LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jeff VanderMeer

Anihilace

série: Jižní Zóna
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - audiobook

originální název: Annihilation
originál vyšel: 2014

vydání: Argo (web) 2015

odkazy: 1x [ukázka], 9x [recenze], 1x [film]

Komentáře:

memnon666  | ***** 04.10.2015 22:18

Za mě dobrý, na malém rozsahu našlapaný příběh s temnými pasážemi jak od Lovecrafta.

gokudo  | *** 09.10.2015 21:44

Tenhle typ literatury, ve ktere se „H.P. Lovecraft a bratri Strugacti“ setkaji na pikniku v zakazane Oblasti X. Kniha pro me po osmdesati strankach zacala byt docela zazivna, ale konec me zase velmi zklamal.

jirikk  | ***** 20.11.2015 17:23

Hutný, ne zrovna snadný a přístupný text připomínající záznam noční můry nebo špatného tripu. Těžko hodnotit, jde jen o první část trilogie – v originále vydána během jediného roku, jak dlouho budeme čekat my? Edit 2023 – naprosto skvělá kniha, z celé vynikající trilogie nejsilnější. Naprosto nechápu, co jsem chtěl, když jsem původně hodnotil jen na 80 procent, Anihilace je jedna z nejlepších věcí vůbec.

lamahe  | ***1/2 23.05.2017 21:10

Gokudo to vystihol, ja by som k tej kombinácii Pikniku pri ceste a Lovecrafta pridal aj Lost. Zaujímavé nápady ohľadom „anomálií“ a temná atmosféra sú jednoznačné klady. Hora denníkov je nezabudnuteľný obraz. Číta sa to vynikajúco, elementy straty a hľadania dej skvelo poháňajú. Na lepšie hodnotenie by to však malo dostať aj nejaký zmysel, takže uvidíme, ako si s tým poradia ďalšie diely.

dva mraky  | ***** 25.06.2017 23:25

U téhle knihy je víc jak u jiných důležité, nakolik čtenáři sedne. Ano VanderMeer předvádí bohatou imaginaci a solidní řemeslo. Leč román v podstatě stojí a padá s vyvoláním emocí, atmosféričností, nakolik ten či onen čtenář dokáže přijímat zamýšlenou vlnu.
Na mě to třeba zabralo absolutně. Ale díval jsem se na googdreads a zdaleka to není pravidlo. Zóna je fascinující krajina, žijící vlastním životem, ve které se rozpouští lidé. Nabízí řadu až psychedelických jevů, podivná tajemství, náznaky příběhů pod povrchem, ale už ne vysvětlení proč to tak funguje, očekává se, že budete fascinováni samotnou jejich existencí. A nakonec místo velkolepé pointy, co by nějak dala smysl tomu všemu se raději věnuje hlavní hrdince, silné, ale odtažité a nijak úspěšné, na kafe by s ní většina lidí asi nešla(a ona s většinou lidí taky ne). Zvláštní, fakt zvláštní. Ale ten pocit špatného tripu, zakončený určitou katarzí ve mě zůstává pořád. Kniha je příjemná svou kompaktností, na tom malém rozsahu je toho opravdu hodně a současně přesně v duchu své podivnosti není zrovna nabita dějem a akcí se též neplýtvá.

Madam Brbla  | ***1/2 27.07.2017 20:14

Bohužel spadám do té kategorie čtenářů, kterým „Anihilace“ tak docela nesedla. Možná se mi jen netrefila do nálady, možná nejsem správná cílová skupina, zkrátka mi Oblast X nepřipadala dostatečně fascinující. Ani hlavní hrdinka mi nebyla sympatická – navzdory hojně popsanému životu introverta, co raději pozoruje hovnivála, než by se zapojila do lidské interakce. K vedlejším postavám už vůbec nebylo možné si vypěstovat nějaký vztah: nedozvíme se jména, pouze pracovní zařazení, chovají se všechny divně (ano, s výjimkou zmínek o manželovi zde vystupují pouze ženy). Nejsem si příliš jistá pointou knihy… vlastně bude těžké vysvětlit, proč dávám hezkých 70%. Snad pro tu zvláštní atmosféru znepokojivého snu, snad pro dobře propracovanou psychologii hlavní hrdinky (jakkoliv mi k srdci nepřirostla), snad pro určitý potenciál do budoucna. Mírná ochota dát šanci pokračování ve mně navzdory špetce zklamání vyklíčila.

idle  | **** 08.01.2018 19:58

Filmová premiéra se blíží, je tedy třeba nastudovat originální podklady.

