LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Robert Jackson Bennett

Město schodů

série: Božská města
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - urban fantasy - detektivní

originální název: City of Stairs
originál vyšel: 2014

vydání: Host (web) 2015

odkazy: 2x [ukázka], 6x [recenze], 1x [info]

Komentáře:

memnon666  | ***** 31.12.2015 02:01

uzasna zalezitost, vrele doporucuji – kam se na to hrabou X-svazkove natahovane sagy – uzavreny pribeh co dava i nakonci smysl

Gaarq  | **** 06.05.2016 09:07

hned na začátku musím pochválit autora za geniální námět – svět bohů kontinentu je dost dobrý. nejde o to, že by bennettova koncepce božství byla nějak extra originální, ale o ukotvení a hlavně domýšlení všech možných důsledků. z mého pohledu často autor ukazuje absurdní a tragikomické stránky náboženství, jeho opojnost a sebedestruktivnost (dnes díky obecnému diskurzu zvláště aktuální). autor umně vykrádá reálná náboženství a metodou reductio ad absurdum je nechává celou vahou působit na čtenáře. nemůžeme si nevšimnout jisté aktualizované schematičnosti saypur-kontinent, popisující vztah mezi osobní a společenskou svobodou a náboženským řádem. to je také pramenem mých hlavních výhrad a absence páté astry. autor se se svým světem moc nemazal – saypur je kvazi-indická společnost (vzhled lidí, některé kulturní jevy) kopírující v mnoha ohledech (hlavně důsledcích, ne příčinách) euroamerickou kulturu, kontinent je kvazi-slovanský (hlavně jména, kultura minimálně, jedině snad v přeneseném slova smyslu, že většina slovanů prožila půl XX. století v totalitě, ne náboženské, ale politické, což vyjde na stejno), ledový sever je kvazi-islandský (zdá se kulturně i jazykově). chápu, že pro dílo samotné to není podstatné, ale ten, kdo se nezastaví na prvním plánu může být zklamán tím, že všechna tyhle deriváty nemají vlastně žádnou narativní funkci (vyjma jedné zmínky o tom, že hrdí bílí kontinentálové byly kdysi před pár stoletími také snědí jako opovrhovaní saypuřané). mě osobně to nejen vadilo, ale přímo mě to štvalo :) také se mi nelíbilo, že pravopis saypurských jmen nechal překladatel anglický, ačkoliv šlo jen o anglický fonetický záznam ne-anglických jmen. další problém je ve vztahu čtenář-postavy-autor. autor často dělá i nejchytřejší postavu románu hloupější než průměrného čtenáře, což je sice v souladu s tezí, že čtenář má mít vždy šanci sledovat logiku děje, ale často to autor přehání a shara tak dumá nad věcmi, které čtenář (i s absencí všeznalého vypravěče) odhalí relativně snadno. na to navazují nezřídka prázdné dialogy, které pohánějí mrtvého koně, a to nejde ani o příklad spontánních hovorů, které bývají také vyprázdněné (zkuste si někdy nahrát vlastní běžné rozhovory, přepište si je do textu a budete překvapeni), ale o doslova spoustu zbytečného tlachání (dialogy shara-vohannes vedou na body). jsou tu však i dobré dialogy, guvernérka či sigrud se autorovi zvláště povedli.

abych jen nekritizoval, zápletka je zábavná, vyústění sice předvídatelné, ale má hlavu a patu. i formálně a stylisticky je to zajímavé, alespoň na žánrovou tvorbu, střídání stylů je oživující. po čtení recenzí jsem čekal víc, ale i tak to bylo výrazně nadprůměrné.

ps. autor patrně podlehl tlaku složenek a žánrových čtenářů a z původně uzavřeného románu máme trilogii. letos vyšlo město čepelí (city of blades), město zázraků se plánuje na rok příští.

