kniha » Anihilace
chce si přečíst 7 | chce mít v knihovně 4 | má v knihovně 22
hodnotilo: 30
81%
Anihilace

Jeff VanderMeer

Anihilace

série: Jižní Zóna
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi

originální název: Annihilation
originál vyšel: 2014

vydání: Argo (web) 2015

odkazy: 1x [ukázka], 8x [recenze], 1x [film]


Komentáře:
memnon666  | *****

Za mě dobrý, na malém rozsahu našlapaný příběh s temnými pasážemi jak od Lovecrafta.

gokudo  | ***1/2

Tenhle typ literatury, ve ktere se „H.P. Lovecraft a bratri Strugacti“ setkaji na pikniku v zakazane Oblasti X. Kniha pro me po osmdesati strankach zacala byt docela zazivna, ale konec me zase velmi zklamal.

jirikk  | ****

Hutný, ne zrovna snadný a přístupný text připomínající záznam noční můry nebo špatného tripu. Těžko hodnotit, jde jen o první část trilogie – v originále vydána během jediného roku, jak dlouho budeme čekat my?

lamahe  | ***1/2

Gokudo to vystihol, ja by som k tej kombinácii Pikniku pri ceste a Lovecrafta pridal aj Lost. Zaujímavé nápady ohľadom „anomálií“ a temná atmosféra sú jednoznačné klady. Hora denníkov je nezabudnuteľný obraz. Číta sa to vynikajúco, elementy straty a hľadania dej skvelo poháňajú. Na lepšie hodnotenie by to však malo dostať aj nejaký zmysel, takže uvidíme, ako si s tým poradia ďalšie diely.

dva mraky  | *****

U téhle knihy je víc jak u jiných důležité, nakolik čtenáři sedne. Ano VanderMeer předvádí bohatou imaginaci a solidní řemeslo. Leč román v podstatě stojí a padá s vyvoláním emocí, atmosféričností, nakolik ten či onen čtenář dokáže přijímat zamýšlenou vlnu.
Na mě to třeba zabralo absolutně. Ale díval jsem se na googdreads a zdaleka to není pravidlo. Zóna je fascinující krajina, žijící vlastním životem, ve které se rozpouští lidé. Nabízí řadu až psychedelických jevů, podivná tajemství, náznaky příběhů pod povrchem, ale už ne vysvětlení proč to tak funguje, očekává se, že budete fascinováni samotnou jejich existencí. A nakonec místo velkolepé pointy, co by nějak dala smysl tomu všemu se raději věnuje hlavní hrdince, silné, ale odtažité a nijak úspěšné, na kafe by s ní většina lidí asi nešla(a ona s většinou lidí taky ne). Zvláštní, fakt zvláštní. Ale ten pocit špatného tripu, zakončený určitou katarzí ve mě zůstává pořád. Kniha je příjemná svou kompaktností, na tom malém rozsahu je toho opravdu hodně a současně přesně v duchu své podivnosti není zrovna nabita dějem a akcí se též neplýtvá.

Madam Brbla  | ***1/2

Bohužel spadám do té kategorie čtenářů, kterým „Anihilace“ tak docela nesedla. Možná se mi jen netrefila do nálady, možná nejsem správná cílová skupina, zkrátka mi Oblast X nepřipadala dostatečně fascinující. Ani hlavní hrdinka mi nebyla sympatická – navzdory hojně popsanému životu introverta, co raději pozoruje hovnivála, než by se zapojila do lidské interakce. K vedlejším postavám už vůbec nebylo možné si vypěstovat nějaký vztah: nedozvíme se jména, pouze pracovní zařazení, chovají se všechny divně (ano, s výjimkou zmínek o manželovi zde vystupují pouze ženy). Nejsem si příliš jistá pointou knihy… vlastně bude těžké vysvětlit, proč dávám hezkých 70%. Snad pro tu zvláštní atmosféru znepokojivého snu, snad pro dobře propracovanou psychologii hlavní hrdinky (jakkoliv mi k srdci nepřirostla), snad pro určitý potenciál do budoucna. Mírná ochota dát šanci pokračování ve mně navzdory špetce zklamání vyklíčila.

idle  | ****

Filmová premiéra se blíží, je tedy třeba nastudovat originální podklady.

Dvanáctá průzkumná výprava vyráží do oblasti, odkud se zatím málokdo vrátil. O které se toho ví málo. A to, co se ví, není jisté. A navíc se informacemi ještě škudlí, podle neznámých plánů kdesi za oponou.

Autor si docela usnadnil práci s hlídáním logiky, protože už od začátku naznačuje, že svobodná vůle a uvažování všech zúčastněných můžou být ovlivněné. Že věci nejsou tím, čím se zdají být. A když na to čtenář přistoupí, projde se s hlavní hrdinkou opravdu zvláštní krajinou, potká podivné úkazy a tvory a dostane akorát takové množství informací, aby to fungovalo jako příběh.

Ve výsledku nejsem nijak ohromená, ale spokojená ano.

WugWugs  | ****

„Čo môžete robiť, keď vám päť zmyslov nestačí?“ Zaujímavé dielko napísané v mierne zablatených stopách klasík ako Piknik pri ceste alebo Solaris. Určite nie pre každého. Sám som prekvapený popularitou a vyšším hodnotením, pretože VanderMeerov prístup nie je celkom populárny, či prístupný. Rozdelenie na tri časti bol krok strategicky veľmi dobrý a priniesol úspech, kde by 700 strán tesného textu skončilo skôr v zabudnutí. Rozhodne neodporúčam nikomu, kto podľa hodnotení očakáva bombastickú sci-fi predlohu nejakému filmu (predsa musí byť super, keď natáčajú film, nie?!). Vety sú totiž husté, často zámerne zmätené a nejasné, balancujúce na nepochopiteľnosti a obmedzenosti našich zmyslov, a príbeh sa dá zhrnúť „Išli niekam, poblúdili, čo to pospomínali o svojej minulosti a zase poblúdili v nezmysloch“ – pozor, popis deja hore je vystavaný na mnohých nejasných domnienkach, ako sa hlavná postava postupne dozvedá a my vieme „o skutočnosti“ stále menej. Príčinou toho všetkého je, tak ako napríklad v Pikniku/Stal­kerovi, že prostredie (X) nie je pasívne, ale pôsobí, mení sa a je menené okom pozorovateľa – čo sa autor snaží viac alebo menej úspešne sprostredkovať. To je prekladané osobným príbehom a osobnými úvahami hlavnej hrdinky, ktoré mi však záverom už prišli mierne nadbytočné, len aby vyplnili nejaké stránky pred koncom. Celkovo som však spokojný a rád za netradičnejšie podanie, avšak neverím, že je Anihilácia vhodná na filmové spracovanie. Popravde, buď bude film polopatistický a celkom iný ako kniha, alebo bude zlý a neúspešný.



WebArchiv - archiv českého webu