takhle končit knihy, to by mělo být zakázané :)

trudoš  | ***1/2

„Za všechno může kočka.“
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, jako by se space opera autorům nechtěně proměnila na soap operu. Což není nutně špatně, odpustíte-li sedmi set stránkovému pokračování vynesení dramatických trumfů až v závěrečné třicetiminutovce. Přitom vše ostatní je pouhým přeléváním slov, kdy děj neúmyslně parafrázuje předchozí knihu – dvojčata jsou na útěku, princezna hledá cestu k císaři a premiér intrikuje ostošest. Otázek tak román vlastně moc nezodpoví a roztroušené vedlejší linie, mající smysl pro další vývoj, zapadají pod balastem událostí hlavních. Nehledě na pár vynucených zvratů, jež mají na svědomí postavy, okatě nepřemýšlející nad důsledky svých činů.
Přesto je to stále zábavné a napínavé čtení, přičemž posledních sto stran je vysloveně spanilou jízdou, v níž oba tvůrci předvádějí svoje nejlepší triky – umě propletené emoce s akcí, kdy každé vteřinové zaváhání přináší smrt některé z oblíbených postav. Až jsem měl málech chuť přikreslit na obálku pár černých stužek.



WebArchiv - archiv českého webu