Romison  | ****1/2 03.06.2016 09:45

Zajimava ctiva kniha, ktera na me dychla atmosferou knih G. Kaye. Po delsi dobe me neco takhle atmosfericky vtahlo do deje.

trudoš  | **** 18.09.2016 00:20

R. J. Bennett vytvořil komplexní svět, který rychle vtáhne podmanivou imaginací. Už samotný nápad na padlé bohy, kteří se snaží dostat zpátky k moci, je originálně zpracován a promyšlen. Dokonale vyobrazené jsou především rozdíly mezi tvory s absolutní mocí a plebsem hrajícím si na stvořitele. V tomhle ohledu si autor nebere servítky a ideály o nezištných strážcích dobra zašlapává hezky do země. A pak je tu motiv s magickými artefakty, který mi v mnohém připomněl slavný Piknik u cesty bratrů Strugackých. Jen je škoda, že i přes nabízený potenciál jich nakonec není příliš využito.
Detektivní linie ovšem slabší, hlavně z toho důvodu, že je v příběhu vysloveně nadbytečná. Vynahrazují to ale monstrózní akční scény a skvěle zvládnuté postavy. Trochu mi však vadily historicky nevyhraněné kulisy, díky čemuž jsem měl občas problém určit myšlenkový stav společnosti. Nemluvě o rozsahu, jenž je lehce neúměrný vůči zápletce. Velké plus ale za samostatnost, protože ta se dneska zas tak často nevidí.

Skabandari  | ****1/2 06.03.2017 10:26

Autor se dost zabývá historií kontinentu, která je dobře promyšlená, navíc se samotné vyšetřování neustále točí okolo minulosti. Občas se dozvíme i něco z předchozího života postav, což bych někdy oželel, ale jindy je to zase docela zajímavé a trochu mě štvalo že na spoustu věcí jsem přišel dřív, než hlavní vyšetřovatelka, i když já měl mnohem méně informací než ona. Samotný příběh je skvěle zpracovaný, vyšetřování kvůli kterému hrdinka do města přijede, se ji vůbec nedaří a nemůže s tím pohnout, ovšem při pátrání odhaluje spoustu dalších věcí, které vyžadují její pozornost a s kterýma se musí vypořádat. Rozuzlení se mi líbí a jsem zvědavý, o čem by měl být další díl série, protože tahle kniha mi přišla pěkně uzavřená.

snop  | ****1/2 30.06.2017 00:47

Dlouho jsem se teto knize vyhybal, protoze nemam moc rad vypraveni v pritomnem case („Turyin se otoci a rekne…“). Ale nakonec jsem to zkusil a nutno rict, ze vse vyse uvedene je pravdive. Vyborna zalezitost.

Madam Brbla  | ****1/2 03.06.2018 11:01

„Město schodů“ – ten název nabádá k předpokladu, že kniha obsahuje spoustu popisů různých surreálných městských zákoutí, nicméně autor se v tomto směru příliš nevyžívá, spíše naznačuje a ponechává prostor pro imaginaci čtenářů. Město Bulikov, na jehož území se většinu stránek nacházíme, není pouhým prostředím: působilo na mě jako živoucí tvor, pokřivený, proměnlivý, ztýraný, vydechující hutnou atmosféru. Jeden z velkých kladů románu.
Další plus můžeme autorovi připsat za postavy, které nešustí papírem. Hlavní hrdince Shaře, zapálené vědkyni a agentce s ochabující loajalitou, by sice z mého hlediska neškodilo více charismatu, bohatě to však vynahrazují svérázní vedlejší hráči. Sigrud je příjemně pragmatický barbar, který se s ničím nemaže a prostě kráčí skrz problémy. Guvernérka Mulagheshová je okouzlujícím způsobem přímá, žádná uhlazená politička s korektním slovníkem. Určitě zajímavou figurkou je Otec města Votrov, jakkoliv mé emoce kolem něj všemožně kolísaly.
Na počátku je vražda, ovšem detektivní část „Města schodů“ – pátrání po pachateli zločinu – celkem kulhá, nakonec je to pouhá dějová berlička. Podstatou je objevování světa, přesněji Kontinentu, jeho historie, kultura… Božstva. Obvykle nemám příliš v oblibě, když v knihách vystupují bohové, Bennett naštěstí patří k nemnoha autorům, co zvládli mou mírnou averzi k danému tématu spolehlivě smáznout. V několika ohledech dokázal božské vlivy zpracovat originálně, jinými nepřekvapil… rozhodně nabídl dostatek námětů k přemýšlení i značnou porci dobrodružství. A těch pár velevzácných prvků originality přiklonilo mou misku vah k vyšší hodnotě. 85%