kniha » Kořist
v Top10 1 | chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 30
hodnotilo: 24
82%
Kořist Více vydání = více obálek.

Michael Crichton

Kořist

Kniha vyšla i pod názvem:
Dravec a Obeť
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: sci-fi

originální název: Prey
originál vyšel: 11/2002

vydání: Knižní klub (web) 2003; Ikar (SK) (web) 2003; Knižní klub (web) 2010

odkazy: 3x [recenze]


Komentáře:
Duirin  | **** 13.09.2009 23:03

Kořist vzdáleně připomíná Kmen Andromeda, protože část děje se také odehrává v poušti daleko od civilizace. Do toho se ale pletou vztahy hlavního hrdiny Jacka s jeho ženou Julií.
Děj má opět spád, kniha se odehrává během sedmi dnů, přičemž den šestý zabírá asi polovinu knihy. Roje nanočáteček působí poměrně děsivě, resp. stále děsivěji a děsivěji. Zdá se, že při jejich setkání Jack nemá jedinou šanci přežít (přiznejme si, že často je to opravdu o chlup). Přesto to při čtení není přitažené za vlasy, naopak díky tomu graduje to správné napětí.
Dal bych 90% ale trochu ubírám, protože jsem se ztratil v technologických postupech výroby nanočástic, takže některé logické kroky hlavních hrdinů jsem musel brát jako fakt (hlavně ke konci).
Mimochodem, Crichton ve mě od začátku děje vyvolal dokonalou představu, že Julie je pěkná mrcha :)

louza  | ****1/2 16.04.2012 15:37

Strhující sci-fi drama s prvky horroru, které nedá čtenáři vydechnout do poslední stránky. Autor se zabývá implementací genetických algoritmů aplikovaných na roj nanočástic. Ačkoli je hlavně závěr knihy hodně fantaskní, nelze Crichtonovi upřít fortelné vědecké základy na nichž celý příběh staví. Škoda jen, že se nechal svést k osvědčenému mustru, kdy skupinu vědců ohrožuje nepodařený výsledek jejich vlastního experimentu. Od spisovatele jeho formátu by se daly očekávat originálnější kulisy.

Phoenix  | ***** 09.08.2012 21:52

Michael Crichton neumí psát nudně, a ať píše o čemkoliv, je to radost číst. Proto mi v této knize vůbec nevadil celkem zbytečně dlouhý úvod, kdy hlavní hrdina dělal tátu v domácnosti. Příběh odstartoval na nevyšší obrátky od chvíle, kdy se všichni zúčastnění ocitli uvěznění v poušti s pěknou nanopotvorou za zadkem. Odtud jsem to v podstatě dočetla jedním dechem, protože příběh neustále mírně gradoval a já prostě potřebovala vědět, jak to bude dál a jak to dopadne. Celý příběh byl opět pevně podložen vědeckými fakty, takže není zas tak velký problém uvěřit, že by se něco takového mohlo stát ve skutečnosti.

avatar2  | ***1/2 09.01.2017 21:28

Jak je autorovým zvykem, i zde dramatickým příběhem varuje před přílišnou lidskou tvořivostí a nízkou mírou zodpovědnosti. Tentokrát jsou tématem nanotechnologie. Stejně jako u jiných crichtonovek, i zde mi trochu vadila jistá odtažitost a chladnost textu, stejně jako schematičnost postav. Ale to k Crichtonovi asi tak nějak patří, i tak ho čtu rád.



WebArchiv - archiv českého webu