Dvanáctá průzkumná výprava vyráží do oblasti, odkud se zatím málokdo vrátil. O které se toho ví málo. A to, co se ví, není jisté. A navíc se informacemi ještě škudlí, podle neznámých plánů kdesi za oponou.

Autor si docela usnadnil práci s hlídáním logiky, protože už od začátku naznačuje, že svobodná vůle a uvažování všech zúčastněných můžou být ovlivněné. Že věci nejsou tím, čím se zdají být. A když na to čtenář přistoupí, projde se s hlavní hrdinkou opravdu zvláštní krajinou, potká podivné úkazy a tvory a dostane akorát takové množství informací, aby to fungovalo jako příběh.

Ve výsledku nejsem nijak ohromená, ale spokojená ano.

WugWugs  | **** 13.02.2018 22:11

„Čo môžete robiť, keď vám päť zmyslov nestačí?“ Zaujímavé dielko napísané v mierne zablatených stopách klasík ako Piknik pri ceste alebo Solaris. Určite nie pre každého. Sám som prekvapený popularitou a vyšším hodnotením, pretože VanderMeerov prístup nie je celkom populárny, či prístupný. Rozdelenie na tri časti bol krok strategicky veľmi dobrý a priniesol úspech, kde by 700 strán tesného textu skončilo skôr v zabudnutí. Rozhodne neodporúčam nikomu, kto podľa hodnotení očakáva bombastickú sci-fi predlohu nejakému filmu (predsa musí byť super, keď natáčajú film, nie?!). Vety sú totiž husté, často zámerne zmätené a nejasné, balancujúce na nepochopiteľnosti a obmedzenosti našich zmyslov, a príbeh sa dá zhrnúť „Išli niekam, poblúdili, čo to pospomínali o svojej minulosti a zase poblúdili v nezmysloch“ – pozor, popis deja hore je vystavaný na mnohých nejasných domnienkach, ako sa hlavná postava postupne dozvedá a my vieme „o skutočnosti“ stále menej. Príčinou toho všetkého je, tak ako napríklad v Pikniku/Stal­kerovi, že prostredie (X) nie je pasívne, ale pôsobí, mení sa a je menené okom pozorovateľa – čo sa autor snaží viac alebo menej úspešne sprostredkovať. To je prekladané osobným príbehom a osobnými úvahami hlavnej hrdinky, ktoré mi však záverom už prišli mierne nadbytočné, len aby vyplnili nejaké stránky pred koncom. Celkovo som však spokojný a rád za netradičnejšie podanie, avšak neverím, že je Anihilácia vhodná na filmové spracovanie. Popravde, buď bude film polopatistický a celkom iný ako kniha, alebo bude zlý a neúspešný.

trudoš  | *** 08.03.2018 22:26

Velmi atmosférické spojení děl bratrů Strugackých s hororovými vizemi H. P. Lovecrafta. Naneštěstí, jak se zápletka atraktivně rozehraje, brzy k mému zklamání vyšuměla do ztracena. Ono je fajn, že dochází ke spoustě nevysvětlitelných jevů, ale k žádným konkrétním výsledkům se Jeff VanderMeer nedobere. Jistě, možná si všechna odhalení schoval do příště, ovšem já už na ně zvědavý moc nejsem, čistě proto, že mi ta cílená absence odpovědí vadila. Když k tomu připočtu ještě nejistotu, zdali jsem vůbec správně pochopil vývoj událostí, vychází mi mile krátký román, jenž už pro mě navždy zůstane záhadou. A víc mě přitom děsí otevření dalšího dílu, než zůstat u toho nevysvětlena.
Jak už jsem zpočátku naznačil, po atmosférické stránce nemá kniha chybičku. Týmová práce čtyř vědkyň se hned zkraje ukáže jako dysfunkční a pak už události připomínají malou lokální lavinu. Pravdou ale je, že jestli ve vás příběh zanechá pouze semínko totální paranoie, odejdete z tohoto literárního souboje ještě se ctí.

Gaarq  | ** 30.01.2019 08:06

asi začnu tím, že srovnávat piknik u cesty a anihilaci je jako srovnávat battlestar galactica a the orville, jistě je tam společný částečný námět, tu nějaká surrealistická zóna, tam nějaký hvězdný koráb, ale jinak je to nebe a dudy.

anihilace je přesně ta kniha, u které váhám, je-li to geniální (mnou) nepochopené dílo, nebo strašlivá slátanina. žena může potvrdit, že při čtení prvních 30 stránek jsem takřka nepřetržitě prskal, protože neohrabanost, s jakou je to vyprávěné, je až děsivá. taková spousta pseudovědeckých klišé (nesmyslné a patrně jen „sexy“ používání biologické terminologie), neobratných vět (opravdu, některé jsem četl i pětkrát za sebou, nahlas, a přesto se nedobral(i) významu) a úplně zmateného příběhu, který nejvíc připomíná nějaký výlet nadšených třeťáků bez paní učitelky (amatérizmus výzkumníků hraničící se sebevražednými tendencemi). bohové vědí, jestli to není autorský záměr, který nám v dalších dílech vysvětlí, ale takhle z voleje to postrádá atraktivitu celkem spolehlivě.

abych jen nehaněl, je tam pár dialogů mezi členkami výpravy, které jsou z psychologického hlediska perlami promyšlenými do posledního detailu (proto neztrácím naději a hodnotím dvěma astrami místo brakem a zavrhnutím dalších dílů).

jinak se to ale potácí od ničeho k ničemu, pár oslnivých efektů (svítící mrtvoly, pěkný, krvavý masakr, popisy podivné krajiny) a hlavně spousta amerického vrtání se ve vztazích. tady bych si přece jen srovnání se strugackými dovolil – i jejich postavy mají hlubší psychologii, ale ta je podřízena příběhu, zde mi celé to freudovské patlání se ve vztahu hlavní hrdinky a jejího manžela přijde samoúčelné a hlavně bezvýchodné.

tož, žena říkala, že třetí díl stojí opravdu za to. tak uvidíme.

Adhara  | ** 17.05.2019 13:02

Čakala som viac. Oveľa viac. Námet príbehu je prastaručičký, obomletý x autormi počínajúc Lovecraftom: oblasť zasiahnutá mimozemským artefaktom, následkom čoho v nej dochádza v fyzickým a psychickým zmenám obyvateľstva. Otrepané je aj „rozuzlenie“ – nikto nič nevie, na každú zodpovedanú otázku sa vynorila kopa ďalších, takže sme skončili horšie než sme začali. Aspoň čo sa tohto prvého dielu týka. Neoslovil ma ani rozprávačský zahmlievací štýl. Pritom je mi povedomý – neviem kde, ale niekde som sa s týmto zahmlievaním už určite stretla, no je mi nesympatické. Taká prebujnená snaha o efekt. A napokon mi bola nesympatická aj hlavná postava. Vôbec som jej nerozumela (a to som vyštudovala rovnaký odbor!). Jej pohnútky mi aj napriek početným spomienkam zostali zahalené. Cez to všetko ale kniha bola napísaná pútavo. Lákalo ma zistiť, čo bude ďalej, hoci už zo štýlu sa dalo tušiť, že sa žiadne veľké uspokojenie čitateľov nechystá.

Clarice  | ***** 21.06.2020 23:29

Jů, po dlouhé době poměrně originální a osvěžující zážitek, super :).

Oblast X vznikla po nějakém nespecifikovaném vojenském experimentu. Žijí v ní divní tvorové, ozývají se odtamtud zvláštní zvuky a vůbec celé to místo má poměrně zajímavé vlastnosti. A to se nachází na Zemi :). K vytvoření řady odlišností autor nepotřeboval ani mimozemské kolonie, ani žádné výmluvy. Audio kniha je navíc vyšperkována „fakt jako nečekaně hnusnými zvukovými efekty, fuj,“ dokreslujícími atmosféru bezútěšnosti a zdánlivé opuštěnosti místa :).

Průzkumné skupiny do oblasti proudí za odhalením nejednoho tajemství, ale jak už je v podobných situacích zvykem, ne všechno je takové, jak se to na první pohled tváří. Prostě nadřízení, prevíti jedni, nikdy neřeknou všechno…

Skupina žen tvořících dvanáctou expedici do Oblasti X je na první pohled, protože nemají jména, ale odlišují se a oslovují podle svých specializací, tímhle způsobem ještě o chlup zajímavější.

Některá nízká hodnocení popravdě moc nechápu, já mám naopak ráda příběhy, u kterých je nutno zapojit představivost. A tenhle mi vyhovoval právě proto. Pravda, na pár otázek se nedostane odpovědí, ale mám tu ještě dvě pokračování, o nedostatek informací tedy strach nemám. A i kdybych na konci stále kroutila hlavou, zlobit se určitě nebudu.